seriál

3) Pivo pili i lidé v době bronzové. Slitina mědi a cínu dala název celé epoše

Depot bronzových předmětů ze Středokluk

Slitinou mědi a cínu vzniká bronz. Tento nový materiál dal název i celé epoše - době bronzové. Před tím se kovové předměty vyráběly pouze z mědi, zlata a stříbra.

Luboš Jiráň | Foto: archiv Luboše Jiráně

Výroba bronzu byla možná díky rozvoji metalurgie a vynálezu dřevěného uhlí. Jak vysvětlil Luboš Jiráň z Archeologického ústavu Akademie věd, lidé přišli na to, že když do mědi přidají cín, získají slitinu s lepšími vlastnostmi.

"Je lépe využitelná pro výrobu nástrojů a zbraní. Bronz, tato technologická novinka, dala název i celé etapě. V Čechách začíná doba bronzová v roce 2100 - 2200 před naším letopočtem. Celá doba bronzová trvá přibližně 1500 let. Končí někdy kolem roku 800 před naším letopočtem. Po ní nastupuje doba železná, protože se začíná používat nový kov, a to železo. Bronz se už potom využívá hlavně pro výrobu ozdob a dalších věcí, které nejsou ve společnosti dominantní."

V době bronzové byly hustě osídlené oblasti, kde bylo možné provozovat zemědělství. Na jižní Moravě se jednalo o oblast Hané, v Čechách o Polabí a Podkrušnohoří.

Lokality starší doby bronzové v Čechách | Zdroj:  Archeologický ústav AV ČR

Pivo se pilo i v době bronzové

Mezi zajímavé nálezy této epochy patří například bronzové nádoby, kde archeologové našli stopy piva. Bylo to u obce Kladina.

"Že lidé tenkrát pili alkohol a slavili bujaře, je věc, která je prokázaná. Zajímavou věcí s tím související jsou tzv. depoty, ne bronzových, ale keramických předmětů. Jsou to depoty, které interpretujeme jako uložení nádob sloužícím k rituálnímu pití, které byly po skončení rituálu uloženy do země."

Bronzové hřivny z depotu v Hořovičkách  (č. 12) ve sbírkách Národního muzea | Foto: Kozuch,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Doba bronzová nabídla i další pozoruhodné nálezy, například hřivny, které sem zřejmě doputovaly po obchodních stezkách z alpské oblasti. Jednalo se o bronzové tyčinky, které mohli lidé dál využívat. Později hřivna určovala množství drahého kovu, kterým se platilo.

Bronzová dýka se nejdřív vymodelovala z vosku

Bronzové dýky z Kozích hřbetů v Praze-Suchdole | Foto:  Národní muzeum v Praze

Z bronzu se vyráběly nástroje i zbraně. Šlo o techniku "lití na ztracenou formu". Třeba taková dýka se nejprve vymodelovala z vosku a obalila hlínou. Nad ohněm hlína ztuhla a vosk z ní vytekl, čímž vznikla pevná hliněná forma. Ta se pak naplnila bronzem a nechala ztuhnout.

Z mladší a pozdní doby bronzové máme 600-700 hromadných nálezů, tzv. depotů. Objevují se v nich nové typy zbraní a pracovního náčiní.

Jehlice,  hroty oštěpů,  srp a sekerky z pozdní doby bronzové | Foto: Luboš Jiráň,  Archeologický ústav AV ČR

"Když se například budeme bavit o srpech, tak v Únětické kultuře se srpy z bronzu ještě nevyráběly. Začaly se vyrábět až na konci střední doby bronzové. Stejně tak se vyráběly dýky, ale ne meče. V mladší době bronzové se objevují už i bronzové nádoby. Spektrum artefaktů se rozrůstá a v závěru doby bronzové zasahuje do všech oblastí, kde jsou takové předměty využitelné.

V depotech existují také věci zdobného charakteru jako šperky, ozdoby, ozdobné puklice, existují i šperky ze zlata - to je ve starší fázi. Ve střední fázi doby bronzové depoty na našem území téměř mizí."

U Kobylnic archeologové objevili "čajový servis"

Keramické nádoby na nalezišti u Kobylnic na Brněnsku | Foto:  Ústav archeologické památkové péče Brno

U Kobylnic na Brněnsku archeologové objevili zatím největší soubor keramických nádob z doby bronzové na Moravě. V jámě bylo naskládáno zhruba 90 šálků, talířů, mís a moždířů, vyrobených před více než 3000 lety. Mnohé z nich se dochovaly ve velmi dobrém stavu, protože byly uloženy v rozměrných amforách o objemu několika desítek litrů.

Mimořádný objev se podařil také archeologům z Písku. Objevili mohylu z doby bronzové, starou asi 3500 let. Její stáří a zejména místo nálezu tří hrobových komor považují vědci za středoevropský unikát. V mohyle byla objevená keramika a bronzové předměty, jehlice, prsten se spirálami a náramky.

Urny měly otvor, aby mohla duše opustit tělo

Typický hrob z doby kultur popelnicových polí | Zdroj: José-Manuel Benito Álvarez,  Wikimedia Commons,  volné dílo

V lokalitě bylo v minulosti zřejmě rozsáhlé mohylové pohřebiště. Tento způsob pohřbívání se objevoval od pravěku v různých kulturách po celém světě. V průběhu doby bronzové se však mění i pohřebnictví. Objevuje se tzv. kultura popelnicových polí, vysvětluje Luboš Jiráň.

"V době popelnicových polí postupně převažují kremace, žárové hroby. Tento popel se dává do nádob. Protože některé nekropole jsou velice rozsáhlé, tak tomu říkáme období lidu popelnicových polí, protože ukládali popel do nádob, kterým se říkalo popelnice, ale jsou to urny."

Mapa kultur popelnicových polí  (žlutě) | Zdroj: Xoil,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Urny měly vespod otvor, aby duše mohla opustit tělo a odletět.

Každá epocha jednou končí. I doba bronzová. Podle některých teorií mohlo dojít ke kolapsu ekonomickým vyčerpáním, změnou klimatu a přírodních podmínek. Docházelo ke stěhování národů, připomněl Luboš Jiráň.

Kosterní nálezy v lokalitě Blučina | Foto:  Masarykova univerzita

"Ve východním Středomoří to vede k úplnému kolapsu těch civilizací, které tam byly. Chvíli nevíme nic, a pak se z toho etnického tavícího kotle začínají formovat nové národy, které známe v 1. tisíciletí. My ve střední Evropě v té době také zažíváme horizont katastrof, které máme zdokumentované, a místa válečných střetnutí. To jsou místa, kde byly odkryty desítky zabitých obyvatel té lokality, na Moravě třeba Blučina, v Čechách u Kutné Hory. Tam bylo patrně mocenské centrum zničené nějakým brutálním vpádem a masakrem."

Autoři: Zdeňka Kuchyňová , Tom McEnchroe
klíčové slovo: