Vojenský újezd Hradiště byl zřízen před sedmdesáti lety. Je největším výcvikovým prostorem české armády
Největší výcvikový újezd české armády byl zřízen před sedmdesáti lety, 1. února 1953. Jmenuje se Hradiště a má rozlohu 28 tisíc hektarů. Mnozí ho znají i pod názvem Doupov. Kolik má Česko vojenských újezdů a jak je armáda využívá? Smí se do vojenských újezdů chodit, nebo je to nebezpečné?
Vojenský újezd Hradiště (Doupov) byl do konce roku 2015 ještě o zhruba 5000 hektarů větší, měl 33 tisíc hektarů. Jeho rozlohu zmenšil zákon přijatý v roce 2015. Tehdy upravil i hranice dalších újezdů (Boletice, Březina a Libavá) a zcela zrušil Vojenský újezd Brdy.
Hradiště leží v oblasti civilizací téměř nedotčených vulkanických Doupovských hor (odtud dřívější název Doupov) a zabírá území na severovýchodě Karlovarského kraje. Když se v roce 2015 újezd zmenšoval, vznikly dvě nové obce - Doupovské Hradiště a Bražec.
Před vznikem vojenského prostoru tu bylo 65 obcí
Než vznikl vojenský prostor, bylo v oblasti Doupovských hor 65 obcí a osad. V roce 1921 žilo jen v Doupově 1605 obyvatel, až na výjimky pouze německé národnosti. V té době to bylo město se dvěma kostely, zámkem, klášterem, okresním soudem, gymnáziem, pivovarem, třemi hotely a vlastivědným muzeem.
Po záboru Sudet v roce 1938 opustili území zbývající Češi a po roce 1945 byli odsunuti i Němci. Lidé sem už nepřišli, budovy začaly chátrat. Svědkem dávných časů je například pseudogotická hrobka rodu Zedwitzů, kterému doupovské panství patřilo až do roku 1945, nebo zřícenina kostela Nanebevzetí Panny Marie v částečně zaniklé obci Svatobor, která je nyní už mimo území újezdu.
Zdejší stepní charakter krajiny není v Evropě obvyklý
Cvičí tu i jednotky připravující se na mírové mise, aktivní zálohy, záchranné prapory, nebo speciální policejní jednotky. Vojáci tu například nacvičovali nasazení v Afghánistánu včetně použití obrněných transportérů Pandur. Letos bu bude skoro dvacet velkých vojenských cvičení a 250 menších.
Vysoká nadmořská výška a otevřené planiny simulují prostředí, které není v Evropě obvyklé. I proto je vojenský prostor vyhledávaný i armádami NATO. "Kdo se někdy dostal na cvičení na Hradišti, ví, že podmínky jsou zde drsné, i v létě bývá chladno a v zimě nebo za deště zdejší podmínky vojáky skutečně prověří. Území je členité a převážně stepního charakteru," řekl přednosta újezdního úřadu Petr Vašíček.
Odříznutí od civilizace umožňuje místní přírodě téměř nerušený život. Díky tomu tady přežívají i vzácné druhy rostlin a živočichů. Lidé do vojenského újezdu nesmí, hlavně z bezpečnostních důvodů. V minulým roce se tu konaly dva turistické pochody, které pořádaly vojenské útvary.
V ČR bylo deset újezdů, šest z nich bylo zrušeno
Na území dnešní ČR bylo v minulosti zřízeno 10 vojenských újezdů. Šest z nich bylo zrušeno. Zůstaly čtyři. Kromě Hradiště ještě Březina, Boletice a Libavá.
Do újezdu Březina armáda investuje každoročně desítky miliónů korun. Podle dřívějších informací to souvisí s plánovaným zakoupením pásových BVP, armáda jich chce koupit 210 za více než 50 miliard korun.
V posledních letech výrazně vzrostl také zájem o využívání vojenského prostoru Boletice na Českokrumlovsku. Termíny cvičení se tu plánují na rok a půl dopředu. Kvůli vyššímu zájmu armády musel újezd od ledna uzavřít část tras pro turisty, ti o tom často neví. "Například jednou museli 80 turistů otočit a říct jim, že do Boletic nesmí," řekl přednosta boletického újezdu Marián Varga.
V roce 2016 se část újezdu změnila v civilní lokalitu. Vznikla obec Polná na Šumavě a osada Boletice. Vojenský újezd, který je třetí největší v ČR, sahá od Českého Krumlova téměř až k nádrži Lipno a do podhůří Šumavy.
Ve většině zemí NATO jsou vojenská území menší než v České republice, nežijí v nich trvale obyvatelé. V některých zemích jsou majetkem obcí, které je armádě pronajímají.
V Česku od 1. ledna 2016 jsou všechny trvale obydlené lokality z vojenských újezdů na území Česka vyjmuty a na jejich zbylém území se již k trvalému pobytu přihlásit nelze.
