seriál

8) V Leteckém muzeu Kbely je 275 letadel. Je mezi nimi i návratový vesmírný modul nebo letadlo obojživelník

Německý cvičný a transportní letoun Siebel Si 204 (v Československu vyráběn jako Aero C-3A)

Modul, ve kterém se vrátil z vesmíru Vladimír Remek, obojživelné letadlo, které vozilo turisty v bývalé Jugoslávii, letadla, která létala ve světových válkách. To jsou jen některé z exponátů Leteckého muzea Kbely.

Miroslav Khol vstupuje do letadla Iljušin Il-14 | Foto: Zdeňka Kuchyňová,  Radio Prague International

Chtěli jste se někdy podívat do pilotní kabiny? Dveře letadla Iljušin otevřel Miroslav Khol z Vojenského historického ústavu.

"Podíváme se do dopravního letadla Iljušin 14. Letadlo bylo vyrobeno tady ve firmě Avia. Sloužilo u Československých aerolinií a loni bylo zrestaurováno do původní podoby. Je to bílé letadlo s červenými fousy. Letos jsme u nás přivítali piloty a letušky a všichni byli nadšení, jak je zrestaurované."

Máme tu už přistavené schůdky.

Miroslav Khol v letadle Iljušin Il-14 | Foto: Zdeňka Kuchyňová,  Radio Prague International

"Ano, máme tu schůdky, rádi se totiž pochlubíme novými přírůstky. Půjdeme se podívat dovnitř, jak se v 50-70 letech létalo. Do letadla se vejde 40 pasažéru. Původně létalo i do zahraničí, ale s příchodem modernějších strojů se používalo na vnitrostátních linkách nebo k přepravě pošty."

Otevřeli jsme dveře do letadla a vidíme krásně zrekonstruovanou kabinu. Na místě pilota sedím poprvé v životě.

"Máme tu řízení jak ruční, tak nožní, mezi piloty jsou páky k ovládání motorů. Letadlo je vybaveno klasickými přístroji, není tady jediný display, tak jako je tomu dnes."

Kokpit v letadle Iljušin Il-14 | Foto: Zdeňka Kuchyňová,  Radio Prague International

Bylo by s ním možné vzlétnout?

"S tímto letadlem ne. Ani to nebylo cílem restaurování. Pokud máme ve sbírce určité letadlo jen jednou, tak se ním nelétá. Máme samozřejmě i létající exponáty. Ty jsou na základě smlouvy zapůjčeny nějakému spolku nebo aeroklubu. Ten ho na vlastní náklady uvede do letu schopného stavu a potom ho provozuje."

Vojenský historický ústav Praha - Avia AV-14-32A OK-MCI se představuje po renovaci | Facebook

Modul, ve kterém přistával kosmonaut Remek, je jako miniaturní ponorka

Návratový modul kosmické lodi Sojuz 28,  ve kterém letěl Vladimír Remek | Foto: Zdeňka Kuchyňová,  Radio Prague International

Unikátem je v muzeu návratový modul kosmické lodi Sojuz 28, ve kterém přistál v poušti první československý kosmonaut Vladimír Remek se sovětským kolegou Gubarevem. Vypadá jako malá kulatá ponorka.

"Ten model byl věnován do Akademie věd a předán poté do našeho muzea."

Kolik je tam prostoru?

"Moc ne, na to, že tam byli dva lidé a na sobě měli oblečené skafandry. Druhé sedadlo není tolik vidět, je umístěno na straně kabiny za poklopem. Po přistání vystoupil napřed kosmonaut Gubarev, pak poklop znovu zavřeli a Vladimír Remek si přesedl na sedadlo kolegy a teprve poté se oklop opět otevřel o on mohl vystoupit. Průměr vstupního otvoru je 80 cm."

V muzeu je i část stejnokroje Vladimíra Remka a vzorky kosmické stravy.

Expozice Leteckého muzea Kbely | Foto: Štěpánka Budková,  Radio Prague International

V obojživelném letadle cestovali turisté do bývalé Jugoslávie

Fotografie obojživelného létajícího člunu Saro Cloud | Foto: Zdeňka Kuchyňová,  Radio Prague International

Zajímavé je i obojživelné britské letadlo, ve kterém byste se mohli proletět ve 30. letech. Vypadá jako postříbřená ponorka.

"Máme tu i britský obojživelný letoun Saunders Roe Cloud. Je to jediný obojživelný letoun, který kdy v Československu létal. Zakoupily ho v roce 1935 Československé aerolinie kvůli tomu, že letiště v Šušaku, což je dnešní Rijeka, bylo poměrně vzdáleno od přístavu. Doba přejezdu trvala autokarem až dvě hodiny. Aby tu dobu zkrátily, tak aerolinky zakoupily ve Velké Británii tento letoun, který potom vozil cestující do přístavu v Šušaku.

Obojživelný létající člun Saro Cloud A.19/5 | Foto: Zdeňka Kuchyňová,  Radio Prague International

Přistával na vodě a na člunech se potom cestující převáželi na parníky, kterými dál jeli po Jugoslávské riviéře, případně na břeh do letoviska. Byl používán až do začátku druhé větové války, poté byl uskladněn. Po válce byl přebudován na hausbót, křídla se bohužel nedochovala. V roce 1975 zbytky letounu zakoupilo naše muzeum a trup byl zrekonstruován do původní podoby."

První letadla byly potažená plátnem

Letecké muzeum Kbely | Foto: Štěpánka Budková,  Radio Prague International

Letecké muzeum má ve sbírkách 275 letadel, řada z nich patří ke světovým unikátům. V deseti z nich se můžete během leteckých dnů i proletět.

Muzeum bylo založené v roce 1968 v areálu vojenského letiště, které bylo první leteckou základnou vybudovanou po vzniku Československa v roce 1918. Hangáry jsou pojmenované po významných osobnostech. A první z nich, už odemyká Miroslav Khol. Nejstarší hangár nese jméno po Jaroslavu Janečkovi.

Expozice Leteckého muzea Kbely - hangáry Staré Aerovky | Foto: Štěpánka Budková,  Radio Prague International

"Jaroslav Janečka byl dlouholetým náčelníkem zdejší expozice. Byl to člověk, který muzeum založil a dokázal ho z ničeho vybudovat do současného stavu. Díky němu je tu mnoho letadel, která by se jinak nedochovala. Měl takovou buldočí povahu, snažil se získat pro muzeum maximum."

Před námi jsou tři letadla, které je to nejstarší?

Spad S.VII | Foto: Zdeňka Kuchyňová,  Radio Prague International

"Nejstarší je francouzská stíhačka Spad VII, Je to stíhačka z první světové války. Po vzniku Československa Francie částečně darovala a částečně Československo odkoupilo, nejen tyto letouny, ale i další francouzskými typy, které tvořily páteř československého letectva. Nicméně velice brzy, již v roce 1918-19 začali vznikat první výrobci. Byla to firma Letov, která se tehdy dobovou technologií nazývala továrna na létadla. A hned po tom, roce 1919 vznikla firma Aero."

Mají zdejší letouny nějaký příběh?

Československý bojový letoun Letov Š-2 | Foto: Štěpánka Budková,  Radio Prague International

"Většinou ano, třeba Letov Š2 je první vojenské letadlo československé konstrukce a výroby. Tento konkrétní kus má za sebou nouzové přistání na vojenském cvičišti v Jičíně. Velitel cvičiště tenkrát napsal, že bude-li vyslán truhlář a mechanik bude odlet možný."

Když jsem si sáhla na jedno z letadel, konkrétně na vojenské, není to žádný hliník, cítím nabarvenou látku.

"Původní letouny byly opravdu potaženy plátnem. Plátno se přišilo ke každému žebru konstrukce křídla a potom se natřelo napínacím lakem, který plátno vyhladil. Laku bylo třeba k napnutí 6-8 vrstev. Bylo to velice pracné, švy se ještě přelepovaly páskou, které se říká porta. Ta je také plátěná. Teprve potom se na letadla malovaly kamuflážní barvy, poznávací znaky a imatrikulace."

Letov Š-2 | Foto: Zdeňka Kuchyňová,  Radio Prague International

Letadlo Lisunov si zahralo i ve filmu

Transportní letoun Lisunov Li-2 | Foto: Zdeňka Kuchyňová,  Radio Prague International

V druhém hangáru jsou letadla z druhé světové války. Jedno z letadel je tak veliké, že jsem si říkala, jak jste ho sem dostali?

"Je to letadlo Lisunov LI 2, v Sovětském svazu v licenci vyrobený americký Douglas DC 3. Je to letadlo jak dopravní, tak transportní, používalo se i na výsadky. Je opravdu veliké a do hangáru se umístilo před dokončením střechy hangáru, je tam tedy napořád."

Zahrálo si i ve filmu?

"Zahrálo si ve filmu Osvobození Prahy režiséra Otakara Vávry, kde v něm přiletěla košická vláda 10. května 1945 sem na Kbelské letiště."

Dopravní letoun Douglas DC-3 Dakota | Foto: Štěpánka Budková,  Radio Prague International

Letadla z druhé světové války zaujala i návštěvníky muzea. Jeden z nich určitě nebyl v muzeu poprvé.

"Já jsem tady tentokrát sám, ale mám pocit, že jsem sem vzal všechny své synovce a syny svých přátel, protože to je nádherné muzeum. Krásná ukázka toho, co na obloze nad námi létalo. Pokud jde o to létání, tak já mám velice zvláštní vzpomínku na MIG 21, který jsem poprvé viděl létat na obloze nad Plzní v srpnu 1968. My kluci jsme je tenkrát strašně obdivovali, jenom jsme netušili, že tyhlety „holubičky míru" odsud nezmizí na dalších více než dlouhých 20 let.

Expozice letadel 2. světové války | Foto: Štěpánka Budková,  Radio Prague International

Pokud jde o tu jedinečnost, tak určitě tu je nádherný Iljušin 2, známý pod bojovou přezdívkou Šturmovik, tedy útočný letoun, který opravdu útočil na všechny cíle, které se pohybovaly na zemi, včetně německých tanků. Je tady spousta modelů, překrásné ukázky technologické vyspělosti našich konstruktérů 20 - 30tých let. Opravdu stojí za to se sem přijít podívat."

Zajímavostí leteckého muzea jsou také názvy hangárů. Hangár s exponáty druhé světové války nese jméno po generálu Janouškovi, což byl velitel našich letců ve Velké Briánie za druhé světové války. V novodobých československých dějinách, byl jediný, který byl v roce 1945 jmenován maršálem. Další hangár má jméno po restaurátorovi letadel Janu Sýkorovi, který patřil k zakladatelům muzea. Díky němu vidíme letadla v tak perfektním stavu. Vydáme se za nimi do třetího hangáru.

Expozice letadel 2. světové války | Foto: Štěpánka Budková,  Radio Prague International

Bezpilotní letouny Sojka a Primoko využívají bezpečnostní složky

Vrtulník Mil Mi-8 | Foto: Zdeňka Kuchyňová,  Radio Prague International

"Muzeum se pyšní čtyřiceti letadly, která mají charakter světových unikátů a nejsou nikde jinde k vidění. Vždycky mám rád ten nejnovější přírůstek. Momentálně je to vrtulník MI 8, který jsme dostali od zdejší letecké základny, a bude v příštím roce horkou novinkou. Máme ho ve venkovní expozici, kde čeká na namontování rotorových listů.

Primoco | Foto: Zdeňka Kuchyňová,  Radio Prague International

Dále tu máme letouny typu Sojka, které vyvinul Vojenský technický ústav letectva protivzdušné obrany, je tu stroj Primoko, velmi moderní, který se používá ke kontrole ropovodů a elektrických vedení, v zahraničí ho využívají i různé bezpečnostní složky. Dále tu máme sovětský typ VR 3 Race, který vypadá jako menší raketa a odpaloval se z tubusu, který byl postaven na nákladním voze a přistával na padáku."

Během pražské muzejní noci se mohou návštěvníci do letadel podívat. Své místo má v muzeu i výstava stejnokrojů a vyznamenání. Do muzea se občas přijdou podívat i mechanici a piloti, kteří zavzpomínají na dobu své kariéry.

13
50.125279752873
14.536923548251
default
50.125279752873
14.536923548251
klíčová slova: