Národní muzeum

Místo, kam se dnes vydáme, leží v samém srdci Prahy. Národní muzeum na Václavském náměstí bylo svědkem všech přelomových okamžiků 20. století. Například se dozvíte, že monumentální socha sv. Václava měla původně stát na schodech muzea a její umístění se stalo sporem dvou slavných architektů - Schulze a Hlávky.

Kašpar Maria Šternberk, zdroj: www.nm.cz

"Národní muzeum, respektive tehdy Muzeum zemí koruny české vzniklo v roce 1818 jako iniciativa tří významných šlechticů. Tím nejvýznamnějším byl hrabě Kašpar Maria Šternberk, což byl velmi významný paleontolog a své sbírky Národnímu muzeu do vínku předal. Dokonce máme jeho obraz, drží tam zkamenělou přesličku a tento exponát dodnes ve sbírkách Národního muzea máme,"

Rozestavěná budova na konci června 1888, zdroj: www.nm.cz

uvedl náměstek generální ředitele Karel Ksandr. Muzeum pak bylo řadou šlechtických rodů nadále podporováno. Než našlo své místo na Václavském náměstí, sídlilo na různých adresách. Nejprve to byl Šternberský palác na Hradčanech, pak areál kláštera u sv. Jakuba, později byl zakoupen Nostický palác na Příkopech, dnes tu stojí Živnobanka.

S tím, že by měla vzniknou reprezentativní budova muzea, přišel roku 1840 František Palacký. Měla stát na Smetanově nábřeží a jmenovat se Francisceum - na paměť císaře Františka I. Dokonce už v této době navrhoval vybudovat lapidárium a depozitáře. Nakonec z celého projektu zbyla jen socha císaře, ale i ta stojí za pozornost Trvalo ještě několik desítek let, než se na horním konci Václavského náměstí monumentální budova objevila. Vzešla z architektonické soutěže, do které bylo odevzdáno celkem 27 návrhů. Soutěž vyhrál český architekt profesor Josef Schulz.

Budova po dokončení v březnu 1891

"Jednoznačnými klady je poloha, protože budova je postavena v samém srdci Prahy. Když vzpomeneme na všechny historické události 20. století, které se v Praze odehrály, tak se odehrály s pozadím budovy Národního muzea. To, že Josef Schulz byl geniální architekt, dokládá, že pochopil i budoucí vývoj Václavského náměstí, kdy v druhé polovině 19. století předpokládal, že veškerá výstavba se bude zvyšovat. Proto umístil do středu fasády monumentální kopuli, která se nachází nad Panteonem Národního muzea a tím dal do vínku muzeu tu dominantní podobu na Václavském náměstí."

Socha sv. Václava před budovou Národního muzea

Víte, že slavná socha sv. Václava, která stojí na Václavském náměstí, měla stát původně na schodišti před muzeem. Že ji tam chtěl architekt Schulz umístit, dokládá sádrový model budovy. Dokonce už pro ni byl vytvořen i sokl, dodal Karel Ksandr.

"Ale do té situace přišel Josef Hlávka, který prosadil monumentální pomník, který zrealizoval Josef Václav Myslbek a který byl dokončen v předvečer první světové války v roce 1914. Dokonce víme, že tady došlo ke sporu mezi Hlávkou a Schulzem, který si jako architekt budovy nesmírně přál, aby socha byla na schodišti. Nicméně Hlávka prosadil sochu daleko větší a prosadil ji způsobem úplně jednoduchým. On ji prostě z převážné části jako mecenáš zaplatil."

Interiér Národního muzea, foto: www.czechtourism.cz

V období německé okupace bylo z Panteonu Národního muzea konfiskováno 10 bronzových soch a odvezeno do skladu barevných kovů. Naštěstí nebyly zničeny, válku tam přečkaly a pak se vrátily zpět. Velké zásahy do výzdoby Panteonu provedl v 50. letech ministr kultury Zdeněk Nejedlý. Odstraněny byly například sochy Masaryka, Beneše, ale i řada dalších.

"Panteon opustila například busta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, barokního architekta nebo gotického architekta Petra Parléře. V současné době se Panteon nemění a teprve v rámci rekonstrukce se připraví nová koncepce nebo spíše staronová, protože předpokládáme, že by bylo dobré některé busty jako je třeba Petr Parléř, do Panteonu vrátit."

Muzeum teď čeká nová etapa. Získá totiž vedlejší budovu, kde sídlilo bývalé Federální shromáždění a nyní Radio Svobodná Evropa. První návštěvníci by se sem mohli podívat už letos na podzim.

"Jsme si vědomi toho, že tu budovu vůbec nikdo nezná. V předvečer 17. listopadu, kdy si budeme připomínat 20. výročí událostí z listopadu 1989, tak se zde bude konat vernisáž výstavy. Je pracovně nazvaná My a oni a dokumentuje vztah Svobodné Evropy k Československu v 50., 60 a 80. letech."

Jak dodal náměstek generálního ředitele Karel Ksandr, obě budovy propojí tunel. Jeho vytýčení nebylo právě jednoduché, pod budovou vede metro. Hotový by měl být do roku 2015 spolu s rekonstrukcí historické budovy Národního muzea. Mělo by dojít také ke zlidnění Václavského náměstí, které teď protíná magistrála. Možná se tak opět naplní požadavek zemského sněmu z roku 1864, aby budova stála na místě, které by bylo "tiché a klidné, ze všech stran svobodné a přístupné" a "jehož čistota a klidnost proudem života všedního příliš rušena býti nemá."