Americký radar v Česku nebude

Americký radar v Česku nebude. Premiéra Jana Fischera o tom v noci na čtvrtek telefonicky informoval americký prezident Barack Obama. USA podle něj nezmění přístup k dohodám o vědecké spolupráci s ČR, které byly součástí smluv o radaru.

Jan Fischer, foto: ČTK

O radarové základně v Česku se jednalo dva roky. U nás měl být radar, v Polsku rakety. Proti se postavily obce, v jejichž blízkosti měl radar stát, příliš mu nepřály ani průzkumy veřejného mínění. Smlouva byla nakonec podepsána, ale nedošlo k její ratifikaci. Už krátce po svém zvolení se americký prezident Barack Obama stavěl k projektu svého předchůdce rezervovaně. Teď po několika měsících došlo k přehodnocení záměru - radar v Česku nebude. Jak vyplynulo z tiskové konference premiéra Jana Fischera, není to překvapení:

"Dovedli jsme si představit, že jednou z variant těch výstupů je i zrušení záměru vybudovat v ČR toto zařízení."

Američané chtěli svoji závěrečnou zprávu zveřejnit, ale jejich noviny byly rychlejší. List The Wall Street Journal napsal, že íránský program vývoje raket nepokračuje tak rychle, jak se původně předpokládalo. Hrozba proto není aktuální. Na americké rozhodnutí okamžitě reagovali čeští politici. Jako první předseda ODS Mirek Topolánek:

Americký prezident Barack Obama, foto: ČTK

"To, že nejsme v této chvíli partnerem pro umístění radarové základny, přestože jsou podepsány smlouvy, pouze nejsou ratifikovány, tak to je další ne úplně dobrá informace, že Američané o ten náš prostor nemají až takový zájem, že jsou schopni udělat vyšší typ dohody. A v tomto smyslu nás to staví do pozice, kterou známe v několika posledních stech letech ve střední Evropě, a to je, že nejsme ukotveni pevně bezpečnostně, spojenecky a partnersky a to je jisté ohrožení. Já to tak vnímám."

Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka je ústup Spojených států od stavby radaru v Brdech naopak vynikající zpráva:

"Celá věc dává za pravdu nám a našim argumentům, které jsme přes útoky Havlů, Schwarzenbergů, Topolánků a Bursíků hájili tři roky proti většině médií. Já jenom shrnu, že jsou totožné s tím, co dnes říká Obamova administrativa, že je to projekt, který je zbytečný, že Írán v tuhle chvíli nemá balistické rakety a že ten štít by nebyl součástí kolektivní obrany NATO."

Foto: ČTK

Šéf sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček z ČSSD očekával, že USA záměr přehodnotí a posun k mobilním systémům a systémům proti raketám kratšího doletu považuje za logický. Předseda branného výboru Jan Vidím z ODS se v první reakci vyjádřil velmi ostře. Hovořil o znechucení nad zbabělostí prezidenta Obamy a o zradě na spojencích.

Za českou stranu podepsal smlouvu o radaru bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg - ten vnímá zrušení záměru jako vstřícný krok Spojených států k Íránu a Rusku, které radar ve střední Evropě ostře odmítalo. Americký list ovšem připomíná, že si Obamova administrativa zřejmě ponechá možnost pro to, aby se projekt protiraketové obrany ve střední Evropě znovu nastartoval v případě, že by Írán v budoucnosti pokročil ve vývinu raket dlouhého doletu.

Součástí smluv byly také dohody o vědecké spolupráci. Premiér Fischer uvedl, že mu prezident Barack Obama slíbil, že USA přístup k doprovodným dohodám nezmění. Vědecká spolupráce obsahuje výměnu informací při výzkumu v obranném průmyslu. Dále také projekty v oblastech jako jsou nanomateriály, robotika, laserová technika, radiolokační technika a medicína. Americká strana už letos v únoru například podepsala smlouvu na výzkumný projekt zaměřený na počítačový program navádění bezpilotních letadel.

Může odstoupení USA od radaru negativně ovlivnit vztahy Česka a Polska se Spojenými státy? Odborníci se domnívají, že ano. Podle jejich názoru si vlády střední Evropy v budoucnu rozmyslí, jestli budou vkládat energii do podobných nepopulárních kroků. Někteří mohou chápat krok Spojených států jako hození přes palubu kvůli lepším vztahům USA s Ruskem. Domácí politiku to však podle odborníků příliš neovlivní.