Paroubek udělal gesto, podporu vládě ale neslíbil
Premiér Jiří Paroubek v pondělí podá demisi, s ním podle ústavy automaticky skončí i celá koaliční vláda. Dosluhující premiér oznámil, že tím chce přispět k věcnému řešení patové povolební situace. Pokračuje Zdeněk Vališ.
"Já jsem ho osobně nečekala. Čekala jsem, že demise bude podána až v momentě, kdy bude zvoleno vedení sněmovny. Je to svým způsobem politický tah, který naznačuje jakousi vstřícnost, že se nebude prodlužovat životnost této vlády. Ta už nemá větší legitimitu o čemkoli rozhodovat. Zároveň to samozřejmě neznamená, že koaliční vláda, která bude vzápětí ustavena a jmenována, získá důvěru v parlamentu."
Právě proto například první místopředseda ODS Petr Nečas Paroubkovu rezignaci za vstřícný krok nepovažuje. Nečas naznačil, že koalice pravého středu je ochotna podpořit sociálního demokrata do čela dolní komory jen za příslib ČSSD, že bude Topolánkovu vládu tolerovat. Sociální demokraté to dosud odmítali. A Paroubek zopakoval, že pro jeho stranu je nepřijatelný program koalice i Ivan Langer jako ministr vnitra. Vladimíra Dvořáková soudí, že Paroubek nyní každopádně docela elegantně hodil míč na druhou stranu."Je to svým způsobem určité gesto, na které bude muset koalice nějak reagovat. Každopádně si myslím, že tímto gestem si pan Paroubek i trošku mohl zlepšit pošramocený image ze svého nešťastného povolebního vystoupení."
Politolog Zdeněk Zbořil z Univerzity Karlovy naproti tomu nevylučuje, že by Paroubkův krok mohl být už reakcí na určitá jednání, o kterých zatím nevíme. Zbořil ale také naznačuje, že demisí se vlastně současný premiér může stát kandidátem na funkci předsedy Poslanecké sněmovny.
"Pokud se pan prezident Klaus rozhodl už jmenovat Topolánkovu vládu nebo Topolánka premiérem, tak v tom případě bychom tu měli obdobu z roku 1998, kdy krátkou dobu mělo Česko dvě vlády. Nebo se už skutečně dohodl pan Paroubek s panem Topolánkem na obsazení místa předsedy Poslanecké sněmovny, protože kdyby zůstal premiérem, tak by vlastně kandidovat nemohl."
Další vývoj je ale podle Zdeňka Zbořila těžké odhadnout. Ve hře je prý stále hodně neznámých.
"Teprve po skončení ustavující schůze sněmovny uvidíme, zda došlo k nějaké širší dohodě."Po demisi Paroubkovy vlády by tedy měl proběhnout standardní ústavní postup. O důvěru mohou sněmovnu žádat postupně dvě vlády jmenované prezidentem. Při třetím vládním pokusu by do hry vstoupil předseda Poslanecké sněmovny. Teprve kdyby ani tato vláda nezískala důvěru, následují předčasné volby. Podle Vladimíry Dvořákové nejpravděpodobnější alternativou nakonec zůstává nějaká forma spolupráce obou největších stran.
"Moc velkou šanci bych nedávala vyústění, že bude nakonec potvrzena nastupující trojkoalice. Možná bych dávala šanci přímo menšinové vládě ODS po dohodě s ČSSD. Samozřejmě je tu i možnost přímé velké koalice. Pořád ale nejdou ještě vyloučit ani předčasné volby."
Poslanci se pokusí předsedu sněmovny zvolit ve čtvrtek. Občanští demokraté navrhli do čela dolní komory Miroslavu Němcovou, ČSSD jde do první volby bez vlastního kandidáta. Hodlá prý navrhnout svého kandidáta až poté, co pro něj bude mít zajištěnou podporu dalších stran. Zazněly i spekulace, že za této situace jedinou možností, jak by mohla ODS Němcovou do čela sněmovny prosadit, je domluva s komunisty. Těm by prý musela ODS slíbit podporu pro jejich šéfa Vojtěcha Filipa na post místopředsedy sněmovny. A kromě toho komunisté chtějí, aby se Přemysl Sobotka vzdal vedení Senátu proto, aby klíčové posty v zemi nebyly obsazeny jen členy ODS. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš v úterý řekl, že jsou anoncovány oficiální schůzky s ODS. Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy Univerzity v Brně připomíná, že také prezident republiky Václav Klaus byl zvolen díky hlasům několika komunistů a sociálních demokratů.
"Je tady situace, jaká nastala při volbě prezidenta. Ten výsledek byl také velmi překvapivý."