Česko pomáhá v nejchudších zemích světa

Foto: archiv Ministerstva zahraničí ČR

Podpora výroby sýrů v Bosně, zlepšení přístupu k pitné vodě v Srbsku, záchrana mongolských lesů – to jsou jen některé z mnoha projektů, na kterých se podílí Česká rozvojová agentura. A v jejím čele stojí už čtvrtým rokem Michal Kaplan.

Michal Kaplan,  foto: Ondřej Tomšů
Co je hlavním posláním České rozvojové agentury?

"Pomoci k tomu, aby ve světě nebyla chudoba, aby člověk mohl žít v důstojných podmínkách a aby rozvoj v chudých zemích byl udržitelný z hlediska naší planety. Na stránkách vaší agentury se píše, že pomáháme přibližně 16 zemím – jde např. o Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Ukrajinu, Kambodžu, Mongolsko, Zambii, Etiopii."

Podle čeho se řídí výběr zemí, kam směřuje česká pomoc?

"Prioritní země určuje Ministerstvo zahraničních zemí - těch je celkem šest: Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Gruzie, Etiopie, Kambodža a Zambie. Kromě nich jsou to země specifického zájmu, jako je Afghánistán. V poslední době pomáháme na Ukrajině a nově také v Sýrii. Ten výběr se řídí několika kritérii. Hlavním je potřebnost pomoci, čím chudší země, tím je pomoc potřebnější. Z té naší šestice polovinu tvoří nejchudší země na světě – Etiopie, Kambodža, Zambie. Další podmínkou je to, aby v těch zemích byl klid, aby ta země byla pokud možno stabilní, aby tam nebyla válka, příliš velká korupce. Třetím kritériem je úroveň politických a obchodních vztahů mezi ČR a danými zeměmi. Přihlížíme také k tomu, zda tam máme např. ambasádu."

Lusaka,  foto: Krzysztof Błażyca,  CC BY 3.0
Zambie je zemí, kde jsme několik let velvyslanectví neměli, k jeho otevření došlo až teď. Máme se Zambií nějaké specifické vazby?

"Navazujeme na dlouhou historii vztahů ještě z dob Československa. Dobře tam znají naše technologie a musím říct, že k nedávnému rozhodnutí přesunout ambasádu z Harare do Lusaky došlo i proto, že je prioritní zemí pro rozvojovou spolupráci."

Kolik peněz rozdělí vaše agentura ročně?

"Roční rozpočet je cca 500 milionů korun, jen 5% jde na administrativu a zbytek rozdělujeme na projekty."

Mluvil jste o tom, že naše pomoc směřuje do zemí, kde máme tradiční vazby, nebo ekonomické zájmy. Určitě ale nejsme jedinou zemí, která v daných oblastech působí. Jak koordinujete naši pomoc s ostatními zeměmi?

Na zemědělské výstavě v zambijské Chisambě byl zájem o české traktory,  foto: archiv Ministerstva zahraničí ČR
"V rámci EU. Je to nutné, protože některé země jsou velmi populární jako například Keňa nebo Tanzanie. Je to samozřejmě proto, že jsou atraktivní díky safari. Zatímco jiné jako Středoafrická republika jsou opomíjeny. Říká se tomu dělba práce, v rámci EU se koordinujeme, aby ta pomoc byla pokud možno rozprostřena rovnoměrně a podle potřeb těch zemí. Zároveň se koordinujeme i uvnitř daných zemí. Takže například v Zambii se soustřeďujeme na zdravotnictví a zemědělství, zatímco jiní jako Holanďané nebo Švédové se zaměřují na dopravu nebo soudní systém."

Pomoc se nepochybně řídí zkušenostmi České republiky, zkušenostmi našich expertů – které oblasti patří k těm prioritním?

"Nejvíce peněz jde na projekty v oblasti vody a sanitace, protože to je velký problém v rozvojovém světě, především v Africe. Jako Češi máme kvalitní geology, kteří umí dělat geofyzikální průzkum a vůbec najít ty zdroje vody a zmapovat tu zemi i z hlediska prevence přírodních katastrof, prevence sesuvů půdy.

Tušsko,  foto: archiv České rozvojové agentury
Druhou silnou stránkou je oblast zemědělství. To je v rozvojovém světě hlavní zdroj obživy. Spolupracujeme s Jihočeskou univerzitou nebo Veterinárním ústavem, ale samozřejmě spolupracujeme přímo s farmáři v terénu."

Vy jste se právě vrátil z Gruzie, o jaké projekty jde konkrétně v Gruzii?

"Gruzie není úplně chudá, ale má problémy z hlediska integrity. Navíc nedávno podepsala asociační dohodu s EU, což obnáší přijetí nové legislativy. A protože jsme prošli podobným procesem, tak jim naši experti pomáhají. A pak tam máme další projekty na venkově, konkrétně v oblasti Tušsko. Gruzie je poměrně hornatá krajina, mají tam ovce, zpracovávají vlnu, pomáháme tam s rozjezdem chráněné krajinné oblasti. Gruzie má určitě velký potenciál v oblasti turistiky. A v oblasti zdravotnictví se soustředíme na prevenci, především pokud jde o rakovinu prsu a děložního čípku. Kromě toho že dodáváme vybavení a diagnostické přístroje, tak v oblasti školení."

Pane řediteli, vaše mise se pomalu završuje, když se ohlédnete za tím, na čem všem se vaše agentura pod vaším vedením podílela, jaký máte pocit?

"Jednak se nám podařilo zkvalitnit spravování prostředků. Umíme reagovat na potřeby partnerů a rychle dosáhnout výsledků. Jsme agentura inovativní. V poslední době jsme spustili nové programy – bussines partnership – partnerství se soukromým sektorem, což je nová cesta, jak zatáhnout soukromé firmy do rozvojové pomoci. Podařilo se mi zvýšit rozpočet, navíc brzy budeme akreditovaní u Evropské komise, což nám umožní další navýšení pomoci. A tou poslední věcí je, že se nám podařilo zvětšit povědomí o naší práci, o projektech, které podnikáme."

Výuka v Kambodži,  ilustrační foto: DFAT photo library via Foter.com / CC BY
A kdybyste mohl jmenovat jeden konkrétní příklad pomoci, která někomu konkrétnímu změnila život?

"Zmínil bych případ z Kambodže. Šlo o holčičku, která se špatně učila, měla ve škole špatné výsledky, ostatní děti jí odstrkovali. Ale protože tam působili naši experti v rámci projektu inkluzivního vzdělávání, tak se zjistilo, že dívenka má drobnou oční vadu a špatně vidí. Na klinice jí provedli drobný zákrok, posadili jí pak do první řady, a protože učitel byl našimi experty speciálně vyškolený, věděl, jak s ní pracovat. Ona mi pak osobně vyprávěla, že už se učí lépe a ráda si čte. Takže to bylo takové milé setkání s konkrétním výsledkem."