Koruna Václavského náměstí
Společně s architektkou Radomírou Sedlákovou se nacházíme se v pasáži Paláce Koruna, jedné z nejhezčích budov na Václavském náměstí.
K tomu, jak je budova zdobná, se vrátíme později. Začneme tím, jaké má a jaké měla budova funkce. Četl jsem, že to byla jedna z prvních mnohofunkcionálních budov. Je to tak? A kde vznikla ta potřeba stavět budovy pro více funkcí?
R.Sedláková: „Ta potřeba vznikla pro to, že v centru města není mnoho prostoru. Náměstí a ulice byly na začátku 20 století už dané. Životní funkce, které mělo město zhmotňovat, se zmnohonásobily. Objevily se paláce, které měly funkce - kulturní, společenské, hygienické obchodní. Obchody byly najednou specializované, nebyl to jeden koloniál, který prodával všechno. Ještě musím připomenout veřejné stravování, které se ve městech začalo více prosazovat. Už nebylo jen pro projíždějící, ale i pro obyvatele města. Funkcí bylo tedy mnoho a klasická budova se pro to dá obtížně adaptovat, i když dá se téměř cokoli. Když je tedy k dispozici volná parcela, začne se uvažovat, jak do ní naskládat co nejvíce funkcí. Musíme připomenout, že relativně nová byla i funkce administrativní. Nebyla to jen administrativa pro firmu nebo hospodářství, ale byly to banky, pojišťovny apod. Ne každý potřeboval palác, chtěl si najmout kancelář. Tento dům to dokázal naplnit.“
Prý tu byly dokonce lázně i s bazénem?
R.Sedláková: „Ano, lázně vanové. Musíme si uvědomit, že první sv. válkou nebyly v Praze mnoho bytů s tekoucí vodou a koupelnou. Chodilo se do vanových lázní a k tomu tu byl bazén. Když už se koupu, mohu k tomu i trochu sportovat. Byly tu i parní lázně, bylo to takové moderní středisko sportu a hygieny spojené s vodou.
Doba začátku století konstrukčně vyspěla a prostorově byla velmi velkorysá. Tomu svědčí i prostor, ve kterém stojíme. To je vnitřní náměstí. Budova má dvě pasáže a musela se vypořádat ze stavbou, která nešla zbourat. To byl Dům koberců, který je krásnou stavbou z druhé poloviny 19 století. Musel dům obejít. Má proto pasáž v půdorysu písmene „L“a na křížení udělat náměstí s výbavou jako náměstí, s velkými výklady, třípatrové, zdobené vitrážemi se skleněnou kopulí.“
Pasáž je velmi bohatě zdobená…
R.Sedláková: „Dekorativní je hodně. Musím předeslat, že dům má železobetonovou konstrukci, proto může být pasáž tak velkorysá a mít tak velké prosklené plochy. U náměstíčka ústí dvě monumentální chodby s výkladci s vlastní konstrukcí. V přízemí i v patře jsou nové, ale dodržují secesní členění. Nad nimi jsou okna s vitrážemi částečně do volného prostoru s jemným secesním dekorem, Není tu bujará rostlinná secese, ale je jemná geometrická.
Stejné motivy jsou i na fasádě?
R.Sedláková: „Je to secesní fasáda a té dekorace je na ní velmi málo. Objevují se tam jenom arkýřová okna, kolem kterých je zdobnost. Je tam několik lodžií, které by tu člověk nečekal a na vrcholku jsou sochy. Zdobnost je velmi decentní, což je zajímavé. V Praze, když se řekne secese, každý si vybaví Obecní dům, ale pražská secese je umírněná, klidná, tak jí začal Peterkův dům od Jana Kotěry, který je naproti a udal tón. Praha je tak ve stylech architektury tak bohatá, že pokoušet se do toho vstoupuit něčím výrazově bujarým by bylo proti duchu města. Na paláci je úžasná věc, má jako většina staveb vznilých do první světové války na nároží věž. Pražané si řekli, že když Praha stověžatá a nemohli se jich dopočítat, tak stavěli věže. Všechny stavby z té doby mají věž. Tato věž je ale výjimečná, protože je lemována sochami Stanislava Suchardy, které podpírají korunu, která je velice hezky geometricky ztvárněná a proložená kruhovými svítidly. Je tam vidět velmi pěkná koruna. Na nároží se objevuje krásná terasa s pergolou. Máte pocit, že je to přenesené z letního sídla. Je to pergola ve třetím patře, ta není secesní, je bezozdobná a nikdo nepočítal s tím, že se po ní budou pnout květiny.“
Začali jsme funkcemi a ještě jednou se k nim vrátíme. Známým místem v tomto paláci byl Automat Koruna. To byla jedna z prvních samoobslužných restaurací v Evropě, možná i na světě. Mělo toto místo kromě gastronomicko-kulinárního významu nějaký nový architektonický prvek?
R.Sedláková: „Ano, automat byl upraven v době funkcionalizmu architektem Ladislavem Machoněm. Byl v té době tak výrazným, že hrál v několika českých filmech a i po válce v tom pokračoval. Svojí důrazem na hygieničnost, kdy všechno bylo kovové nerezové, vitríny přehledně prosklené, každý viděl, jak dlouho tam to zboží je. Velice se dbalo na hygienu,přehlednost a na láci. Automat přinesl do Prahy to, že neplatíte číšníka, obsluhu, kuchaře a umívání nádobí a může to být levnější. Začíná tu trend, který se dnes trochu zvrhnul. V automatu Koruna nikomu nenalili nápoj do kelímku, aby s ním odešel. Musel to vypít na místě. Tam se chodilo v jakoukoli na denní dobu bez ohledu na společenskou vrstvu, to byl fenomén. Je mi nesmírně líto, že automat koruna už není a na jeho místě, že je tam běžný obchod."
Související
-
Moderní paláce v Praze
Vydejte se s námi na procházku za zajímavými stavbami, které dotvářejí jedinečnou tvář české metropole.
