Zahraniční trhy na volby v ČR téměř nereagovaly

Foto: archiv Radia Praha

V České republice probíhají povolební vyjednávání o podobě příští vládní koalice. Jednání budou vleklá s ohledem na situaci ve vítězné sociální demokracii i na fakt, že v poslanecké sněmovně je sedm stran, z toho několik úplně nových. Budoucí vládu a sněmovnu ale čeká rozhodování o státním rozpočtu, může mít vliv na přijetí eura, na daně i tak na to, zda budou občané utrácet nebo šetřit.

Jan Čermák,  foto: ČT24
Vnímání české povolební situace zahraničními investory bude ovlivněno tím, jak dlouho bude trvat sestavení vlády. Radiu Praha ale analytik Jan Čermák z ČSOB řekl, že na dlouhá jednání jsou trhy připraveny.

"Oni dobře vědí, že sestavování vlády potrvá delší dobu, než je obvyklé i s ohledem na to, že tady nějaká zkušenost s povolebním vyjednáváním v roce 2010 a 2006. Nebude pro ně překvapením, pokud vyjednávání budou trvat delší dobu. Za druhé, pokud se podíváme na výsledky voleb, tak z nich plyne, že zde nebude nějaká vláda, která bude mít opravdu silný mandát. Navíc to bude koaliční vláda, takže dá se očekávat, že změny v hospodářské politice nebudou žádné prudké, ale spíše budou asi kosmetického charakteru: zakonzervování současného stavu, toho nastavení hospodářské politiky. Takže nelze čekat žádnou prudkou reakci investorů na výsledky voleb."

Trh dá podle jiných analytiků politikům nějaký čas na „hájení", ale jeho trpělivost bude postupně klesat. Nebudou-li jednání vést ke stabilní vládě, odrazí se to na kurzu české koruny a českých dluhopisů. Nejistota ohledně budoucího nasměrování hospodářské politiky by mohla negativně ovlivnit podnikatelskou a spotřebitelskou náladu i oživení domácí poptávky na přelomu letošního a příštího roku. To uvedla podle listu The Financial Times analytička Magdalena Polanová z bankovní společnosti Goldman Sachs. Souhlasí s ní i Michal Brožka, analytik RaiffeisenBank.

"S tím bych souhlasil a řekl bych, že pokud by se ta vyjednávání protahovala, ta nejistota by trvala dlouhou dobu, pak by se to pravděpodobně negativně promítlo do nálad podniků a spotřebitelů. Toto by zřejmě reflektoval i finanční trh."

Doplnil, jakou hospodářskou politiku očekává od budoucí vlády.

Andrej Babiš,  foto: ČTK
"Móda úsporných opatření velmi ustoupila, nejenom u nás, ale i v Evropě. Stala se poměrně nepopulární, ústup tam byl patrný tak jako tak. Na druhou stranu z hlediska české politiky teď bude velmi zajímavé, jak dopadne rozkol uvnitř vítězné ČSSD. Bude důležité, kdo bude sestavovat vládu. Každopádně je tady velmi silný prvek, druhý ve volbách, strana ANO Andreje Babiše. Z hlediska toho, odkud pochází Andrej Babiš a toho, co říkal před volbami, lze dělat určitý závěr, že bude prosazovat pro byznys příznivé myšlenky a program. Je to ale stále velká neznámá."

Pro úplnost připomeňme, že Andrej Babiš je majitelem společnosti Agrofert, která působí v zemědělství a potravinářství. Přímá i nepřímá účast KSČM na vládě by zřejmě nevedla k překotnému odlivu kapitálu z české ekonomiky ani k výraznějšímu tlaku finančních investorů na korunu nebo výnosy z dluhopisů. Tak se pro ČTK vyjádřili analytici. Problém by podle nich mohl nastat až v případě, kdyby začal být uplatňován program KSČM.

"Je celkem, jasné, že žádná ze stran nebude mít jednoznačnou vyjednávací sílu, aby prosadila většinu svého programu. To znamená, že levice nebude schopna prosadit zvýšení daní, hnutí ANO nebude samo o sobě schopno prosadit eventuelní snižování daní. Myslím si, že tady opět dojde k zachování statu quo. V případě daní z příjmu právnických osob nedojde k žádným změnám, což je fakticky částečně program hnutí ANO udržet tuto politiku. I tady se nemají zahraniční investoři čeho obávat."

A jak na tom bude český export? Podle Jana Čermáka vláda pro něj může udělat jen velmi málo.

Foto: Klára Stejskalová
"Možnosti vládní politiky jsou tady velmi omezené. Náš export primárně ovlivňuje poptávka ze zahraničí, ze západní Evropy. Tím pádem i to, v jaké fázi hospodářského cyklu se západní Evropa nachází. Takže myslím si, že může dojít k nějakým kosmetickým vyladěním, ale neřekl bych, že jakákoliv vláda v tomto případě může nějakým způsobem zásadně obrátit trend ve vývozech."

Podle Michala Brožky si domácí firmy najdou exportní trhy velmi snadno.

"Je především dobré vytvářet co nejkvalitnější podmínky pro domácí byznys a ten si potom najde své exportní trhy, ať už to bude v Evropě nebo všemožně jinde po světě. Myslím si, že domácí konkurenceschopnost je klíčová a celkově konkurenceschopnost české ekonomiky. Proexportní politika, o které se v poslední době často mluví, někdy zavání takovými slovy jako "hledejme nové trhy na rychle rostoucích trzích" a podobně. Někdy jsou to ale prázdná slova. Musíme si uvědomit, že pro nás je stále nejdůležitější konkurenceschopnost na trzích, na kterých už jsme."

A jak to bude s přijetím společné evropské měny eura? Česko se k tomu zavázalo už v přístupové smlouvě k Evropské unii.

"ČSSD hovořila o potřebě určit do budoucna datum přijetí eura. ANO Andreje Babiše naopak spíše mluvilo o tom, že Česko potřebuje slabou domácí měnu a o euru se nevyjadřovali nějak zásadně pozitivně. V tuto chvíli k tomu nelze nic moc říci, jen spekulace, že časem někdy dojde k přijetí eura. Neřekl bych, že v tomto směru jsem chytřejší po volbách, než jsem byl před volbami."

"Z hospodářsko-politického hlediska se zdá tato otázka v tuto chvíli neprioritní. Strany ji ani nijak neartikulovaly ve svých volebních programech, což platí jak pro hnutí ANO, tak o sociální demokracii i ostatních stranách. Myslím si, že se do programového prohlášení budoucí vlády, ať už bude v jakékoliv podobě, otázka rychlejšího přijetí eura nedostane. Jestli to bude otázka, tak příštího volebního období. V tuto chvíli opravdu tady nebude vláda, která by měla mandát něco takového prosazovat."

Foto: Štěpánka Budková
Rozpočet na rok 2014 prozatím schválila jen vláda bez důvěry sněmovny. Ve sněmovně ho neměl kdo projednat ani schválit, protože byla rozpuštěna. Nová sněmovna musí nejprve schválit a ustavit výbory, které se státním rozpočtem budou zabývat a poté se teprve bude schvalovat státní rozpočet. Hrozí tak rozpočtové provizorium, dodává Michal Brožka.

"Riziko rozpočtového provizoria na začátku roku je relativně vysoké, ale to jsme tak nějak předpokládali už před volbami. Samozřejmě pokud ta vyjednávání budou neúspěšná, tak rozpočtové provizorium může trvat o něco déle na začátku příštího roku. To může být negativní. Ale spíše bych řekl, že než to riziko několikaměsíčního rozpočtového provizoria je vůbec otázka toho, jak bude vypadat příští vláda, která rozhodne o hospodářské politice a směřování české ekonomiky na příští roky."