Senát schválil lisabonskou smlouvu

Senát schválil lisabonskou smlouvu, která má reformovat Evropskou unii. Její ratifikace však zůstává stále nejistá. Odpůrce smlouvy prezident Václav Klaus ji zatím nepodepíše a počká na postoj Ústavního soudu.

Foto: ČTK

Česko patří mezi čtyři státy Evropské unie, kde ratifikace Lisabonské smlouvy zatím neskončila. Podpis dosud nepřipojili prezidenti Polska a Německa, kde smlouvu zkoumá Ústavní soud. Jako jediní zatím odmítli smlouvu v referendu Irové. Ti si ho ale na podzim zopakují a podle průzkumů by ji tentokrát mohli podpořit.

V českém Senátu pro smlouvu hlasovalo 54 ze 79 přítomných senátorů, což bylo o šest více, než bylo potřeba. O schválení dokumentu rozhodlo, že pro něj zvedlo ruku i 12 senátorů ODS. Odpůrci smlouvy znovu argumentovali tím, že dokument oslabí menší země. Příznivci zase vyzdvihovali pružnější rozhodování unie. Ke schválení dokumentu vyzval premiér v demisi Mirek Topolánek.

Mirek Topolánek, foto: ČTK

"Lisabonská smlouva je v současné době realitou. Žádné jiné řešení nebylo a není na stole. Když říkám, že jiné řešení není na stole, míním tím, že na stole není ani řešení ve formě odmítnutí Lisabonské smlouvy. Dosáhli bychom pouze toho, že ona drtivá většina zemí, které si takovou úpravu přejí, by prosadila svou jiným způsobem, pro nás nepochybně ještě méně příznivým."

Ministr zahraničí v demisi Karel Schwarzenberg dodal, že odmítnutí smlouvy by znamenalo úplnou izolaci Česka uprostřed Evropské unie. O souhlasu 12cti občanských demokratů nakonec rozhodlo, že Senát přijal novely, podle nichž by vláda neměla mít možnost souhlasit s převodem pravomocí na evropskou úroveň, pokud k tomu nebude mít souhlas obou komor parlamentu. Některé senátory ODS však Topolánek nepřesvědčil. Patří k nim například Jiří Oberfalzer. Podle něj ustanovení Lisabonské smlouvy snižují váhu hlasů Česka.

"Evropská unie začne čím dále tím více rozhodovat v zastoupení národních států. Lisabonská smlouva posouvá Evropskou unii směrem k federaci a je to taková plíživá transformace od mezinárodního společenství suverénních národních států k jednomu superstátu."

Předseda Senátu Přemysl Sobotka v České televizi uklidňoval odpůrce, kteří se obávají přílišného posílení regulačních mechanismů unie.

"Já udělám maximum jako předseda horní komory, abych sehnal dostatečný počet parlamentů v Evropské unii na vystavení buď žluté nebo oranžové karty, pokud z byrokratického Bruselu bude přicházet něco, co se nám nebude líbit."

Václav Klaus, foto: ČTK

Senát tedy řekl 'lisabonu' své 'ano'. Brzy poté následovala reakce prezidenta i řady evropských představitelů. Právě prezident Václav Klaus, který by měl na smlouvu připojit svůj podpis, je jejím velkým odpůrcem. A zareagoval poměrně ostře. Označil rozhodnutí Senátu za kruté selhání politiků. Po hlasování řekl, že pokud skupina senátorů nechá prozkoumat smlouvu u Ústavního soudu, počká se svým rozhodnutím na jeho nález.

"Lisabonská smlouva je pro tuto chvíli mrtvá. Je mrtvá proto, protože byla v jednom členském státě Evropské unie odmítnuta v referendu. Proto pro mně rozhodnutí o ratifikaci této smlouvy zatím není na pořadu dne."

Několik občanských demokratů už oznámilo, že se na Ústavní soud obrátí. Šéf ČSSD Jiří Paroubek prezidenta vyzval, aby respektoval většinové politické rozhodnutí a lisabonskou smlouvu podepsal. Stejně se zachovali zelení. Smlouvu přivítal i předseda lidovců Jiří Čunek.

"My jsme se do společenství evropských zemí už zařadili s tím vědomím, že jsme dopředu věděli, co budeme dělat. Také jsme věděli, co nás čeká. Samozřejmě do Evropy přispíváme, ale také z ní už hodně bereme. Chovali bychom se jako nepředvídatelní, nesolidní partneři."

Prezidentův postoj naopak sdílí poslankyně Alena Páralová. Na protest proti tomu, že dokumentu k úspěchu pomohli i někteří občanští demokraté, oznámila odchod z ODS. Premiéra v demisi Topolánka prezidentovo prohlášení zřejmě nepřekvapilo. Nevyloučil, že by dokument mohly provázet další obstrukce.

Foto: ČTK

"Ať už budou vedené kýmkoliv, tak budou pod taktovkou Václava Klause. Myslím si, že těžce může dlouhodobě vzdorovat rozhodnutí obou komor."

Komunistům se nelíbí, že se vládě podařilo smlouvu prosadit bez toho, aby se k ní mohli vyjádřit občané, řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.

"Znamená to jediné, že do budoucna je tato smlouva velmi nestabilní, protože se k ní občané nemohli vyjádřit a to si myslím, že zakládá další problémy pro unii jako celek."

Hlasování o lisabonské smlouvě bylo bedlivě sledované i v zahraničí. Přilákalo 70 novinářských štábů, z toho 11 zahraničních televizí především z evropských zemí, ale například i z Hongkongu. Situaci sledovali i reportéři z Irska. Český souhlas je podle řady europoslanců hlavním krokem k tomu, aby reformní smlouva nakonec začala v rámci Unie platit, více už španělský poslanec Joseph Borrel.

"To je velmi dobrá zpráva. Všichni jsme čekali, že se to stane. Rád se dozvídám, že čeští senátoři odstranili tuto překážku k lisabonské smlouvě. Ještě je tu samozřejmě Irsko, ale i tak je to moc dobrá zpráva."

Frakce Unie pro Evropu národů sdružující nacionalistické strany ale z kroku českého Senátu radost nemá. Polský poslanec Janusz Wojciechowski se obává ztráty suverenity své země v důsledku Lisabonské smlouvy.

"Lisabonská smlouva není dobrá pro menší země, není dobrá ani pro Polsko. Neraduji se z její ratifikace. Ale co se dá dělat, víme jaký je tu nátlak na přijetí smlouvy. Češi ji přijali. Zůstávají ještě Němci, kteří ji neratifikovali a uvidíme, co udělají Irové. Prosazování této smlouvy bude ve skutečnosti sloužit francouzsko-německé dominanci v Evropě. Musíme proto pozorně koukat těm největším na ruce."

K ratifikaci Lisabonské smlouvy, jak už bylo řečeno, zbývá jen podpis prezidenta. Česká Ústava však nestanoví lhůtu, v níž by dokument musel podepsat.