Letošní Velikonoce jsou příležitostí k objevování křížových cest a božích muk
Křížové cesty jsou součástí české krajiny už od barokních dob. Letošní Velikonoce poznamenané pandemií jsou příležitostí k objevování křížových cest pod širým nebem.
Jednotlivá zastavení křížových cest zobrazují události spojené s ukřižováním Ježíše Krista, mají tedy blízký vztah k Velikonocím. Do kostela se totiž kvůli protikoronavirovým opatřením dostane jen část věřících. Zato různé křížky či boží muka můžete při procházce objevovat skoro u každé obce.
Křížové cesty nahradily poutě křesťanů do Svaté země
Poutě křesťanů do Svaté země jsou doložené už v 5. století, kdy poutníci navštěvovali místa pašijových událostí. K tomu však bylo třeba pevné zdraví, volnost pohybu a dost peněz. To však měl málokdo.
Biskup z Bologne vyšel lidem vstříc a nechal ve své diecézi postavit napodobeninu Božího hrobu i dalších míst. Umístil je do krajiny tak, aby nechyběla ani hora Golgota. Podobné repliky se pak začaly stavět i jinde.
Na Moravě a v Čechách je nejstarší křížová cesta na Svatém kopečku u Mikulova (od 1623), kde ji nechal postavit kardinál František Dittrichstein. Někde se ke čtrnácti zastavením přidává ještě patnácté, zobrazující prázdný Ježíšův hrob. Křížové cesty jsou v Česku většinou v kaplích s výklenky a vedou do kopce.
Namodralá socha Krista, sebevražda milenců, křížové cesty na tajemných místech
Křížové cesty vznikaly i v místech spojených s legendami. Jedna z nich je na Křížové hoře nad obcí Jiřetín nad Jedlovou (18. století). Podle legendy se měl zjevit Spasitel na kříži sedmi bratrům. Měl je vyzvat k návratu z nuceného exodu. Nejmladší z bratrů se zázračně uzdravil a od té doby začalo Křížovou horu navštěvovat mnoho poutníků a vznikla tu i křížová cesta.
Na tajemném poutním místě stojí i křížová cesta u Modlivého dolu u Svojkova. Podle pověsti tu dobrovolně zemřeli rytíř Jaroslav ze Svojkova s dcerou sládka z Velenic. Jiná pověst vypráví, že tu selský syn zabil svého soka v lásce. Poprvé sem v roce 1704 pověsil svatý obrázek pomocník ve svojkovském pivovaru Melzer, aby zaplašil duchy.
U Zázračné studánky začíná i křížová cesta na Křemešníku. Prý se tu za třicetileté války zastavil raněný voják, a rány se mu rychle zhojily. Zázračná voda se objevuje okolo Vánoc a koncem července se ztrácí. Je tu socha Krista od Antonína Bílka v nadživotní velikosti odlitá z betonu. Namodralé zabarvení těla má navozovat pocit, že je Ježíš už třetí den po smrti.
Křížová cesta na Kuksu je novodobým pojetím myšlenky hrabětě Šporka
Do tvorby křížových cest se zapojili i známí umělci. Autorem křížové cesty pod vrcholem Hostýnem je architekt Dušan Jurkovič. Pro výzdobu si vybral moravského malíře Jožu Úprku. Obrazy vytvořené tzv. sklomalbou však nesnesly drsné hostýnské podmínky. Dva z nich proto putovaly do velehradského kláštera.
Novodobým pojetím 300 let staré myšlenky hraběte Šporka je křížová cesta na Kuksu. Spolu s dalšími autory ji vytvořil sochař Vladimír Preclík. V roce 2004 založil občanské sdružení s cílem vytvořit křížovou cestu jako duchovní dominantu kraje. Sochy vznikaly v průběhu čtyř let většinou v hořických lomech. Každé z patnácti zastavení, inspirovaných biblickou křížovou cestou, vytvořil jiný autor, společně však tvoří ucelené dílo.
Křížová cesta je i v jabloňovém sadu
Křížová cesta v obci Jiřice u Moravských Budějovic vede netradičně ovocným sadem a je zakončená dřevěnou rozhlednou. Hned u křížové cesty je prodejní galerie obrazů její autorky Bedřišky Znojemské. Ta v době komunismu nesměla tvořit pod svým jménem. Tehdy se z Boženy Krejčové stala Bedřiška Znojemská, která svá díla vystavuje nejen v Evropě, ale také na severoamerickém kontinentu.
Do tvorby křížové cesty se pustil i známý kreslíř a sáňkař Petr Urban. Myšlenku vytvořit oleje s biblickým tématem v sobě nosil několik let. Cestu vytvářel více jak měsíc, kdy se věnoval pouze nejznámějšímu příběhu světa. Křížovou cestu představil v roce 2015 v německém Stuttgartu na velkolepé církevní slavnosti.
