Na Homolce zavádějí operace robotem

Foto: ČTK

Pražská Nemocnice Na Homolce zavedla jako první v České republice operace pomocí robota. Lékaři se shodují, že je to revoluční metoda, obdobná zavedení laparoskopie, tedy tzv. operace "klíčovou dírkou". Nyní mezi operatéra a pacienta navíc vstupuje počítačem ovládané zařízení, které usnadňuje lékaři provedení výkonu. Ve světě těchto robotizovaných zařízení pracuje asi 390.

"Neměla jsem obavu, protože jsem si to pořádně nedovedla představit. Já jsem myslela, že to počítač řídí, ale že to není tak na dálku. Když jsem přišla domů, už jsem neměla bolesti žádné, takže v podstatě po čtyřech pěti dnech jsem byla úplně v pohodě,"

říká žena, která byla u nás jako jedna z prvních operována za pomoci robotického systému Da Vinci. Měla potíže s obezitou a lékaři jí pomocí této technologie přepásali žaludek manžetou. Robot bude v budoucnu z ekonomických důvodů sloužit hlavně pro složité operace.

"Operační robot da Vinci tvoří tři hlavní části: operační konzola se čtyřmi pracovními rameny, přístrojová věž a ovládací konzola, neboli pracoviště operatéra, který odtud řídí pohyby robota,"

slyšíme v informativním filmu. Chirurg na svém stanovišti sleduje trojrozměrný obraz a ovládá táhla s koncovkami, jež přenášejí jeho pohyby na operační ramena s nástroji v pacientově těle. Robot eliminuje třes rukou, je obratnější a přesnější, říká primář chirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce Pavel Beňo:

"Tyto systémy umožňují svým hardwarem a softwarem pohyb chirurgovy ruky zjemnit, dokáží ho škálovat, zmenšit až pětkrát. Jednoduše řečeno 5 mm pohybu mé ruky s joystickem se projeví jako 1 mm pohybu v tělní dutině. Umožní mi obraz zvětšit a nastavit si šicí materiál do té polohy, která je pro danou strukturu nejvhodnější, nejjemnější."

Operace jsou proto pro pacienty mnohem bezpečnější. Lékaři zdůrazňují, že stroj chirurgy nenahradí, pouze zlepšuje jejich práci.

Jak upozorňuje primář gynekologie a minimálně invazivní chirurgie Pavel Bartoš, robotická laparoskopie navazuje na laparoskopii manuální. To se projevuje i ve školení lékařů.

"Čím rozsáhlejší je chirurgova zkušenost laparoskopická, tím kratší je ten robotický výcvik. když se dostanete na nejvyšší úroveň pokročilé laparoskopie, pak vám stačí 40 hodin. Ale ten laparoskopický výcvik trvá nejméně 5-10 let."

Foto: ČTK
Náklady na pořízení sálu s robotickým systémem činí 45 milionů korun. Cenu operace provedené jeho prostřednictvím se ale nemocnice zatím zdráhá upřesnit.

"Předpokládám, že operace bude dražší než laparoskopický výkon už proto, že zařízení je dražší. Abychom mohli stanovit cenu operace, rozhodli jsme se pro pilotní systém, v němž odoperujeme podstatně víc pacientů v určitém spektru operačních výkonů a pak se spočítá jejich kalkulace,"

říká primář Beňo.

Robotický sál na Homolce bude sloužit jako národní a mezinárodní školicí centrum pro robotickou chirurgii. V prvním roce v něm má být provedeno 100 až 160 operací, postupně by počet zákroků měl stoupnout na 500 až 600 ročně.