Česko pomáhá v nejchudších zemích světa
Podpora výroby sýrů v Bosně, zlepšení přístupu k pitné vodě v Srbsku, záchrana mongolských lesů – to jsou jen některé z mnoha projektů, na kterých se podílí Česká rozvojová agentura. A v jejím čele stojí už čtvrtým rokem Michal Kaplan.
"Pomoci k tomu, aby ve světě nebyla chudoba, aby člověk mohl žít v důstojných podmínkách a aby rozvoj v chudých zemích byl udržitelný z hlediska naší planety. Na stránkách vaší agentury se píše, že pomáháme přibližně 16 zemím – jde např. o Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Ukrajinu, Kambodžu, Mongolsko, Zambii, Etiopii."
Podle čeho se řídí výběr zemí, kam směřuje česká pomoc?
"Prioritní země určuje Ministerstvo zahraničních zemí - těch je celkem šest: Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Gruzie, Etiopie, Kambodža a Zambie. Kromě nich jsou to země specifického zájmu, jako je Afghánistán. V poslední době pomáháme na Ukrajině a nově také v Sýrii. Ten výběr se řídí několika kritérii. Hlavním je potřebnost pomoci, čím chudší země, tím je pomoc potřebnější. Z té naší šestice polovinu tvoří nejchudší země na světě – Etiopie, Kambodža, Zambie. Další podmínkou je to, aby v těch zemích byl klid, aby ta země byla pokud možno stabilní, aby tam nebyla válka, příliš velká korupce. Třetím kritériem je úroveň politických a obchodních vztahů mezi ČR a danými zeměmi. Přihlížíme také k tomu, zda tam máme např. ambasádu."
"Navazujeme na dlouhou historii vztahů ještě z dob Československa. Dobře tam znají naše technologie a musím říct, že k nedávnému rozhodnutí přesunout ambasádu z Harare do Lusaky došlo i proto, že je prioritní zemí pro rozvojovou spolupráci."
Kolik peněz rozdělí vaše agentura ročně?
"Roční rozpočet je cca 500 milionů korun, jen 5% jde na administrativu a zbytek rozdělujeme na projekty."
Mluvil jste o tom, že naše pomoc směřuje do zemí, kde máme tradiční vazby, nebo ekonomické zájmy. Určitě ale nejsme jedinou zemí, která v daných oblastech působí. Jak koordinujete naši pomoc s ostatními zeměmi?
Pomoc se nepochybně řídí zkušenostmi České republiky, zkušenostmi našich expertů – které oblasti patří k těm prioritním?
"Nejvíce peněz jde na projekty v oblasti vody a sanitace, protože to je velký problém v rozvojovém světě, především v Africe. Jako Češi máme kvalitní geology, kteří umí dělat geofyzikální průzkum a vůbec najít ty zdroje vody a zmapovat tu zemi i z hlediska prevence přírodních katastrof, prevence sesuvů půdy.
Vy jste se právě vrátil z Gruzie, o jaké projekty jde konkrétně v Gruzii?
"Gruzie není úplně chudá, ale má problémy z hlediska integrity. Navíc nedávno podepsala asociační dohodu s EU, což obnáší přijetí nové legislativy. A protože jsme prošli podobným procesem, tak jim naši experti pomáhají. A pak tam máme další projekty na venkově, konkrétně v oblasti Tušsko. Gruzie je poměrně hornatá krajina, mají tam ovce, zpracovávají vlnu, pomáháme tam s rozjezdem chráněné krajinné oblasti. Gruzie má určitě velký potenciál v oblasti turistiky. A v oblasti zdravotnictví se soustředíme na prevenci, především pokud jde o rakovinu prsu a děložního čípku. Kromě toho že dodáváme vybavení a diagnostické přístroje, tak v oblasti školení."
"Jednak se nám podařilo zkvalitnit spravování prostředků. Umíme reagovat na potřeby partnerů a rychle dosáhnout výsledků. Jsme agentura inovativní. V poslední době jsme spustili nové programy – bussines partnership – partnerství se soukromým sektorem, což je nová cesta, jak zatáhnout soukromé firmy do rozvojové pomoci. Podařilo se mi zvýšit rozpočet, navíc brzy budeme akreditovaní u Evropské komise, což nám umožní další navýšení pomoci. A tou poslední věcí je, že se nám podařilo zvětšit povědomí o naší práci, o projektech, které podnikáme."
"Zmínil bych případ z Kambodže. Šlo o holčičku, která se špatně učila, měla ve škole špatné výsledky, ostatní děti jí odstrkovali. Ale protože tam působili naši experti v rámci projektu inkluzivního vzdělávání, tak se zjistilo, že dívenka má drobnou oční vadu a špatně vidí. Na klinice jí provedli drobný zákrok, posadili jí pak do první řady, a protože učitel byl našimi experty speciálně vyškolený, věděl, jak s ní pracovat. Ona mi pak osobně vyprávěla, že už se učí lépe a ráda si čte. Takže to bylo takové milé setkání s konkrétním výsledkem."
