Na zámku v Domousnicích trávila divadelní prázdniny Ema Destinnová

Barokní zámek Domousnice leží asi 15 kilometrů od Mladé Boleslavi. V jeho zdech trávila třikrát divadelní prázdniny pěvkyně Ema Destinnová. S její společností tu byl i Enrico Caruso a kromě zpěvu například společně malovali karikatury. Noví majitelé zámku se mu teď snaží vdechnout jeho bývalou krásu.

Domousnice ke svému jménu přišly podle rodu Domůsů a původně se psaly Domousice. Historie této malé vesničky se zhruba 200 obyvateli sahá až do 13. století. K významným obyvatelům zdejšího zámku patřil například Václav Jiří Rašín z Rýzmburka - královský rada a hejtman Mladoboleslavského kraje. Majitelé se tu rychle střídali. Roku 1911 koupil statek kníže Thurn Taxis. Do dnešního dne se na výrobky nedalekého dobrovického cukrovaru používá jako ochranná známka - písmena „TTD" (Thurn Taxis Dobrovice). Od knížete pak velkostatek zakoupil poslanec Jindřich Maštálka, spolumajitel cukrovaru a marmeládovny. Ten vtiskl zámku dnešní podobu.

"Zřizoval si to pro sebe a pro svoji druhou manželku. Ta byla velice náročná,"

uvedla pro Český rozhlas architektka Dagmar Benešová. Na zámku se objevily štuky, mramorové krby, napodobeniny kožených tapet. Známému národohospodáři Jindřichu Maštálkovi ovšem štěstí nepřinesl.

"Tady v roce 1926 po bankrotu spáchal sebevraždu."

Třikrát trávila na zámku divadelní prázdniny i slavná česká pěvkyně Ema Destinnová. A té je věnovaná i současná zámecká expozice. Zámek totiž otevřeli veřejnosti jeho noví majitelé manželé Munzarovi, kteří památku koupili po návratu z emigrace a postupně ji dávají dohromady. Díky pomoci zapálených lidí tak vznikla expozice, která mapuje zdejší pobyt Emy Destinnové.

"Destinnová byla 10 let v Německu v berlínské Královské dvorní opeře a později v Metropolitní opeře od roku 1908. Protože byla citlivá a nutně potřebovala českou přírodu, českou krajinu, tak si vždycky nechávala vyhledat rodinou zámek do dvaceti místností v krásném přírodním prostředí a ten jí rodina vždycky na divadelní prázdniny pronajala. Ema Destinnová tady byla v roce 1906, 1907 a 1911. Vypráví se o tom, jak se ta společnost bavila. Ví se, že velice ráda tzv. zpívala kraji. To si otevřeli v hudebním salonu okna, tam je veliký výhled, je tam vidět Ralsko a Bezděz a zpívali, co je napadlo. Slyšeli to ve vesnici a dobře si to pamatovali."

Domousnice pro Emu Destinnovou vybral její otec a tak jednoduchá bílá budova zámku uvítala ve svých zdech řadu známých umělců. Ema Destinnová tu žila podle svých nálad. Toulala se celé dny v přírodě. Také její hosté si mohli dělat, co chtěli. Scházela se tu s nimi pouze k večeři a pak se sedělo dlouho do noci. Destinnová si pořídila velké akvárium, do něhož dala nachytat žáby z močálů za zámkem, naslouchala jim a vybírala si svůj originální pěvecký soubor. Jednou kdosi zapomněl přes akvárium položit síťový poklop a žáby uprchly. Aby se to Ema Destinnová nedozvěděla, tak hosté použili lopatu a žáby vrátili do akvária. Večer pak málo zpívaly a hostitelka to přičítala jejich touze po svobodě. Příští den je pustila na svobodu.

I mnoho vážnějších informací o životě Emy Destinnové se mohou návštěvníci zámku dozvědět. Připravil ji totiž František Fürbach, předseda Společnosti Emy Destinnové a historik z jindřichohradeckého muzea. Jsou tu nejen fotografie ze soukromí zpěvačky a z inscenací ve kterých vystupovala, ale třeba i knihy, které napsala a karikatury, které namalovala. Jak uvedla architektka Dagmar Benešová, právě letošní rok je pro příznivce Emy Destinnové zajímavý.

"V jejím životě byly významné osmičky. Narodila se roku 1878. V roce 1898 získala konečně své první angažmá po velkých bojích a neúspěších a bylo to angažmá v nejvýznamnější berlínské opeře Královské dvorní. A v roce 1908 konečně přistoupila na angažmá v Metropolitní opeře v New Yorku."

Do Domousnic dostala Ema Destinnová také nabídku na film. Odjela do Berlína, kde byl v zoologické zahradě natáčen jeden z prvních filmů. Destinnová v něm zpívala ve lví kleci s devatenácti ochočenými bengálskými lvy, za doprovodu krotitelky. Emu Destinnovou na zámku v Domousnicích připomíná ještě jedna věc. Je to freska, na které je spodobněna jako bohyně lovu Diana. Namaloval ji pro pozdější majitele zámku Maštálkovi přítel pěvkyně malíř Robert Schlosser. Ve společnosti, která Emu Destinnovou v Domousnicích obklopovala byl i slavný Enrico Caruso.

"Tady v té vesnici strávil dvoje divadelní prázdniny. Jak víme, také zpíval s Emou Destinnovou kraji. V roce 1911 se tu zotavoval z velmi náročné operace hlasivek. To byla velmi riskantní operace, naštěstí se zdařila. Tak jako Ema Destinnová celé dny trávil lovem. Oba byli výtvarně nadaní a kreslili velice rádi, dělali karikatury."

I ty mohou návštěvníci vidět v expozici. Zámek se tak probouzí k životu, ale vůbec to nebylo jednoduché. Byl totiž dost zdevastovaný a nějaký čas tu bydleli i bezdomovci.

"Kolem roku 2000 zmizely všechny prvky zábradlí. To, co vidíte dneska, jsou nové prvky, které vlastnoručně udělal nový majitel zámku pan Munzar. Munzarovi to tu koupili v roce 2000 a zachránili zámek před devastací, pravděpodobně už definitivní."

Zámku se tak blýská na lepší časy. Kromě expozice Emy Destinnové tu Munzarovi na svazích u zámku vysadili vinice, které tu kdysi bývaly.