Golem a Pražské Židovské muzeum
Jak jsme slíbili minulý týden, v dnešní rubrice si budeme povídat o staré židovské legendě - o Golemovi a navštívíme Pražské Židovské muzeum. Slovo má Zdeňka Kuchyňová.
Patří k němu několik synagog a židovský hřbitov, který je jednou z nejvyhledávanějších památek mezi turisty. Určitě je zaujme i stará židovská legenda o Golemovi, který se stal v České republice populární zejména díky filmu Císařův pekař a pekařův císař, v hlavní roli s Janem Werichem. Slovo Golem má několik významů a poprvé se objevuje ve Starém Zákoně a znamená vlastně Adama, který byl Bohem stvořen z hlíny, ale ještě mu nebyla vdechnuta duše. Jak uvedl historik Vladimír Sadek, Golem má ještě řadu dalších významů, například ve středověkém chasidismu, což bylo mystické hnutí. Pražské Židovské muzeum bylo založeno v roce l906. Jeho sbírky mají obrovskou cenu právě svým regionálním zaměřením - pocházejí z Prahy nebo z českých zemí. Během okupace byl zdejší muzejní spolek rozpuštěn a tehdy začal jeden ze zakladatelů doktor Stein hledat způsob záchrany židovských památek a navrhl zřízení ústředního muzea. Po dlouhých jednáních nacisté projekt schválili, i když zřejmě ze zcela jiných zájmů. Pod stálou hrozbou deportace či zatčení vytvořili pracovníci muzea během dvou let dílo, jaké se za normálních podmínek rodí celá desetiletí. V létě a na podzim l944 pak byla většina vedoucích pracovníků muzea deportována do Terezína a Osvětimi. Svoji činnost obnovilo muzeum opět po válce.
"A toto hnutí užívá termín Golem pro bytost umělou, která byla stvořena za pomocí určitých obřadů a tajného božího jména. Ty pověsti o něm nebo ta tradice se koncentrovala kolem různých učenců a mystických osobností, o nichž se pravilo, že se pokoušeli takového Golema stvořit a že ho stvořili. Je jich celá řada."
Za tvůrce Golema je podle legendy považován pražský Rabi Löw. Golem - umělá bytost mohla být oživena pomocí vloženého šému, což je vlastně boží slovo. Pražská tradice se však od těch ostatních poněkud liší a to určitým rebelstvím Golema proti svému tvůrci, který mu zapomněl vyndat zázračné slovo.
"Už začala sobota. V sobotu se nemá pracovat a ten Golem pořád něco dělal, nebyl vypnut a to ho uvedlo do stavu zuřivosti. Takže Rabi Löw ho potom musel vypnout, vyjmout to boží jméno a tím ho znehybnil."
Golem inspiroval mnohé umělce, kteří se ho pokoušeli zobrazit. Například v už vzpomínaném filmu Císařův pekař a Pekařův císař je zobrazen jako hliněný obr, který lidi, alespoň dvakrát převyšuje. Dnes legendu o Golemovi bere většina lidí spíše jako pohádkový motiv. Jak dodal Vladimír Sadek, v průběhu dějin měl však tento příběh o umělém člověku různé výklady.
"Jestliže čtete Mwyrinkova Golema, tak tam je to něco úplně hrůzostrašného. Jinde to může být interpretováno jako symbol lidské civilizace, která může ohrozit člověka, obrátit se přímo proti svému tvůrci. Nebo je to někde interpretováno jako předchůdce počítačů a jako robot samozřejmě. To je vůbec zajímavé, že s pražským prostředím je spojen jak Golem, tak i ten Čapkův robot. Nebo je Golem interpretován v části židovské tradice jako obránce Židů proti antisemitismu. Nacisté ho zase interpretovali - byl takový pamflet "Golem hrozí" -jako symbol destruktivní moci Židů."
Golemovskou legendu popsala řada známých spisovatelů. Můžeme začít Vrchlickým, Aloisem Jiráskem, o legendě psal i spisovatel Svátek, známý také příběhem o Katu Mydlářovi a zpracováním celé řady dalších legend. Motiv Golema se objevuje i u modernějších spisovatelů. A právě Golemovi a jeho tradicím je věnován celý říjen. V Praze se objevuje na výstavě argentinských a českých umělců, ožívá na filmovém plátně, v hudbě i v baletu. Jak uvedl Miloš Pojar, ředitel Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea, podnět k uspořádní této akce vyšel od argentinského velvyslanectví.
"Slavný argentinský spisovatel Borges, jehož dílo je u nás také známo, napsal báseň o Golemovi. Tato báseň byla ve studentské soutěži přeložena a na základě tohoto vztahu už zesnulého spisovatele Borgese a té básně přišla argentinská strana s podnětem uspořádat tady takovouto akci, které se mj. účastní i vdova po spisovateli Kodama Borges."
A právě v překladu Jan Jíchy vám nabídneme krátkou ukázku Borgesovi básně v podání Borise Rösnera.
"Zjevení s námahou svá víčka zvedlo
a tvary spatřilo zvláštně zbarvené,
nepochopitelné, v hluku ztracené,
několik bázlivých pohybů svedlo.
Postupně uvázlo ve stejné síti
jako my, v té síti pevné a hlučné
Předtím, Potom, Včera, Zatím, Teď, Už ne,
Pravá a Levá, Já, Ty, Další, Tamti.
Ten kabalista si dal božské cíle
a pokřtil obrovské stvoření Golem."
