Vědci vytvořili virtuální skanzen. Ukazuje pestrost české lidové architektury

Obytné domy, stodoly nebo vodní mlýny postavené podle regionální lidové architektury si mohou lidé prohlédnout pomocí virtuálního skanzenu. Vytvořili ho vědci v rámci projektu VISKALIA.

Jiří Woitsch|Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR

Jak uvedl Jiří Woitsch z Etnologického ústavu Akademie věd, lidé tak mohou poznávat historii české lidové architektury.

"Už to slovo virtuální napovídá, že to není skanzen v tom smyslu, jak ho známe, že by se někam jelo a tam by stály nějaké stavby v terénu. Je to věc, která funguje v on-line prostředí na internetu. Návštěvník virtuálního skanzenu vidí mapu ČR, na které jsou takové, řekněme domečky, a po kliknutí na ten konkrétní domeček vidí poměrně komplexní dokumentaci k tomu konkrétnímu objektu lidové architektury, což jsou tedy obytné domy, celé usedlosti, stodoly či technické stavby, jako třeba mlýny. A na internetu https://skansen.fsv.cvut.cz si ty stavby může návštěvník prohlížet historickou dokumentaci, fotografie, plány, kresby.

Zdroj: Projekt Viskalia

A u vybraných objektů v tom virtuálním skanzenu, kterých je celkem 18 z různých regionů ČR, jinak dohromady je jich tam přes 200, si může každý otevřít trojrozměrný model, jakousi virtuální realitu, kde je ta stavba nejmodernějšími technologiemi na základě těch starých původních informací vlastně zrekonstruována. Návštěvník si může v tom virtuálním skanzenu ten objekt skutečně projít, může si s ním pohrát, umazat mu střechu, mazat u stěny, podívat, jak vypadá vevnitř."

Jak dlouho virtuální skanzen vznikal, protože určitě jste museli digitalizovat spoustu fotografií.

Zdroj: Projekt Viskalia

"Ten virtuální skanzen vznikal v rámci projektu, který financovalo ministerstvo kultury. Práce na něm trvala tři roky. Pracovali jsme jednak s tou dokumentací, kterou bylo potřeba zdigitalizovat, zjistit, jaký objekt je na staré fotografii. Mnohdy šlo o fotky a materiály starší než 100 let. Nahrát do velmi rozsáhlé databáze, ve které máme zhruba 30.000 těch starých dokumentů a z nich jsme potom vybírali s kolegy z ČVUT ty konkrétní objekty, které jsme překlopili do toho virtuálního skanzenu."

Navštěvovali jste také některé z těch staveb?

3D model|Zdroj: Projekt Viskalia

"Ano, zejména ty stavby, které jsme modelovali v tom 3D prostředí, a vytvářeli jsme jejich virtuální rekonstrukce, tak tam jsme se snažili i ty konkrétní stavby navštívit, zjistit, jak se historické plány liší od současného stavu. Samozřejmě mohli jsme to dělat pouze v případě, kdy ty stavby ještě stojí."

Neuvažujete o tom, že byste trošku do projektu promítli historii a třeba vyprávěli i příběhy těch rodů a rodin, které na těch stavbách žily?

Polygonální stodola z Bukoviny nad Labem na Pardubicku|Zdroj: Projekt Viskalia

"To je samozřejmě zajímavý podnět. U některých těch objektů, kromě obrázků a třeba těch 3D modelů, tak kde se to podařilo dohledat, jsme se snažili dávat i odkazy na literaturu. Nějaké informace jsou, ale to, co říkáte, to by bylo vlastně na celý další velký projekt."

Je některý objekt, který se vám vyloženě líbil, a říkal jste si tady bych chtěl žít.

"Já mám rád na severu českou lidovou roubenou architekturu, kterou v tom virtuálním skanzenu máme také. Zmíním věc, ve které se žít nedá, ale je velmi zajímavá a cenná, a to je tzv. polygonální stodola z Bukoviny nad Labem na Pardubicku. Polygonální stodola je takový zvláštní typ, který skutečně má 8, 12, někdy třeba i 16boký půdorys. Proto polygonální. A a ve vědecké literatuře je obrovská diskuse, proč to ti naši předci takto divně stavěli. Ale to je třeba objekt, který se mi nějakým způsobem skutečně líbí."

3D model polygonální stodoly z Bukoviny nad Labem|Zdroj: Projekt Viskalia