seriál

7) Digitální animace nabídla tvůrcům nové možnosti. Ale není to tak, že člověk zmáčkne puntík a je to

Film My Sunny Maad, zdroj: © Negativ
předešlý díl
následující díl

Česká animace má dlouhou tradici. Devadesátá léta přinesla začátky animace přes počítač a s ní nové možnosti, které navždy změnily způsob práce tvůrců i estetiku vznikajících děl.

Natáčení filmu ve 3D,  ilustrační foto: Sam Moqadam,  Unsplash / CC0

Ať sledujeme animované filmy ve 2D, 3D nebo například rotoskopické, všechny styly mají společné to, že na svět přišly díky novým technologiím. Počítače rozšířily možnosti filmových tvůrců způsobem, který si dřív nikdo neuměl představit. Animované filmy zažily nový boom.

Michaela Pavlátová,  foto: Petr Novák,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

„Díky technologiím a počítačům se animace rapidně změnila. Začalo to v Americe, ale u nás se to také velice rychle šířilo. Jak v rámci velkých studií, tak i mezi jednotlivci, protože najednou bylo možné mít svůj vlastní počítač, a tím pádem člověk nebyl závislý na studiu. Před tím bylo možné dělat animované filmy v případě, že jste vystudovali školu a měli jste přístup ke kameře. A teď najednou vznikla tahle úžasná volnost. Ovlivnilo to animaci ve všech možných směrech, v dobrém i ve zlém," říká režisérka a animátorka Michaela Pavlátová, která vede Katedru animované tvorby na pražské FAMU.

Zázračné tlačítko undo

Ilustrační foto: David Singleton,  Flickr,  CC BY 2.0

Jak dodává Michaela Pavlátová, v dobách, kdy ještě animátoři neměli k dispozici počítače, museli být v některých ohledech pečlivější než dnes. Kdo nechtěl ztrácet čas, musel si předem naplánovat každý detail, na zkušební verze nebylo tolik prostoru jako dnes. Tato výhoda, kterou moderní technologie přináší, může na tvorbu dopadat i negativně.

„Přeci jen zmíním negativa. Jedním z nich je milované tlačítko „undo", krok zpět. Něco vytváříš a pořád to můžeš měnit. A můžeš si dělat nekonečně mnoho verzí. To je výhoda, ale zároveň i nevýhoda, někdy se v tom dokážeš docela dobře ztratit. Třeba v době před počítači jsem byla schopna, a taky to bylo nutné, nosit celý film v hlavě. Opravdu si ho dobře promyslet, protože člověk nechtěl animovat něco, co nepoužije. Nemohli jsme vlastně dělat testy, a tím pádem jsme si museli všechno daleko lépe připravit, a pak jsme jeli na jistotu. Mělo to své kouzlo a většinou to dobře dopadlo."

Film Řeči,  řeči,  řeči,  zdroj: ČT

Michaela Pavlátová patří do generace českých tvůrců, která v devadesátých letech zažila nástup počítačů na vlastní kůži. V roce 1992 získala nominaci na Oscara v kategorii nejlepší krátký animovaný film za svůj snímek Řeči, řeči, řeči. Nicméně uznává, že nové možnosti přináší velkou úsporu času. Laik by však rozhodně neměl získat dojem, že s počítačem to mají animátoři bez práce. Počítač film nevymyslí.

Ilustrační foto: Gerd Altmann,  Pixabay / CC0

„Třeba já dělám stále hlavně kreslenou animaci, ale kreslím na tablet elektronickou tužkou, což je vlastně taková obdoba kresby na papír. Jenom je to daleko rychlejší, výhodnější, dřív se to vybarví a tak podobně. A vím, že i ve 3D šíleně dlouho trvá, než se vytvoří ten model, se kterým se pak už dá zdánlivě dobře animovat a pracovat. Ale ta tvorba modelu zabere čas. Není to tak, že člověk zmáčkne puntík a je to."

Režisér Jan Pinkava získal pro studio Pixar Oscara

Zdroj: Walt Disney Pictures

Dějiny světové animace lze bezesporu rozdělit dobu před a po filmu Toy Story: Příběh hraček, natočeném americkým studiem Pixar v roce 1995. Jde o první počin v historii animovaného filmu, který byl vytvořený celý na počítači.

Pixaru k pozici giganta ve světě animace napomohl i český talent. Režisér a scénárista Jan Pinkava v roce 1997 získal Pixaru se svým filmem Geriho hra Oscara. V následujících letech se Pinkava podílel i na dalších nezapomenutelných počinech hollywoodského studia, jako byly například Brouci, Toy Story 2 nebo Příšerky, s.r.o.

Foto: Andrés Rodríguez,  Pixabay / CC0

Dalšímu šíření animovaného obsahu pomohlo rozšíření internetu do domácností, dodává Michaela Pavlátová.

„Geniální byl malý formát, ty filmečky se daly hodně komprimovat a umisťovat na internet. To byla další věc, ohromně důležitá, která s počítači přišla. Znamenalo to, že už nejste závislí jenom na festivalech, jakkoliv festivaly se nedají nikdy ničím nahradit. Ale ne všichni se tam dostanou, ani tvůrci ani diváci. Takže tato možnost umístění na webové stránky, která se kolem roku 2000 rozvíjela, a zároveň zrychlování internetu, také velmi otevřelo prostor."

Geriho hra,  foto: © Pixar Animation Studios

Stále vznikají nové technologie

Film Dcera,  zdroj: ČT

Česká animace si uchovává své kouzlo i dnes. Není neobvyklé na renomovaných evropských festivalech, jako je Cannes nebo Berlinale, nacházet mezi nominovanými za krátké animované filmy také česká jména. V roce 2020 byl český film Dcera dokonce nominován na Oscara v kategorii nejlepší krátký animovaný film.

Ilustrační foto: VFS Digital Design,  Flickr,  CC BY 2.0

Podle Michaely Pavlátové současný styl utváří technologie, které umožňují kombinovat nejrůznější typy technik. A mladí režiséři se nebojí zkoušet nové věci.

„Myslím, že v současnosti je to takový mix všeho. Pořád se vymýšlí nové a nové věci, o nichž já se dozvím většinou od studentů, kteří jsou na to nejšikovnější a nejrychlejší. Zase objeví nějaký úžasný způsob, jak se dá například velice jednoduše udělat akvarelová textura na pohybujících se postavách a takové různé vychytávky."

Zdroj: CEE Animation

Kromě festivalů se současný český animovaný film šíří i díky institucím jako CEE Animation, která podporuje tvůrce ze zemí Visegrádské čtyřky a ze Slovinska. Michaela Pavlátová upozorňuje i na další skvělé iniciativy, které v souvislosti s českou animací existují.

„U nás největší festival je Anifilm, který se loňského roku koná v Liberci. Občas na svých stránkách mívá odkazy na různé filmy. Další šikovná aktivita se jmenuje Aniont. Vznikla právě z iniciativy festivalu Anifilm. Jsou tam ke zhlédnutí různé animované filmy, hodně českých tvůrců, ale i mezinárodní."

Film My Sunny Maad,  zdroj: © Negativ

Mezi snímky, jejichž premiéra se teprve chystá, stojí za pozornost My Sunny Maad od Michaely Pavlátové o lásce mezi Češkou a Afgáncem. Nebo krátký film Ant Hill od Marka Náprstka, s psychedelickou estetikou. V rámci 3D a počítačové animace se očekává film Myši patří do nebe od Denisy Grimmové a Jana Bubeníčka, kteří využili také stop motion s použitím loutek, jednu z českých specialit.

klíčové slovo: