Z krajanského tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

České listy informují o ceně, kterou získali autoři rekonstrukce české Národní budovy v New Yorku. Ministerstvu zahraničí ČR, projekční kanceláři Jana Hirda Pokorného v New Yorku a dále projektantovi Martinu Holubovi a firmě Nábytek Evropa, která dodala repliky historických oken a výkladů, udělila společnost Friends of Upper East Side v New Yorku cenu za novou fasádu budovy.

České listy informují o ceně, kterou získali autoři rekonstrukce české Národní budovy v New Yorku. Ministerstvu zahraničí ČR, projekční kanceláři Jana Hirda Pokorného v New Yorku a dále projektantovi Martinu Holubovi a firmě Nábytek Evropa, která dodala repliky historických oken a výkladů, udělila společnost Friends of Upper East Side v New Yorku cenu za novou fasádu budovy. Společnost ocenila citlivě provedenou renovaci průčelí objektu, který byl postaven na konci 19. století a je významnou historickou památkou Manhattanu. Měsíčník přináší i obsáhlý rozhovor s vnučkou Jana Antonína Bati Dolores Baťa Arambašičovou, která žije v brazilském státě Mato Grosso do Sul. Baťova vnučka v něm krátce vysvětluje i okolnosti, za jakých odešel Jan Antonín Baťa z Československa, i jeho pozdější soudní proces. Je tu i zmínka o vzniku Českého a slovenského klubu v Šanghaji, kde se dnes scházejí až čtyři desítky našich krajanů, žijících v Číně.

Česká beseda, měsíčník Čechů, Moravanů a Slezanů na Slovensku, píše o úspěšném hostování zpěvačky Heleny Vondráčkové na muzikálu Hello Dolly v bratislavské Nové scéně. Představení, které režíruje Milan Lasica, se bude v Bratislavě hrát v této i příští sezóně a ztvárnění hlavní role Dolly Leviové v něm považuje Helena Vondráčková za přelomovou zkušenost a šanci dokázat něco nového.

Bulletin Československého ústavu zahraničního přibližuje další významnou postavu české emigrace do Spojených států. Za největšího českoamerického špióna považuje Miloslav Rechcígl, autor knihy Postavy naší Ameriky, Emanuela Vosku. Tento rodák z Kutné Hory musel kvůli nařčení z revoluční činnosti v Rakousku - Uhersku uprchnout v roce 1894 do Spojených států. Podařilo se mu tam vybudovat jednu z nejdokonalejších špionážních sítí proti rakouskému mocnářství, jež hrála významnou roli za první světové války a pomohla při vzniku samostatného Československa. Voska organizoval i přednáškové turné Tomáše G. Masaryka po Spojených státech a působil jako jeho spojka s prezidentem Wilsonem. Po návratu do Československa v r. 1919 podnítil vznik Československého červeného kříže, později organizoval pomoc emigrantům z hitlerovského Německa a stál v čele Výboru na pomoc demokratickému Španělsku. V r. 1939 ho zatklo gestapo, ze zdravotních důvodů byl ale propuštěn. Posledních deset let života prožil v komunistických žalářích, zemřel krátce po svém propuštění v r. 1960.

Jednota, týdeník českých krajanů v Chorvatsku, přináší rozhovor s dvěma českými učiteli, kteří nyní působí na Daruvarsku. Nela Kresová má za sebou bohatou zkušenost učitele mezi českými krajany - češtinu učila už dříve v Rumunsku a v Polsku. "Učení je pro mne love story," říká v rozhovoru pro Jednotu. "Hodně lidí z naší rodiny pracuje v zahraničí. Jejich výpovědi svědčily o tom, že krajané v zahraničí jsou větší vlastenci než my doma," uvádí. Zkušenost s prací mezi krajany má i učitel Vladislav Rusín, který strávil dva roky v Rusku. "V Rusku jsem vlastně organizoval krajanský život. Svaz tam byl založen v roce 2002, lidé ani netušili, kterým směrem by se měli ubírat. V Rusku bylo pole neorané, kamkoli jsem šlápl. Možnosti však byly omezené. Když se za totality lidé chtěli přihlásit k nějaké jiné národnosti než ruské, skončili na pět roků na Sibiři. V lidech přežívá strach, i když je 15 let po revoluci. Je v nich silně zakořeněný a přenášejí ho i na děti. Díl své práce jsem viděl i v tom, osvobodit je. Něco tam dosáhnout není však práce na rok, ale na pět let," říká učitel Rusín.