Z kapra se dá udělat carpaccio i tatarský biftek

Výlov rybníka Krčín, foto: Ondřej Tomšů

Kapr na vánoční stůl už plave v sádkách. Tomu předcházely výlovy po celém Česku. Lovilo se i v rybníku Krčín, který je 19. největším rybníkem na Třeboňsku a nese jméno svého zakladatele Jakuba Krčína z Jelčan. Uprostřed hráze je jeho pomníček postavený v roce 1947.

Výlov rybníka Krčín,  foto: Ondřej Tomšů

Výlov rybníka Krčín,  foto: Ondřej Tomšů
Každý výlov přiláká velké množství diváků a stejně tomu bylo i při výlovu Krčína. Vydala se sem i rodina Petrova.

"My jsme z Podkrkonoší, cestujeme na dovolenou a zjistili jsme, že je tu výlov, tak jsme se přijeli s dětmi podívat. My jsme to ještě neviděli, je to náš první výlov. My jíme ryby poměrně často, tak jednou do týdne, a máme je moc rádi."

I Petrovi preferují na vánočním stole kapra. Jak ho připravují?

"Já myslím, že klasicky, prostě obalit jako řízek a salát, moc nám chutná."

A kaprů je v rybníku Krčín opravdu hodně.

Josef Malecha,  foto: Ondřej Tomšů
"Tady vylovíme zhruba 700 metráků tržního kapra, necelých 200 metráků vedlejších ryb, jako je amur, tolstolobik, štika, sumec, candát. Tady je Kapr lysý, a váhová kategorie tohoto kapra je mezi dvěma až dvěma a půl kily," uvedl předseda představenstva rybníků Třeboň Josef Malecha. Letošní sucho zvedlo náklady i rybářům.

"Máme v našich rybnících o 30% méně vody, než je běžný stav, což se projevuje na přírůstku. Museli jsme proto více krmit, aby nám ryby dorůstaly. Zemědělci reagovali na sucho tím, že nám zvedli ceny obilovin. Když se to všechno sečetlo, tak nám to zvýšilo náklady na přírůstek."

Češi jedí ryb málo

Výlov rybníka Krčín,  foto: Ondřej Tomšů
Výlov rybníka Krčín se od jiných trošku lišil. Zdejší rybáři nepoužili klasický nevod, tedy největší rybářskou síť, ale tak zvanou podložní síť. Rybáři stojí na člunech, mají dlouhé tyče a mlátí s nimi do vody.

"Ta podložní síť se podvleče na dno loviště den předem, a teď, jak jste viděli, rybáři tyčkami klepají na vodu, tím pádem tu rybu jakoby ruší, a snaží se jí donutit, aby sjela na tu podložní síť. Potom na rybářských lodích přijedou k okraji podložní sítě, zvednou ji, a v podstatě ta ryba je uvězněná na té podložní síti. Je to, jako byste zvedli deku."

Výlov rybníka Krčín,  foto: Ondřej Tomšů
A odsud putují ryby už do zmiňovaných sádek. V Česku je spotřeba sladkovodních ryb nízká. Mnozí si dají kapra pouze o Vánocích, protože je na něm vánoční tradice založena.

"Tady se chová kapr 500, 400 let. Od vzniku rybníků je tady hlavní rybou. Od předků jsme se to naučili, a snažíme se to ještě víc zdokonalovat. A český spotřebitel je na kapra naučen. Spotřeba sladkovodních ryb je skutečně v České republice proti ostatním evropským státům nízká. Je to asi dané tím, že se konzumuje jen při těch tradičních obdobích. To znamená na Vánoce a dneska i na Velikonoce. V průběhu roku český spotřebitel rybu tolik nevyhledává. Máme rezervu ve zpracování, a to znamená, že zákazníkům potřebujeme tu rybu připravit a prodávat ještě v lepší podobě tak, aby ho to zaujalo."

Josef Malecha: řízek z kapra je bezkonkurenční

Foto: Barbora Němcová
V Třeboni se snaží kapra propagovat. V srpnu zvou veřejnost na prohlídku sádek. Největší propagační akcí pak bývá výlov největšího českého rybníka Rožmberk, kam přijde za tři dny asi 50 tisíc návštěvníků. Seznámí se nejen s rybářským řemeslem, ale i s širokou gastronomickou nabídkou. Kapra má nejraději i Josef Malecha. Jakou úpravu preferuje?

"Já mám nejradši kapří řízek. Máme v práci kolegyně, jejich manželé jsou rybáři, takže doma umí tu rybu připravit. Já jsem jim nechal zaregistrovat ochrannou známku Třeboňské baštýřky, a při těchto akcích vždycky smaží řízky. A já můžu říci, že to jsou nejlepší řízky, jaké jsem kdy jedl. Takže já mám nejraději řízek. Sním i osm řízků klidně na posezení. Můj kolega třeba připravuje carpaccio z kapra, což je velice zajímavé. A tatarský biftek z kapra je bezkonkurenční."

Mezi největší odběratele českého kapra patří Polsko, Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Itálie, Francie, Rakousko i Německo. Podzimní výlovy rybníků jsou tradičním vyvrcholením rybníkářské práce. Rybník Krčín byl dostavěn v roce 1583 a jeho dnešní rozloha je 84 hektarů. Zajímavostí je, že rybníkář Jakub Krčín při dosypání 1117 metrů dlouhé hráze rybníka opatřil jeho svah kamenným tarasem, běžně se dělaly tarasy dřevěné - z kmenového dříví.

10
49.090690680000
14.644353200000
default
49.090690680000
14.644353200000