Česko v komentáři
Tématem dnešní rubriky "Česko v komentáři" je vstup naši země do Evropské unie v souvislosti s jejím historickým summitem v Kodani. Našeho stálého posluchače z Německa, profesora ekonomie Jiřího Kostu pozval k mikrofonu Josef Kubeczka.
Existuje, podle Vás pane profesore, pro Českou republiku jiná rozumná možnost než se přičlenit k Evropské unii?
"Já jsem přesvědčen, že neexistuje. Ty ekonomické výhody, zejména dlouhodobě, které má člen Evropské unie a které by neměl nečlen, jsou do nebe volající. Měli bychom obrovský trh bez cel a v podstatě bez omezení, tzv. kvót, měli bychom také suroviny a technická zařízení přístupná ze všech vyspělých evropských zemí. Měli bychom také přístup k fondům, ale tam jde o to, že ty projekty musí být řádně připraveny. Já vím od svého přítele, náměstka ředitele Evropské investiční banky, který si stěžoval, že byly k dispozici fondy a nebyly vyčerpány, protože projekty nebyly řádně vypracovány. Když toho všeho využijeme, tak to daleko převýší náklady, které se vstupem do Evropské unie jsou samozřejmě také spojeny. A ještě jedno slovo k těm ekonomickým nákladům. Pro některé podniky je to tvrdé být v konkurenci se zavedenými firmami ze západní Evropy, z Německa, Francie či Holandska, ale na druhé straně je to pro nás dlouhodobě prospěšné, protože my potřebujeme ten tlak na podniky, aby se jejich výkonnost zvýšila. My potřebujeme pravidla a právní řád a to všechno budeme nuceni zavést, když budeme plnoprávnými členy Evropské unie."
Náš rozhovor vedeme v pátek, kdy v Kodani teprve vrcholí historický summit Evropské unie. Dá se už nyní odhadnout, zda splnil očekávání kandidátských zemí včetně Česka?
"Já jsem přesvědčen, že ano - jak z ekonomických, tak i z politických důvodů. Dnes si jak členské země, tak i kandidáti, jejich rozhodující elity, uvědomují, že už není možný krok zpět. Já proto věřím, že to dobře dopadne."
Jednou z nejdiskutovanějších otázek byly kvóty a přímé platby pro české zemědělce. Naši farmáři se obávají konkurence svých dotovaných západních kolegů. Myslíte si, že oprávněně?
"Já myslím, že ne. Je to dobře, že tlačí, protože vždy je ještě možno něco vymoci navíc, ale pokud já vím, tak oni budou mít i na začátku netto lepší podmínky než měli dosud. Oni sice nebudou mít tak dobré podmínky, jako ostatní zemědělci ze západních, členských zemí, to jsou silné lobby, které si své výhody drží, ale na druhé straně budou mít už od začátku lepší podmínky než měli bez členství v Evropské unii. Já bych to mohl i podrobně vyčíslit, ale na to tady asi není čas."
Po vstupu do Evropské unie by měla Česká republika údajně vydělat nejméně ze všech osmi kandidujících postkomunistických zemí. Naši vyjednavači sice trvdí opak, ale přesto - nebudeme nakonec po vstupu do Evropské unie v roli "chudých příbuzných"?
"My ještě v tuto chvíli nevíme, jak to bude přesně číselně, ale faktem je, že nejenom netto výhody vyčíslené v penězích jsou rozhodující. Platí to, co jsem řekl hned na začátku. Já bych uvedl ještě jeden malý příklad: Československá republika byla v meziválečném období na mnohem vyšší úrovni než třeba Řecko a Portugalsko a podívejme se, jak nás tyto země předběhly, jakmile se staly členy Evropské unie. Já věřím tomu, že my dané výhody využijeme a že budeme asi spolu se Slovinskem velmi brzo minimálně na úrovni těch nejméně rozvinutých členských zemí. A to se týká všech odvětví, i zemědělství."
V České republice má prozatím vstup do Evropské unie jednu z nejnižších podpor obyvatelstva ze všech středoevropských kandidátských zemí. Čím to, podle Vás, může být způsobeno?
"No, podobné situace byly i v jiných zemích - v Dánsku či Norsku. Ono to má psychologické zázemí, že lidé lpí na tom starém a domnívají se, že když budou mít silnější partnery v tom společensví, tak ti nás budou, lidově řečeno, 'brát na hůl'. Já žiju třicet let v Německu a musím říct, že jsem se přesvědčil o tom, že skutečně existuje solidarita, i když každý si hájí své zájmy. Já jsem přesvědčen, že si teď, po srpnových povodních, a já jsem tady hovořil s řadou lidí, mnozí uvědomují, že by asi takovou pomoc ze zahraničí nedostali. Už během prvních měsíců si to budou moci potvrdit. Před námi je navíc referendum o vstupu do Evropské unie a to také bude hrát určitou roli. Já věřím tomu, že pokud je teď zhruba polovina pro vstup a z té druhé poloviny asi čtvrtina je nerozhodná, tak velká většina z nich a možná i někteří z těch, kteří jsou proti a budou mít dostatek informací, změní názor. Věřím, že v referendu v červnu příštího roku budeme mít většinu nejméně šedesáti ne-li sedmdesáti procent pro vstup do Evropské unie."
