Zákonodárci: všichni jsme si rovni, my ovšem rovnější

0:00
/
0:00

Nepřehledný systém poslanecký náhrad a prebend se dostal do středu zájmu v souvislosti s diskusí kolem koupi bytu premiéra Grosse. Diskutuje se o něm ale už dlouho. Minulý týden například vláda posuzovala návrh předsedy lidovců Miroslava Kalouska, který chce politikům některé prebendy odebrat. O co konkrétně jde, zjišťoval Jaromír Marek.

Výhody českých politiků jsou skutečně mimořádné. Poslanci a senátoři se například těší doživotní imunitě, která se vztahuje třeba i na dopravní přestupky, ministři mohou beztrestně používat výstražné majáky na automobilech i v případě, když pospíchají na nákup. A nejen to. Vedle platů pobírají i řadu peněžních náhrad a příplatků. Mnohé z nich, vinou špatného systému, i dvakrát. Konkrétně se jedná o souběžné proplácení cestovného a náhrad za dopravu. Nejvíce patrné je to u moravskoslezských politiků, kteří k cestě na jednání Parlamentu, pravidelně používají leteckou dopravu. Letenky z Ostravy do Prahy si nechávají proplácet parlamentem, ale zároveň ještě pobírají cestovné ve výši 28 tisíc korun měsíčně, jako by jeli autem. Předseda lidovců Miroslav Kalousek považuje současnou praxi za nemorální a požaduje zrušení dvojích plateb.

"Hlavním motivem mého návrhu není ušetřit, celkové objemy jsou v jednotkách milionů, ale jde o to, projevit určitou zdrženlivost a pokoru: některé výhody, které se sbíhají duplicitně odstranit. S tím, že je možné čerpat buď jednu nebo druhou, ale ne obě současně."

V případě dvojích plateb za dopravu ví Kalousek velmi dobře o čem hovoří. On sám, coby šéf rozpočtového výboru má k dispozici auto Škoda Octavia plus benzin až za deset tisíc korun měsíčně a k tomu ještě dostává k platu každý měsíc 21 tisíc korun - na cesty do 115 kilometrů vzdálené Bechyně, kde bydlí. Autobusy a vlaky mají přitom zákonodárci úplně zdarma. Zde však výhody nekončí. V případě zahraniční služební cesty mají všichni zaměstnanci i podnikatelé ze zákona nárok na tzv. diety a kapesné. Jenže zákonodárci, ministři, soudci a pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu, mají nárok na 2,5násobek sazby, kterou mají ostatní lidé. Třeba při návštěvě Německa dostávají místo zákonem daných 45 eur na den 112,5 eura. Kalousek navrhuje, aby diety čerpali všichni ve stejné výši. Tedy i politici. Kalouskův návrh minulý týden projednala vláda. Část návrhu podpořila, část nikoli. Více mluvčí vlády Věra Dušková.

"V první části, kdy se jedná o duplicitu náhrad za dopravu, vláda s poslaneckým návrhem souhlasí. Druhou část, která se zabývá dietami na zahraničních cestách, považuje vláda za nesystémové řešení a doporučuje připravit nový návrh."

Ministr financí Bohuslav Sobotka,  foto: ČTK
I tak poslanecký návrh nyní poputuje do sněmovny, kde si o případném krácení příjmů rozhodnou sami zákonodárci. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky nepřináší Kalouskův návrh nic nového.

"O této věci se debatuje už řadu let a nyní se znovu vrací na půdu poslanecké sněmovny. Myslím si ale, že by sněmovna měla nejdříve zmrazit platy politiků a vrátit je na úroveň roku 2004. To by měl být první kol a teprve potom diskutovat o návrhu pana Kalouska. Sněmovna otevírá mnoho témat a to nejdůležitější, vrácení platů ústavních činitelů na loňskou úroveň, dosud neuzavřela."

Jenže svými platy se politici budou zabývat nejspíš ještě hodně dlouho. Rošádu odstartovali loni na podzim: tehdy, shodou okolností opět na návrh Miroslava Kalouska, zamítli zvýšení platů policistů, ale zároveň si sobě společně se soudci a státními zástupci své odměny zvedli. Návrhy totiž spojili v jeden a rozhodovali se: buď přidáme sobě, nebo policistům. Nakonec se rozhodli raději pro sebe s argumentací, že pro státní pokladnu to vyjde levněji. Vláda hned slíbila, že chybu napraví a platy vrátí na původní úroveň. A dokonce že je zmrazí až do roku 2007. Na tom se ale zatím nebyla sto shodnout opozice a koalice. Proti plánu kabinetu se postavila opoziční ODS. Snižování platů je prý, podle ní, jen prázdné gesto, které má sociální demokracii vrátit voliče. A tak mají, nejméně do dubna, zákonodárci platy o 17 procent vyšší, než v loňském roce.