Zamítnutí korespondenčních voleb exulanty zklamalo
V minulých dnech poslanci znovu zamítli návrh zákona, který by Čechům žijícím v zahraničí umožňoval volit korespondenčně. Kompromisní návrh na korespondenční formu hlasování byl výsledkem dohody nad vládní a senátní verzí. Senát původně navrhoval hlasování poštou pro Čechy v zahraničí, vláda pro všechny české voliče s cílem zvýšit účast lidí v parlamentních volbách. Zákon prošel ve sněmovně až do třetího čtení, tam proti němu ale hlasovali občanští demokraté a komunisté. Občanským demokratům tentokrát už nevadil sám princip korespondenčních voleb, nelíbily se jim ale pozměňovací návrhy, které měnily počet preferenčních hlasů. Komunisté se proti volbám poštou postavili proto, že je považují za byrokraticky náročné a zbytečně nákladné. O možnost volit korespondenčně už řadu let usiluji zahraniční Češi i jejich spolky. Další zamítnutí korespondenčních voleb je zklamalo. V Praze je nyní krátce na návštěvě i exilový publicista a spisovatel Luděk Frýbort z Německa. Milena Štráfeldová se ho zeptala na jeho názor:
"Já jsem se k možnosti korespondenčních voleb pro zahraniční Čechy vyjadřoval písemně už asi třikrát. Moje poslední proroctví vyznělo v tom smyslu, že korespondenční volba bude umožněna, až poslednímu exulantovi bude devadesát, aby už spolehlivě nemohl nic natropit."
Korespondenční volbu v tom posledním hlasování zamítli poslanci ODS a KSČM. Proč podle Vašeho názoru právě tyto dvě strany, které stojí ve vzájemné opozici, jsou proti tomu, aby Češi v zahraničí volili?
"Jak pozoruji českou politiku, ta opozice není tak hrozná. Nakonec se ukáže, že když potřebují, tak se velice dobře shodnou. Tady šlo skutečně o to, aby se přikryly určité metody, které nesnesou světlo světa. A exil by v tom byl nepohodlný. Já se pamatuji na ovzduší, které tu panovalo, když jsem poprvé přišel z exilu do Čech. Bylo velmi přátelské a najednou, po několika měsících, se to zlomilo. Z pohostinnosti se stala zášť."
Proč to tak bylo?
"Protože exil ohrožoval vývoj, který tu potom nastal. Kdyby sem přišli zkušení lidé z exilu, lidé se znalostmi, kteří byli ochotní se angažovat, tak by tu nebyli žádní Krejčířové a Kožení. A nebyla by privatizace krok před právem a podobné věci, protože lidé z exilu by to nepřipustili. Tenkrát nám všem bylo přes padesát, k šedesáti letům, byli jsme ještě v plné síle a leccos bychom ještě dokázali."
Při posledních parlamentních volbách, kdy zahraniční Češi měli možnost se zúčastnit na zastupitelských úřadech, ale z proponovaných zhruba sedmdesáti tisíc hlasů volilo jen asi tři a půl tisíce lidí...
"Tady hraje roli velká otrávenost. A za druhé - představte si takovou Austrálii. Zastupitelský úřad je v Cannbeře a například můj přítel spisovatel Stanislav Moc žil v místě, které od ní bylo vzdušnou čarou asi tři tisíce kilometrů daleko. Znamenalo to cestu letadlem, nějaké ubytování, cestu zpátky a zhruba asi týden času, což si zaměstnaný člověk v Austrálii těžko může dovolit. Taky to stojí nějaké peníze. To všechno by se ale dejme tomu strávilo, ale i tam je jako tady čím dál větší otrávenost. Už tu není představa, že by se něco dalo změnit."
Vy sám byste korespondenčně volil?
"Já? Teď už asi ne."
