Zaniklá menšina moravských Charvátů ve fotografii

ruzicka_charvati2.jpg

V německojazyčném prostředí se těší velké popularitě rakouský spisovatel mladší generace Michael Stavarič. Jeho příjmení prozrazuje neanglosaský původ. Co je ale z našeho pohledu zvlášť zajímavé, jeho předkové žili po staletí na Moravě. Existovala tu totiž početná chorvatská menšina. Dnes se o ní můžeme dozvědět víc díky výstavě v Moravském zemském muzeu v Brně, kde jsou k vidění unikátní dobové fotografie ze života moravských Charvátů.

Lenka Nováková, foto: autor
Začalo to už v 16. století, dočítáme se v odborných publikacích, kdy obyvatelé Balkánu pod nájezdy tureckých vojsk začali opouštět své domovy a vydávaly se do vnitzrozemí Rakouska-Uherska. Tady osidlovali tzv. poustky (zaniklé osady po morových ranách apod.). Majitelé panství to podporovali, protože se tím obnovovaly jejich příjmy. Díky tomu až do současnosti můžeme nacházet zbytky chorvatských etnických diaspor na území dnešního Maďarska, Slovenska, Rakouska a Jižní Moravy. Tady existovaly dvě enklávy - u Břeclavi a v okolí Mikulova. Pokračuje autorka výstavy v Moravském zemském muzeu Lenka Nováková.

"Ta břeclavská v moravském prostředí asimilovala a tam mikulovská v německém prostředí poblíž rakouských hranic si udržela svoji identitu se všemi atributy až o roku 1948, kdy došlo k tomu nechvalnému aktu rozsídlení, vysídlení na sever Moravy."

Kdo je ten fotograf, který zdokumentoval jejich život?

"Autorem je Othmar Ruzicka, vlastním povoláním akademický malíř, který na počátku 20. století zabloudil do Frélichova v rámci svých cest za uměním. Frélichov ho okouzlil zejména svými kroji, které sew tam tehdy ještě běžně nosily. On si fotoaparátem vlastně dělal skicář a na základě fotografií pak maloval. Pro mě jako etnografa je to důležité proto, že nezachycoval scenérie, které by si sám postavil, jak v té době bylo zvykem, ale jak procházel vesnicí, zachycoval různé scénky, skupinky při běžném způsobu života. A další důležitá věc, zachytil nejen ten sváteční oděv, což my sem tam na fotografiích z konce 19. století máme, ale také oděv všední, pracovní a také oděv dětí."

expozice v Paláci šlechtičen, foto: autor
Etnografka Lenka Nováková se specializuje na lidový kroj, proto výstavu doplnila několika ukázkami chorvátského slavnostního oděvu. Něteré z nich vyzdvihuje:

"Určitě bych zmínila úplné krojové komplety mladého muže a mladé dívky. Jsou to jedinečné sbírkové dokumenty, které jinde u nás v muzeích nenajdete, tyhle pocházejí z konce 19. století. My dokonce známe jména jejich nositelů a máme je vyfotografované. Tady tenhle patřil mladému muži, Charvátovi Janu Jurdičovi, který žil v Novém Přerově na Mikulovsku."

Ale ještě zpátky k fotografiím. Jaký je jejich původ? Muzeum je získalo z Rakouska.

"Pozitivy jsme získali od vídeňského sběratele Josefa Lavičky. Ty pozitivy byly maličké, částečně poškozené a známý brněnský fotograf Miroslav Myška nám z nich udělal nádherné zvětšeniny. Poškozené fotografie se mu podařilo zrestaurovat. Máme jich celkem 105 kusů, tady na výstavě vybraných a nazvětšovaných je 42."

A máte je adjustované v zažloutlých paspartách, takže to velmi evokuje tu dobu, kdy vznikly.

"Snažili jsme se. Počátek 20. století, to je doba, kdy vznikaly."

Je hodnota těch fotografií pouze dokumentační?

"Pro mě mají především dokumentační hodnotu, protože jsou tak dokonale vyfotografované, že já vidím i střih, i druh výšivky, tisky, které se na všedním oděvu objevují, ale určitě jsou zajímavé i z uměleckého hlediska, protože fotograf byl umělec, uměl si počkat na záběr a všechny dýchají neopakovatelným dobovým kouzlem, stoprocentně."

ženský krojový komplet, foto: autor
Výstava jednou skončí, bude fotografie možné vidět i v nějaké knize?

"Máme malý katalog a rádi bychom v příštím roce, podle toho, jak se podaří dát dohromady finance, větší soubor těch fotografií vydali."

A jak se daří moravským Charvátům dnes? České prostředí není na národnostní menšiny příliš bohaté, o to cennější je doklad, že tomu tak vždy nebývalo. A jak vidět na příkladu Charvatů, česká společnost se jich cíleně zbavovala. Podle Novákové byla menšina rozsídlena:

expozice v Paláci šlechtičen, foto: autor
"A tím se jejich historie jako etnické menšiny uzavírá. Byli rozsídleni do mnoha obcí, ale pokud netvoří etnická enkláva jednotný územní celek, ztrácí se její hodnota, její funkce, ustává každodenní komunikace. My teď o nich víme, že jsou zde jednotlivé rodiny, založili Spolek přátel Charvátů, vybudovali si v bývalém Frélichově, dnes Jevišovce, Charvátský dům, ale to je v podstatě všecko. Dnes už se k této národnosti nehlásí."

Výstava Jihomoravští Charváti objektivem Othmara Ruzicky bude v Moravském zemském muzeu v Paláci šlechtičen v Brně k vidění do 20. února roku 2010.