Kalendárium
V kalendáriu tentokrát uslyšíte vzpomínky Otomara Korbeláře, připomeneme také narozeniny Květy Legátové a výročí otevření Slapské přehrady.
Devadesáté narozeniny oslavila spisovatelka Věra Hofmanová. Mnohem známější než pod svým vlastním jménem je pod pseudonymem Květa Legátová, kterým podepsala třeba Želary nebo novelu Jozova Hanule. Právě těmito knihami se učitelka a autorka rozhlasových her proslavila - staly se předlohou k úspěšnému filmu, autorka získala Státní cenu za literaturu a vyšla jí i další díla. To vše po jejích osmdesátých narozeninách.
První vzpomínky herce Otomara Korbeláře byly spojeny se železnicí. Jeho otec byl totiž stavební inženýr a rodina se často stěhovala tam, kde se právě budovala trať. Naposledy pobývali Korbelářovi v Lomnici nad Popelkou.
"V té Lomnici jsme bydleli v prvním patře velkého patrového domu pana Václavíka, který měl v přízemí téhož domu strojní výrobu kávových mlýnků. Před domem byla veliká zahrada, tehdy se mi zdála veliká, či spíše oplocený trávník se dvěma keři, v té trávě jsem směl běhat a hrát si se sousedovic stejně starou holčičkou. Ale v tom trávníku byla také jakási nezakrytá jímka na odpadní vodu z té továrničky na kafemlejnky. Jednou jsme se honili po trávníku, holčička do té díry spadla, já běžel do dílny s křikem: ´Mařenka se topí, Mařenka spadla do vody.´ Vytáhli ji, nic se jí nestalo, jen byla celá černá od bahna, ale pak říkali, že jí Otoušek zachránil život.
Pak jednou přivezli tátu nemocného ze štreky, jak se stavbě trati říkalo, pak ležel nějaký čas doma, já do toho pokoje nesměl a jednoho dne mě matka odvedla k sousedce bydlící na téže chodbě, že prý budou tatínka strojit a přitom plakala. U té sousedky jsem si hrál s takovými velkými perleťovými knoflíky, pak přišla maminka, vzala mě za ruku a odvedla do tatínkovy kanceláře, která byla až na konci chodby. Tam už ležel tatínek mrtvý v rakvi, maminka lomila rukama a s pláčem říkala : ´Františku, Franci, co jsi mi to udělal.´
Kromě vzpomínky na Jínovy lomnické suchary zbývá jen vzpomínka na cestu do vršku k lomnickému hřbitovu."
Když otec zemřel, byly Otomaru Korbelářovi čtyři roky. Oblíbený herec, známý např. z Fričova filmu Prstýnek, se narodil v roce 1899.
