Z krajanského tisku

Soňa Červená v roli Milady Horákové
0:00
/
0:00

Americké listy ve svém nejnovějším čísle přinášejí celostránkový rozhovor s Alešem Březinou, muzikologem, skladatelem a autorem opery Zítra se bude... o procesu s Miladou Horákovou. Tuto operu uvedlo letos Národní divadlo na své komorní scéně Kolowrat a Miladu Horákovou v ní ztvárnila mezinárodně uznávaná pěvkyně Soňa Červená.

Americké listy ve svém nejnovějším čísle přinášejí celostránkový rozhovor s Alešem Březinou, muzikologem, skladatelem a autorem opery Zítra se bude... o procesu s Miladou Horákovou. Tuto operu uvedlo letos Národní divadlo na své komorní scéně Kolowrat a Miladu Horákovou v ní ztvárnila mezinárodně uznávaná pěvkyně Soňa Červená. Opera je jedinečná nejen volbou námětu, tedy monstrprocesem s národně socialistickou političkou, kterou komunistický režim v roce 1950 odsoudil k smrti, ale i tím, že jako libreto byly využity pouze autentické dobové texty. Aleš Březina odpovídá například na otázku, zda není zpozdilé zabývat se tímto tématem až 19 let po listopadovém převratu. Upozorňuje, že podobným tématům se tvůrci naopak vyhýbají a jediným, kdo se konkrétně procesu s Horákovou ve své hře věnoval, byl dramatik Karel Steigerwald. "Cítím tam momenty podobné antickému dramatu," citují Americké listy Aleše Březinu. "Jde tam o lidi, kteří se nemohou bránit. Vyneseny byly čtyři rozsudky smrti, čtyři doživotí, všem byl zkonfiskován majetek, všichni musí hradit náklady procesu, musí si i půjčit. To je nenávist vedoucí až za hrob, největší nenávist, kterou v české historii znám. Něco tak brutálního, vykořeňujícího, ponižujícího se nedělo ani v pobělohorské době, kdy byli vyháněni protestanti do exilu"říká Březina. Přiznává také, jak je rád, že jeho operu přijalo hlavně mladé publikum. Národní divadlo v Praze od října přidává další představení.


O návštěvě brněnských etnologů v chorvatském Daruvaru píše týdeník tamních krajanů Jednota. Koncem letošního září se na Daruvarsko vypravila skupina odborníků, aby zde připravila výzkum lidových zvyků a kultury Čechů v Chorvatsku. Ten by měl navázat na obdobný výzkum, který probíhal v 60. letech minulého století. Brněnští experti mimo jiné nabídli pomoc při restaurování etnografické sbírky v nejstarší české vesnici v Chorvatsku - Ivanově Sele. Zde vzniklo muzeum, které připomíná vesnický život prvních českých přistěhovalců do Chorvatska. Sbírku v Ivanově Sele už zařadilo chorvatské ministerstvo turistiky do regionální nabídky pro domácí i zahraniční návštěvníky. Už nyní sem podle Jednoty míří školní i turistické výpravy. Brněnští experti navrhnou, jak se sbírkami muzea zacházet. Využijí přitom zkušenosti z výzkumů, které prováděli v 90. letech v Bosně a Hercegovině. Do výzkumu české menšiny v Chorvatsku chtějí zapojit i studenty z Brna.


Svobodné vídeňské listy připomínají už jedenáctiletou tradici svatováclavským posvícení, která na naší ambasádě ve Vídni pořádá český velvyslanec. Toto tradiční setkání jako první uspořádal tehdejší velvyslanec Jiří Gruša. Večernímu rautu pro krajany a širší veřejnost tentokrát předcházel odborný seminář, který pro české i rakouské podnikatele a obchodníky uspořádala vládní agentura na podporu obchodu CzechTrade. Účastníci se na něm seznámili s možnostmi rakouského trhu a nabídkou českých producentů potravin. Při posvícení se představili i umělečtí řemeslníci a tvůrci lidové keramiky, dřevěných hraček nebo tradičních vánočních ozdob. Nechyběla ani moravská cimbálová muzika. Letošní Svatováclavské posvícení navštívilo kolem půl tisícovky lidí, což podle týdeníku dokazuje oblíbenost této akce českého velvyslanectví ve Vídni.


Kanadský Nový domov informuje o nové inscenaci slavného jánošíkovského muzikálu Na skle malované, který na letošní říjen připravili čeští a slovenští krajané z Toronta. 18. října ho uvedla Slovenská mladá scéna. Tato tvůrčí skupina vznikla letos v únoru a na červnovém Českém a slovenském dni Kanady na Masaryktownu se představila hrami pro děti. Muzikál Na skle malované si členové divadelního spolku zvolili jako další představení. Jeho dramaturgem, režisérem i choreografem v jedné osobě je Jozef Jantoška, kterému se tak splnil jeho dávný sen. Sám studoval tanec na konzervatoři, tancoval v nejlepších slovenských folklorních souborech Lúčnica a Sluk, v roce 1964 dokonce prošel jako sólista konkursem do Vídeňského státního baletu. Práci s amatérským souborem při zkouškách zbojnického muzikálu sice před premiérou označil za headache, jak ale uvádí Nový domov, všichni vědí, že to nemyslí doslova. Čeští a slovenští krajané uvedli letos v říjnu jeho severoamerickou premiéru, zdůrazňuje krajanský časopis.