Z krajanského tisku
Jan Brabenec, český výtvarník žijící ve Vídni, se v Kulturním měsíčníku Čechů a Slováků v Rakousku Klub znovu vrací ke kauze Jarka Nohavici a jeho spolupráce s komunistickou Státní bezpečností.
Jan Brabenec, český výtvarník žijící ve Vídni, se v Kulturním měsíčníku Čechů a Slováků v Rakousku Klub znovu vrací ke kauze Jarka Nohavici a jeho spolupráce s komunistickou Státní bezpečností. Média již dříve informovala o tom, že populární zpěvák Nohavica se v 80. letech během své cesty do Vídně právě díky Brabencovi setkal s Pavlem Kohoutem a Karlem Krylem a po návratu do Československa o tom informoval Státní bezpečnost. Brabenec tehdy o jeho stycích s tajnou policií nevěděl a dodnes je to pro něj šokující odhalení. Sám ale má zkušenosti s vyšetřovacími metodami StB ze 70. let minulého století, proto píše: "Z principu nevěřím ničemu, co napsal estébák. Ty opravdu kompromitující spisy jsou dávno skartované a národu se předkládá to, co estébák vymyslel a doslova vyrobil s úmyslem uškodit. Chci věřit tomu, že lidé byli k spoustě "doznání" donuceni. Byli vydírání a psychicky deptáni.... Nikdo mne nepřemluví k tomu, abych na základě nějakého papíru napsaného estébáky přestal mít rád Nohavicovy písně. Člověk, který píše tak krásné texty a zpívá pěkné písně, musí mít dobré srdce. Nehodlám posuzovat úroveň a význam sv. Pavla podle skutků, kterých se dopouštěl jako Šavel," uzavírá Jan Brabenec v Klubu.
Česká poslankyně v chorvatském parlamentu Zdenka Čuchnilová kritizuje činnost Rady pro menšiny Chorvatské republiky za to, že nedostatečně kontrolovala, jak je uplatňován Ústavní zákon o právech menšin. Vládní úřady podle poslankyně měly i lépe kontrolovat rozdělení finančních prostředků pro menšiny. Na činnost menšin bude letos ze státního rozpočtu vydáno 35 milionů chorvatských kun, česká menšina z toho získá zhruba tři a čtvrt milionu. Jednoty, týdeníku českých krajanů v Chorvatsku, informují o řadě krajanských kulturních akcí. V České besedě v Záhřebu si například 7. března připomněli 137. výročí narození T. G. Masaryka. Krajanka Miloslava Krolová připravila vzpomínkový večer, během něhož zazněla i přednáška o Masarykově pobytu na Capri a setkáních s ruským spisovatelem Maximem Gorkým nebo o československých legionářích v Rusku. O minulém víkendu proběhla v chorvatském Lipovci přehlídka krajanských divadel. Jedná se o největší divadelní festival českých krajanů, na který se ochotníci ze čtrnácti divadelních spolků připravovali celý rok. A neuvádějí přitom jen klasická díla světové dramatiky, jako Gogolova Revizora, ale i vlastní hry. Divadelníci se však představili například i v Dolanech, kde po dvou letech obnovili představení historické komedie Posvícení v Hudlicích. V Českém domě v Tréglavě zase uvedli divadelní hru Vlasty Javořické. Jednota však nepřináší jen dobré zprávy.
Kanadský Nový domov na titulní stránce připomíná březnové výročí narození T. G. Masaryka. Článek uvádí, že po čtyři desetiletí totality se českoslovenští exulanti všude v demokratickém světě scházeli právě 7. března, v den narozenin prvního čs. prezidenta, aby si připomněli demokratické tradice meziválečného Československa a protestovali proti rozšiřování sovětského impéria. Na oslavy zvali i osobnosti politického, kulturního a společenského života svých hostitelských zemí, a pomáhali tak prosazovat návrhy exilových organizací u jejich vlád. Nový domov také píše, že přes svou názorovou rozrůzněnost našel český a slovenský demokratický exil v mravním odkazu TGM sílu, která ho sjednocovala. Nový domov informuje i o knize Cesty do exilu, v níž svoje vzpomínky zachytil významný český exulant v Kanadě Milan B. Havlín. Jako dvacetiletý byl za svou odbojovou činnost a převádění dalších exulantů přes hranice odsouzen komunistickou justicí k trestu smrti. Ten mu byl později změněn na doživotí a propuštěn na svobodu byl v 60. letech. Po své emigraci do Kanady v r. 1968 vystudoval zahradní architekturu a stal se v tomto oboru světově uznávaným odborníkem. Podílel se například na úpravě památníku obětem komunistického režimu v Masaryktownu v Torontukde je umístěna plastika Josefa Randy "Znovuukřižovaný".
