Žádná vláda neřeší palčivé problémy rok před volbami
Deset týdnů po volbách formálně odchází ze scény vláda Jiřího Paroubka. Loučení to není definitivní, protože i po demisi bude tento kabinet z pověření hlavy státu dále úřadovat až do jmenování vlády nové. Nicméně je čas alespoň krátce se ohlédnout za působením dosavadní sestavy.
Již deset týdnů formálně neexistuje koalice sociálních demokratů s lidovci a liberály. Zatímco křesťanští demokraté se po volbách podíleli na pokusu ODS vytvořit pravo-zelenou vládu, Unie svobody ve volbách propadla. Fakticky ale bývalá koalice nefungovala déle než rok. Když se funkce premiéra loni v dubnu ujal Jiří Paroubek, rychle rostlo napětí mezi sociálním demokraty a lidovci a ČSSD hledala podporu pro své návrhy zákonů stále více u komunistických poslanců. Povolební situace se zablokovanou sněmovnou pak ale neobvykle prodloužila život Paroubkovy vlády. Jaká byla? O hodnocení jsme požádali politologa Jiřího Pehe.
"Já myslím, že Paroubkova vláda především pomohla zemi do určité míry stabilizovat, protože po těch dvou předchozích vládních krizích, to znamená pádu vlády Špidlovy a pádu Grosse ve funkci předsedy vlády, přece jenom česká politika byla poměrně nestabilní a nebylo jasné, zdali se budou konat předčasné volby nebo jaký vůbec bude politický vývoj. Nástup Jiřího Paroubka a jeho vlády v podstatě situaci uklidnil a pomohl tak, myslím si, do určité míry zhodnotit ten poměrně dobrý ekonomický vývoj, který se potom za těch 13 měsíců Paroubkovy vlády vlastně ukázal jako velmi dobrý."Ředitel New York University v Praze Jiří Pehe ale není k odcházející vládě příliš kritický ani ve věcech, které se jí podle jeho názoru příliš nepovedly.
"Pokud jde o celkový výkon České republiky, českého hospodářství, stabilitu české demokracie, myslím si, že Paroubkově vládě toho nelze příliš mnoho vytknout. Pokud se ovšem podíváme trochu pod povrch, tak je jasné, že se ani během Paroubkovy vlády nepodařilo nějakým způsobem vyřešit - nebo začít řešit - velmi palčivé problémy, které mohou nějakým způsobem poznamenat vývoj České republiky v budoucnosti, a to je klientelismus, korupce, ale také například stále větší zadlužování české ekonomiky. Ovšem musíme brát v úvahu to, že přece jenom nastoupil do své funkce vlastně rok před volbami a že většina toho, co dělal, byla namířena na úspěch ve volbách. Žádná vláda neřeší palčivé problémy rok před volbami."
Jako protipól Vladimíra Špidly a typ podobný Miloši Zemanovi vidí Jiřího Paroubka v kontextu jeho předchůdců Jiří Pehe. Paralely našel ale také s prvním českým premiérem:"Rozhodně se Jiří Paroubek a Václav Klaus podobají přinejmenším v tom, že jsou to oba velmi schopní političtí analytici, kteří pojímají politiku jako šachovou hru, kteří neustále vyhodnocují svůj příští tah na šachovnici a také tah soupeře. Jsou to politici, kteří velmi soustředěně pozorují veřejné mínění a velmi málokdy jdou proti veřejnému mínění, i když v určitých situacích jsou toho schopni. Myslím si, že v tom se oba velmi navzájem podobají.
V čem se, myslím, liší, je jejich politický styl. Klausův politický styl byl, pokud to hodně zjednodušíme, vždy tak trochu patricijský, zatímco Jiří Paroubek se snaží důsledně vystupovat jako politický plebejec."