Golem - postava s obrovskou silou, ale bez myšlenky. Podle legendy ho stvořil slavný Maharal Rabi Löw. Prý je dodnes na půdě Staronové synagogy v Židovském městě.
Čeká prý na nejhorší okamžik v historii židovské Prahy, aby přišel na pomoc.
"Základem té legendy je kabalistický koncept, že člověk, který je dostatečně duchovně na výši, dokáže vytvořit bytost, kterou uvede v život na dvou nižších stupních lidské duše. A to tak, že do její hlavy nebo na její čelo vloží pergamen, na kterém je napsána kompletní sekvence dvaceti sedmi písmenného Božího jména. Vznikne typ bytosti, která má neomezenou fyzickou sílu. Je schopna rozumět instrukcím, ale nemluví a nemyslí, protože to patří do třetího stupně lidské duše. A to už je věc, kterou člověk sám stvořit nemůže," uvedl Jakub Šváb, průvodce a zakladatel projektu Imperial Kosher Tours.
Golem se vymkl kontrole a zapaloval ghetto
Golemův stvořitel, slavný Rabi Löw byl vůbec nejvýznamnějším pražským rabínem, který zde v 16. století založil talmudistickou školu. Golem měl za úkol bránit Židy před pogromy a pomáhat jim s těžkou fyzickou prací. Během Šabatu nesměl, stejně jako Židé, pracovat. Proto mu Rabi Löw každý pátek odpoledne vytáhl pergamen z úst, a tak ho znehybnil. Jednou však zapomněl.
"V průběhu bohoslužeb v synagoze někdo přišel a říká: Rabíne, tvůj Golem ničí čtvrť, on se zbláznil! Co se stalo? Ta neomezená a nespoutatelná fyzická síla zůstala v Golemovi, a protože nedostával žádné instrukce, tak začal zapalovat ghetto."
Rabi Löw se vydal Golema hledat, aby mu vyndal šém z úst. Uvědomil si, že nechat ho v rukou lidí, by bylo příliš nebezpečné. Proto se rozhodl už ho neoživit a schoval ho na půdu Staronové synagogy.
Staronová synagoga slaví 750 let
Židovské město, jehož je Staronová synagoga součástí, je známé také jako Josefov. Spolu s Pražským hradem patří k nejnavštěvovanějším místům v Praze. Od středověku se na ohybu pravého břehu Vltavy nacházelo Židovské ghetto, které se po svém zrušení proměnilo v chudinskou čtvrť.
Na přelomu 19. a 20. století tu proběhla rozsáhlá demolice a do dnešního dne se zachovaly jen nejvýznamnější památky, včetně starého židovského hřbitova a Staronové synagogy, připomněl Jakub Šváb.
"Stojíme v Pařížské ulici, na nejreprezentativnějším bulváru Starého Města, a koukáme se na Staronovou synagogu, která je považována za nejstarší, konstantně fungující synagogu v Evropě. Mimochodem, letos začínají oslavy jejího 750. výročí. Nevíme sice přesně, kdy byla postavena, ale bylo to někdy mezi lety 1270 a 1290. A pokud se přikloníme k té nižší variantě, letos je to přesně 750 let."
Hebrejské hodiny jdou zprava doleva
Naproti vchodu do Staronové synagogy stojí několik budov, spojených v jeden celek. Jedna z nich je budova židovské radnice, kterou dal postavit tehdejší primas židovského města, Mordechaj Maisel, dvorní Žid Rudolfa II. Hodiny, které na ní najdete, se vám budou zdát divné.
"Kromě normálních hodin jsou na věži o něco níž unikátní hebrejské hodiny. Jsou vybavené hebrejskými číslicemi. A protože se hebrejština čte zprava doleva, tak i hodiny běží zprava doleva a nikoliv zleva doprava, jak jsme zvyklí."
Během působení Mordechaje Maisela došlo k nebývalému rozkvětu židovské komunity v Praze, ale i v Čechách. Kromě židovské radnice financoval i stavbu několika synagog, včetně Maiselovy synagogy, která původně sloužila jako soukromá rodinná modlitebna. Na své náklady nechal vydláždit hlavní ulice v tehdejším Židovském městě, což byla do té doby věc velmi neobvyklá."
Židovské muzeum se dnes stará o 40 tisíc předmětů
A od Staronové synagogy se s Jakubem Švábem vydáme Červenou ulicí směrem ke dvěma budovám, jež jsou součástí Židovského muzea. První z nich, Klausova synagoga, byla postavená v roce 1696, a je to jediná barokní synagoga v Praze, která se do dnešního dne zachovala. Kousek od ní stojí novorománská budova obřadní síně.
"Tato budova byla postavena při asanaci židovského ghetta, to znamená na začátku 20. století, kdy židovský hřbitov už 120 let nesloužil svému účelu, takže ani ta obřadní síň nesloužila jako obřadní síň hřbitova. Po nějakou dobu fungovala jako ceremoniální budova pohřebního bratrstva, zejména pro jeho každoroční hostiny. Ale ještě před 1. světovou válkou, poté co pohřební bratrstvo dostalo nový dům v Široké ulici, začala sloužit jako výstavní síň Židovského muzea v Praze. Židovské Muzeum v Praze totiž bylo založeno už před 1. světovou válkou a tato obřadní síň bylo jedno z prvních míst, kde mělo veřejné výstavy."
Patří tak k nejstarším židovským muzeím v Evropě a pečuje o jednu z nejrozsáhlejších sbírek judaik na světě. Obsahuje na 40 000 sbírkových předmětů, 100 000 knih a bohatý archiv židovských náboženských obcí v Čechách a na Moravě. Základem sbírky se staly předměty ze synagog a modliteben, které zanikly v důsledku asanace pražského židovského ghetta. Po roce 1942 sem byly soustředěny liturgické předměty ze zrušených židovských obcí a synagog.
"Nacisté do Prahy svezli z celého českého území židovské artefakty a vybavení synagog. Muzeum, co se týká výstavní činnosti, za druhé světové války nefungovalo, ale badatelská a sběratelská část fungovala, protože v zájmu Nacistů bylo, aby to, co bylo svezeno do Prahy, bylo zkatalogizováno. Nacisté využili strukturu muzea, které pro tento účel znárodnili. A protože většina židovských obcí na dnešním českém území nebyla po holocaustu obnovena, není divu, že co se týká sbírek, muzeum se po válce stalo velmi silným. To, co se přivezlo, už de facto z velké části nebylo kam vrátit."
Na židovském hřbitově se dochovalo 12 tisíc náhrobků
Židovské muzeum má ve své správě také Starý židovský hřbitov, který patří vůbec k nejstarším židovským pohřebištím na světě. Byl založen v 15. století a do dnešního dne se dochovalo téměř 12 000 náhrobků, připomíná průvodce Jakub Šváb.
"Říká se mu Starý židovský hřbitov, ale rozhodně není nejstarší, který kdy v Praze byl, protože Židé v Praze žijí minimálně od 10. století. Rozhodně je však nejstarší, který dnes můžeme vidět. Nevíme přesně, kdy se tu začalo pohřbívat, ale nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1439. Na druhou stranu víme, že se hřbitov používal pouze do roku 1787, protože v tom roce vydal Josef II. zákon, kterým se zakazovalo pohřbívat v centrech měst."
Nejvíc návštěvníků se samozřejmě zastaví u náhrobku Maharala Rabiho Löwa, který údajně stvořil Golema. Je zde pohřben i Mordechaj Maisel či historik a astronom Davin Ganz, který spolupracoval s Tycho Brahem. A také Avigdor Kara, kterému patří nejstarší náhrobek. Byl nejen pražským rabínem, ale jako mladý muž byl svědkem nejkrvavějšího protižidovského pogromu v dějinách Prahy v roce 1389.
Součástí židovského města jsou i další synagogy, například nejmladší Španělská je z roku 1868. Své jméno získala díky vnitřní výzdobě v maurském stylu, inspirované slavnou španělskou Alhambrou. Pinkasova synagoga pak byla v polovině 50. let minulého století přeměněna na památník téměř 80 000 českých a moravských Židů, kteří padli za oběť holocaustu. Součástí expozice jsou kresby židovských dětí, vězněných za druhé světové války v Terezíně.
