Zdeněk Zbytek: Mnohé české firmy Rusko podcenily
Téměř 550 vysokých představitelů státních a vládních orgánů, reprezentantů finančního světa a podnikatelů ze 17 zemí se minulý týden zúčastnilo Pražského ekonomického kongresu. Největší pozornost se ale na kongresu soustředila na otázky rozvoje obchodních a hospodářských vztahů mezi Českem a Ruskem. Ruský trh je totiž pro české firmy stále atraktivnější. Otázkou ovšem zůstává, zda už našim firmám přece jen neujel vlak. I na to se Zdeněk Vališ zeptal prezidenta Klubu Rusko Zdeňka Zbytka.
Loňský rok se stal významným mezníkem v historii zahraničního obchodu. Poprvé v historii samostatné České republiky měla země aktivní obchodní bilanci. Jinými slovy, země více zboží vyvezla, než dovezla. A výsledek mohl být ještě mnohem lepší, kdyby Česko nemělo hrozivou pasivní obchodní bilanci s Čínou a také s Ruskem. V prvním případě má deficit na svědomí zejména příval laciného spotřebního zboží všeho druhu, v druhém případě vytváří velký deficit dovoz surovin z Ruska. Mírnit deficity lze jen vyšším českým exportem. Pokud jde o Rusko, tuzemský vývoz do této země loni dosáhl 35 miliard korun a oproti roku 2000 byl více než dvojnásobný. Tamní trh však stále nabízí řadu dosud nevyužitých příležitostí. Co tedy brání tomu, aby tuzemské firmy v daleko větší míře pronikly na stopadesátimiliónový trh, respektive, aby se na něj po více než patnácti letech opět vrátily? U některých firem možná ještě přežívá obava z nevyzpytatelného Ruska z devadesátých let minulého století. Jak říká prezident Klubu Rusko Zdeněk Zbytek, tehdy to skutečně byl "divoký Východ".
"V devadesátých letech to prostě byla ruleta. Tam nebyly žádné jistoty. To bylo postaveno na tom, zda vám partner zaplatí nebo nezaplatí."
Dnes je Rusko podle Zdeňka Zbytka stabilní země, a to jak politicky, tak ekonomicky. Dnes je Rusko bohaté, dynamicky se rozvíjí a spolehlivě plní své závazky.
"Dnes není solventnějších a lepších partnerů, než v Rusku."
Na ruském trhu dnes působí všechny světové firmy, stejně tak jako všichni potenciální konkurenti českých firem. Těch je naopak málo.
Co tedy prezident Klubu Rusko Zdeněk Zbytek firmám doporučuje?
"Majitelé firem, podnikatelé si mají vzít letenku a jet se do Ruska podívat. Nesmějí se spoléhat na to, že jim někdo na Václavském náměstí začne radit, jak jim bude prodávat jejich zboží do Ruska. To je cesta do pekla."
Neujel nám už ale v mnoha ohledech takříkajíc vlak?
"Ty lukrativní projekty jsou už obsazeny. Ano, tam mnohým firmám ten vlak skutečně ujel. Ujel jim proto, že se domnívaly, že západní trhy neustále porostou. Najednou ale přišlo stop. Další rozvoj na západních trzích už prakticky není možný, protože ty trhy jsou přesycené, je zde obrovská konkurence. Teď se tedy firmy dívají na východ. Neumějí přitom rusky, neví, kde je Moskva, neví, kde je Sankt Petěrburg, neví, o čem je Rusko. Je tady jedna generace, která už vůbec nezná, o čem ty země jsou. Vůbec o nich nic neví."
To zní dost pesimisticky. Vždyť některým podnikům se v Rusku velmi daří, například firmě Hamé Babice, která je největším českým producentem konzervovaných potravin. Hamé je zároveň příkladem první velké přímé investice firmy s čistě českým kapitálem do ruského potravinářství. Dnes třeba ovládá 40 procent ruského trhu v paštikách.
V Česku ale stále ještě musí být řada lidí střední a starší generace, kteří ovládají ruštinu, znají ruské prostředí, mentalitu lidí. Kam se ti lidé poděli?
"Samozřejmě to první, co udělaly všechny vyspělé západní země, bylo to, že si doslova a do písmene koupily naše špičkové manažéry, kteří pracovali dlouhá léta se Sovětským svazem, v Moskvě, v různých podnicích zahraničního obchodu. Ale o tom to je. Co bránilo našim podnikatelům, aby si najali nebo vzali do pracovního poměru takové znalce ruského prostředí? To udělalo pouze pár jednotlivců Alta Brno, Hamé Babice, Brisk Tábor. Mimochodem každá čtvrtá zapalovací svíčka do motorů v Rusku je z Brisku Tábor! To udělali zkušení lidé, kteří znali potenciál ruského trhu z minulosti, kteří věděli, že přijde doba, kdy v Rusku nastane stabilita. Ostatní prostě to Rusko podcenili."
Je zde ještě jeden aspekt. V dobách komunismu mívalo Československo mezi Rusy docela dobrý zvuk. Mohou toho naši podnikatelé při pronikání na ruský trh ještě využít? Jinými slovy řečeno, jsme dnes ještě pro Rusy nějak zvlášť zajímaví?
"Domnívám se, že už jsme zajímaví pouze pro některé Rusy. Pro ty, kteří ještě žijí z nostalgie, tam to slovanství má pořád ještě obrovský vliv. To je u generace lidí, kterým je padesát šedesát let. Mladá generace už je ale odchovaná Západem. Pro mladé lidi nějaká družba vůbec nic neznamená. Je zajímá kvalita, cena, výhody, nevýhoda."
Rusko je dnes zkrátka z hlediska českých podnikatelských šancí v podstatě už standardní zemí. A tak zejména menší a střední podniky budou při hledání cestiček na ruský trh asi ve stále větší míře využívat pomoc státu. Systém státní podpory exportu se přitom rok od roku rozšiřuje a má už řadu forem. A v neposlední řadě k ní patří i aktivity zastoupení státu v Rusku, ať už jde o konzuláty v Petěrburgu a Jekatěrinburgu nebo o samotné velvyslanectví v Moskvě. Pro ně má Zdeněk Zbytek jen slova chvály.
"Naše velvyslanectví a generální konzuláty to je dnes něco úplně jiného, než tomu bylo v devadesátých letech. To je úplně jiný přístup. Dříve naproti tomu nemělo vůbec smysl na naši ambasádu chodit pro pomoc nebo pro radu. Ambasádě i konzulátům jsme se tehdy vyhýbali."
