Kokořín se může vrátit původním majitelům

Hrad Kokořín se může vrátit restituentům. Ve středu o tom rozhodl Ústavní soud, když zrušil část zákona o půdě. Ta vydávání národních kulturních památek v restituci dosud znemožňovala. Rodina restituentů však říká, že pokud jí bude jeden z nejnavštěvovanějších hradů skutečně vydán, nic se na jeho současném provozu nezmění. Veřejnost ho bude moci dále navštěvovat. Více už Milena Štráfeldová.

Hrad Kokořín, foto: ČTK

Kokořín na Mělnicku patří k neznámějším českým hradům. Rozsáhlý hradní komplex ze 14. století ročně navštíví až 60 tisíc lidí. V roce byl 1948 byl zestátněn, tuto středu ale Ústavní soud v Brně rozhodl, že může být vrácen původním majitelům. Soudci totiž zrušili část zákona o půdě, která blokovala vydávání objektů, zapsaných na seznam národních kulturních památek. Podle nich tento zákon znevýhodňoval jednu skupinu restituentů. Památkářům nezbývá, nežli výrok soudu respektovat, podle ředitele Národního památkového ústavu Aleše Krejčů je však ke skutečnému vydání Kokořína ještě dlouhá cesta:

"Musí rozhodnout soud obecný, který se bude patrně nálezem Ústavního soudu řídit. Takže musí být znovu podána žaloba na vydání u příslušného okresního soudu, kam Kokořín patří. Tuším, že je to Mělník. A mělnický soud obnoví řízení a rozhodne."

Do Kokořína, stejně jako do dalších národních kulturních památek, stát každoročně vkládá nemalé prostředky. Podle správkyně Kokořína Marie Smutné tu byly v posledních letech provedeny rozsáhlé opravy:

"V roce 1999 byl zhotoven nový přístupový most do hradu, můstek do Velké věže, byla vybudována obřadní síň, bylo provedeno spárování zdiva a zrestaurování oken na Velkém paláci. To stálo zhruba tři sta tisíc. Takže každým rokem se něco vloží, musí se vkládat. U hlavního přístupu k hradu se nám hroutí zeď, na to je zhruba rozpočet přes milion, a dá se říci, že potřebujeme i nové sociální zařízení."

Stát ale podle mluvčí ministerstva kultury Kateřiny Besserové bude na opravy Kokořína přispívat i v případě, že hrad bude vydán původním majitelům.

Hrad Kokořín, foto: ČTK

"Stát přispívá na opravu kulturních památek, a nezáleží přitom na vlastnictví. Je to jak soukromým vlastníkům, tak na objekty, které jsou ve vlastnictví měst a církve, nebo které jsou státní."

Finanční prostředky, které má resort kultury na opravy památek, se ale v posledních letech snižují. Pro letošní rok to je necelých šest set milionů korun. Vydání památek restituentům ministerstvo podle Kateřiny Besserové vítá:

"Podle názoru ministerstva kultury odstátnění kulturních památek po roce 1990 bylo správné a až na výjimky znamenalo pozitivní vývoj stavu našeho národního kulturního pokladu. Samozřejmě to neznamená, že stát ihned automaticky vydá státní hrad Kokořín nebo jiné národní kulturní památky. Ale i kdyby se tak stalo, tak to ministerstvo kultury nevidí jako žádnou tragédii, protože památkový zákon stanoví povinnosti směřující k péči o kulturní památky všem vlastníkům stejně."

O vydání hradu Kokořín usilují potomci jeho bývalého majitele. Tím se v roce 1894 stal pražský podnikatel Václav Špaček, který zbohatl na poštovní přepravě. Jeho syn Jan nechal hrad v letech 1911 - 1918 nákladně zrestaurovat a přestavět. Podle Jany Špačkové chce rodina restituentů na Kokoříně zachovat dosavadní návštěvnický provoz:

"Pokud se to opravdu stane, tak to zůstane tak, jak to je. Mluvím za naši rodinu, protože je nás na to víc. Ale myslím, že určitě nikdo nebude s tím chtít dělat nic jiného."

Rozhodnutí Ústavního soudu otevřelo cestu i pro další restituce národních kulturních památek. Podobně jako Kokořín by mohl být původním majitelům navrácen i Zvíkov.