Z krajanského tisku

Ferdinand Lacina
0:00
/
0:00

Svobodné listy z Vídně informují o diskusi, kterou pod názvem S českými kořeny životem uspořádalo České kompetenční centrum. Do diskuse se zapojily významné osobnosti rakouského veřejného života, které mají české předky, například bývalý ministr financí Ferdinand Lacina ze třetí generace Čechů ve Vídni. Jako dítě mluvil plynně česky a cvičil v Sokole.

Mojmír Povolný se v Amerických listech zamýšlí nad korupcí v Česku. "Americký čtenář ví o nebezpečích, jimž republiku a demokracii vystavuje zneužitá svoboda," píše ve svém pravidelném Pohledu z USA. S tímto problémem se podle něj od svého osvobození z komunistické diktatury potýká i Česká republika. V jistém smyslu v ní dosud určité skupiny lidí v soukromém i veřejném životě operují v duchu "nespoutané svobody". Autor při té příležitosti připomíná korupční skandály, k nimž došlo v průběhu privatizace nebo při financování politických stran. Dlouholetá neschopnost sněmovny schválit opravdu efektivní zákon o střetu zájmů zpochybňuje čisté ruce poslanců. Je těžké odhadnout, do jaké míry postoj české politické elity ovlivnil a ovlivňuje morálku v policii a soudnictví, uvádí dále Mojmír Povolný. Nejistota o čistých rukou politiků je podle něj před blížícími se volbami do sněmovny nakažlivá. Voliči přitom mají právo na víc: na konkrétní plán, jak zlořád korupce z republiky vykořenit, píší Americké listy.

Ferdinand Lacina
Svobodné listy z Vídně informují o diskusi, kterou pod názvem "S českými kořeny životem" uspořádalo České kompetenční centrum. Do diskuse se zapojily významné osobnosti rakouského veřejného života, které mají české předky, například bývalý ministr financí Ferdinand Lacina ze třetí generace Čechů ve Vídni. Jako dítě mluvil plynně česky a cvičil v Sokole. Ze třetí generace Čechů je i ekonomka Věra Gregor, která zastávala vysokou funkci ve Spojených národech, kde se zabývala rozvojem průmyslu. Vídeňský státní zástupce Johanes Prochaska ze čtvrté generace českých krajanů už sice česky nemluví, své kořeny si ale uvědomil v roce 1968, kdy začal podporovat české uprchlíky a disidenty. Nejmladší účastnicí panelu byla herečka a zpěvačka Caroline Vasicek, jejíž rodiče se do Vídně přistěhovali právě v roce 1968. Přiznala, že při její umělecké práci jí čeština velmi pomáhá. Dostala už také nabídku na angažmá z Prahy.

Jednota, časopis českých krajanů v Chorvatsku, připomíná osmdesáté výročí vzniku České besedy v Brestově. To připadlo právě na tuto sobotu 18. března. Ve stejném roce jako beseda byla v Daruvarském Brestově otevřena i česká škola, která dnes už bohužel neexistuje. V roce 1939 tu byl postaven i Český dům. Během uplynulých desetiletí se v brestovské besedě hrálo divadlo, působily tu folklorní, taneční, pěvecké i hudební soubory. Ty ostatně vystoupily i na oslavách výročí začátkem letošního března. Brestovská dechovka se tu mohla pochlubit i novými nástroji, které jí daroval Československý ústav zahraniční.