Analýza: Nedobrovolně zůstává bez práce 110.000 Čechů přes 50 let

V červnu bylo bez práce 315 a půl tisíce lidí. Víc než třetina z nich - 110 tisíc - byli lidé přes 50 let. Mají zájem pracovat, ale nedaří se jim najít zaměstnání.

Zvyšují se tím i náklady státu. Ročně dosahují 61 miliard korun. V roce 2019 to byla polovina. Vyplývá to z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Náklady rostou kvůli většímu objemu vyplacených sociálních dávek, ale také kvůli tomu, že stát musí za nezaměstnané odvádět zdravotní pojištění.

Ilustrační foto: Amy Hirschi,  Unsplash,  CC0 1.0 DEED

Podle průzkumu brání zaměstnávání starších lidí předsudky zaměstnavatelů, ale i nedostatek míst s nižší fyzickou a psychickou zátěží.

Počet padesátníků a starších, kterým se nedaří najít práci, v posledních letech vzrostl. V roce 2019, kdy projekt Neviditelní začal, bylo dlouhodobě bez práce 77.400 lidí přes 50 let, kteří měli zájem pracovat. "Dnes jich je přes 110.000, což představuje 2,1 procenta pracovní síly," uvedla manažerka projektu Neviditelní Jana Pikardová. Přitom mají dlouhou pracovní historii, zkušenosti, odrostlé děti i chuť pracovat.

Průzkum mezi zaměstnanci staršími 40 let ukázal, že jako nejčastější bariéru pro zaměstnání starších lidí vidí předsudky na straně zaměstnavatelů o jejich nižší kvalifikaci či výkonnosti. O existenci těchto předsudků je přesvědčeno 62 procent zaměstnanců. Současně se 28 procent domnívá, že management firem není ochoten přizpůsobit styl řízení vyšší věkové skupině a že chybí pracovní pozice spojené s nižší zátěží.

60+: Věk je podle 90 procent personalistů hlavní překážkou k přijetí

Ilustrační foto: Andrea Piacquadio,  Pexels

Poradenská skupina Moore Czech Republic provedla v červenci průzkum mezi personalisty. Ukázalo se, že více než tři čtvrtiny z nich si myslí, že zaměstnanci starší 55 let mají na trhu práce znevýhodněné postavení. Překážky podle nich tvoří jejich technologické adaptace a zdravotní omezení, ale také zakořeněné věkové stereotypy.

Věk 55 až 59 let je při přijímacím řízení považován za problém podle 73 procent personalistů. Pokud je uchazeči 60 a více let, může být věk hlavní překážkou k přijetí až podle 90 procent z nich, uvedl poradce HR z Moore Advisory CZ Ondřej Přerovský. Zaměstnanci starší 55 let přitom podle 82 procent personalistů přináší do firmy bohaté pracovní zkušenosti.

Padesátníci se cítí nedoceněni či ignorováni

Ilustrační foto: jmexclusives,  Pixabay,  CC0 1.0 DEED

Proti starším uchazečům mluví podle personalistů kratší horizont setrvání ve firmě, vyšší mzdová očekávání, obavy z věkových předsudků na pracovišti, ale také strach ze zdravotních omezení spojených s vyšším věkem či obavy z adaptace na nové technologie. I přes uvedené bariéry dvě třetiny personalistů považuje zaměstnance nad 55 let za stejně kvalifikované v porovnání s mladšími kolegy, třetina dokonce za více kvalifikované.

Polovina zaměstnanců starších 55 let má současně pocit, že by mohli svému zaměstnavateli nabídnout více. Někteří z nich si dokonce myslí, že jejich zkušenosti a dovednosti jsou nedoceněny či ignorovány.

Aleš rod z Centra ekonomických a tržních analýz si myslí, že systémová změna řešící zdravotní prevenci stejně jako dostatek vhodných pracovních pozic pro starší musí přijít, protože příliv silných ročníků do předdůchodového a důchodového věku bude pokračovat.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroje: ČTK , Projekt Neviditelní
klíčové slovo:
spustit audio