Praha má na chodnících své první pamětní kameny holocaustu
Praha má na chodnících své první pamětní kameny holocaustu. Kolemjdoucím mají připomínat konkrétního člověka, který z daného domu zahynul v koncentračním táboře.
V rámci projektu Kameny zmizelých se mosazných tabulek se jmény obětí nacismu objevilo v Praze celkem deset. Další ještě přibudou, a to nejen v metropoli, ale také například v Kolíně. Projekt je nový zejména tím, že nepřipomíná oběti jako čísla v dávné minulosti, ale jako konkrétní lidi, kteří tu žili, řekl předseda České unie židovské mládeže Petr Mandl.
"Kameny mají rozměry 10 x 10 x 10 centimetrů a jsou osazeny malou mosaznou leštěnou destičkou, na které je vyryto jméno oběti, datum narození, datum transportu i zavraždění a místo. Ta kostička je následně položena před dům, kde ten člověk žil, něž byl transportován."
Jak dodal Petr Mandl, po Evropě je takových pamětních kamenů už přes 13.000, mimo jiné v Rakousku, Německu, Nizozemsku nebo v Itálii. Ten první pražský, symbolicky položený v předvečer jednoho z hlavních židovských svátků Dne smíření, připomíná Maxe Ecksteina, jehož život skončil v koncentračním táboře v Lodži. Do něj ho nacisté deportovali v roce 1941. Podle Mandla reprezentuje oběti holocaustu, které zahynuly a z táborů smrti se nevrátil ani nikdo z jejich blízkých. Ostatní kameny budou pokládány na přání pozůstalých. To je případ i Jany Dráské, dcery Ericha Schpaltera, jehož připomíná další položený kámen.
"Mám alespoň jeden hrob mé rozsáhlé rodiny. A to je tahleta kostka, hrob mého otce,"
Projekt, který v hlavním městě zaštítila radnice Prahy 1 a Židovské muzeum, se ale ne vždy setkává s pochopením. Někteří kritici mu vyčítají, že lidé mohou po jménech obětí holocaustu doslova šlapat nebo destičky znečišťovat. S velkým odporem se projekt potýká ve východoněmeckých spolkových zemích, kde kvůli silné neonacistické scéně každé odhalení kamene doprovází silná policejní přítomnost. Na východě Německa už bylo 41 těchto památníků poškozeno a ve městě Halle dokonce bylo osm z nich ukradeno. Například Mnichov kvůli protestům tamní židovské komunity od projektu odstoupil. Také Polsko již udělené povolení stáhlo. Čeští organizátoři jsou naopak přesvědčeni, že umístění v chodníku má své výhody, uvedl Bob Matuška z České unie židovské mládeže.
"Kameny v zemi jsou vždycky zapuštěné do chodníku, písmena jsou poměrně malá, aby se člověk musel sklonit a přečíst si jméno, příjmení a stručný osud toho člověka a vlastně se tak pokloní jeho památce."
Kameny zmizelých mají být důstojnou památkou obětí holocaustu. Nejedná se pouze o Židy, ale také o Romy, tělesně postižené nebo politické odbojáře.
