Architekt Josip Plečnik miloval církevní stavby

Josip Plečnik

Slovinský architekt Josip Plečnik je v dějinách architektury poměrně známým jménem. Autor slavných dostaveb Pražského hradu a přítel prezidenta Tomáše Masaryka se ale rozsáhle věnoval i církevní architektuře. Výstava fotografií jeho kostelů právě probíhá na pražských Vinohradech, kde se nachází také jedna z Plečnikových církevních památek - Kostel nejsvětějšího srdce Páně. Pokračuje znalec Plečnikova díla a bývalý velvyslanec Slovinska v Praze - historik umění Damjan Prelovšek.

Josip Plečnik
„Každý Plečnikův kostel má v sobě něco zvláštního. Nejde jen o půdorys. Jde také o to, jak se Plečnik snažil pracovat s materiály, aby kostel by co nejlevnější. Plečnik nikdy nepoužil první variantu, ale vždycky potom to zdokonaloval. Dnes by byl nesmysl stavět něco podle jeho plánu, protože byl architektem, který byl vždycky na místě, a staral se o to a přemýšlel, co bys se dalo ještě dokonalit."

Ke snaze o dokonalost jeho děl mohla přispět setkání s vírou, které proběhlo už v rodině. Jeho matka byla silně věřící a bratr se stal dokonce knězem. Málo se také ví, že kromě církevních staveb navrhoval i předměty sakrální povahy. Jeho kalichy a monstrance jsou dokladem toho, že k dekoracím přistupoval s citem, ale rád je i inovoval. Domy a kostely mu ale byly nejbližší. Sakrální architekturu jako takovou přitom považoval za základ veškerého stavitelství.

„Plečnik byl hluboce cítící architekt. Vždycky fungoval dobře, pokud měl vztah s těmi lidmi, kteří ten kostel stavěli. Můžeme říci, že to bylo štěstí, že ve Vídni měl kaplana Unterhoffera a tady měl kaplana Titla."

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad
Jednou z nejznámějších realizací slovinského architekta v Praze je právě sakrální stavba. Jde o kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze na Vinohradech. Je zasvěceně Kristu králi a architekt to chtěl zdůraznit tím, že stavbě dal bílou fasádu, která měla symbolizovat královský hermelínový plášť. Jak zdůrazňuje Daman Prelovšek, ke stavbě kostela na Vinohradech se ale Plečnik dostal až po delším váhání.

„Architekti tady uznávali, že Plečnik je velice nábožensky zaměřený a že je schopen udělat hezký kostel. Když proběhla soutěž na tento kostel, spousta architektů psala, aby se to zadalo rovnou Plečnikovi. Vyhráli to dva jeho žáci. Plečnik na začátku odmítl, říkal, že se ještě nepropracoval do náboženské sféry českého lidu. Když se seznámil s kaplanem Alexandrem Titlem, tak začal plánovat ten kostel a samozřejmě udělal více variant, protože se ten kostel nestavěl hned. Mezitím také tu první variantu, kterou udělal pro kostel pro Prahu, použil v Lublani. Trochu ji změnil a pro Prahu už navrhoval jiný kostel."

Foto z výstavy, zdroj: MČ Praha 3
Kromě slovinské Lublaně a slovinských hor najdeme jeho kostely třeba v Osijeku v Chorvatsku, v Záhřebu, Bělehradě nebo ve Vídni, pro kterou naprojektoval v roce 1910 zajímavý kostel zhotovený celý ze železobetonu. Jak ale Plečnik byl a je přijímaný ve své rodné zemi?

„Bohužel ve Slovinsku se každý odkazuje na Plečnika, ale málokdo tomu rozumí. Situace je velice špatná. Ty věci jsou občas zanedbané, i když náš primátor říká, že Lublaň je to nejhezčí město na světě. Stává se to, že všechny jeho památky jsou počmárané sprejem a ve špatném stavu. Město Lublaň také občas podporuje ty sprejaře, aby ukázali svoji činnost na památkách. Myslím, že je to úplně vzhůru nohama. Jsem velmi rád, když přijdu do čech a vidím, že tady věci ještě tak nějak fungují. Myslím, že památková péče, která u nás prakticky skoro neexistuje, tady ještě má nějaký význam."

Autor: Jan Charvát
klíčové slovo:
spustit audio