Studium dětí ukrajinských uprchlíků. Cestu na střední školy jim komplikuje neznalost češtiny
Podle odhadu ministerstva školství uteklo do Česka před válkou až 25 tisíc ukrajinských středoškoláků ve věku 15 až 19 let. Pokračovat ve studiu je ale pro ně obtížné. Překážkou je čeština. Ta komplikuje situaci i žákům z Ukrajiny, kteří se hlásí na české střední školy.
Ukrajinští uprchlíci mají po příchodu do Česka 90 dní na to, aby se přihlásili k povinné školní docházce. Ministerstvo školství zatím přesně neví, kolik ukrajinských studentů a žáků je v běžných českých třídách. Zjišťuje to pomocí dotazníkového šetření, které nyní probíhá. Vláda se začleňováním žáků a studentů do vzdělávacího systému počítá v rámci takzvaného Lex Ukrajina.
Pro zájemce o střední školy je ale problémem podmínka daná zákonem, že se musí umět domluvit česky. Výjimky v této oblasti pro ukrajinské uchazeče neexistují. Při skládání přijímacích zkoušek sice na rozdíl od českých nebudou muset psát test z češtiny. Bude nahrazený pohovorem. Škola je totiž povinná ověřit, zda jsou schopni vzdělávat se v českém jazyce.
„Máme model, kdy na začátku zkoušky dáváme velice kratičký a jednoduchý diktát, který ověří, jestli je uchazeč schopen česky psát. Nehodnotíme pochopitelně gramatické chyby a jevy, pouze schopnost zapisovat v českém jazyce, latinkou," popsala Českému rozhlasu způsob přijímaček pro ukrajinské žáky ředitelka gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová.
Potom podle ní následuje samotný pohovor, kdy si uchazeč losuje z různých jednoduchých témat, jako je rodina, škola nebo cestování.
"Potom dostanou popsat obrázek, abychom ještě ověřili znalost slovní zásoby. Ale je to opravdu velmi jednoduché, abychom věděli, že vládne jazykem alespoň na úrovni A2. Protože máme zkušenost, že mladí se velmi rychle naučí jazyk zejména v kolektivu,“ doplnila Schejbalová, která je také předsedkyní Asociace ředitelů gymnázií.
U přijímacího testu z matematiky si budou moci ukrajinští žáci vybrat, jestli ho budou psát v ukrajinštině nebo v angličtině. O čtvrtinu jim pak bude prodloužen časový limit.
Pokud ukrajinským studentům chybí potřebné dokumenty pro studium v Česku jako například vysvědčení nebo různá potvrzení o dosaženém vzdělání, bude stačit předložit čestné prohlášení.
Ještě rok v deváté třídě
Ukrajinští žáci mohli podat přihlášku na maturitní obory do úterý 5. dubna, na nematuritní do 8. dubna. Podle Schejbalové se ale neočekává, že se na střední školy bude hlásit velké množství uchazečů. Podle ní si uvědomují, že neznají češtinu tak dokonale, aby splnili dané podmínky.
„Pro řadu z nich to bude nepřekročitelné, česky se za tu krátkou dobu nenaučí. Vhodnější by bylo, kdyby zkoušky mohli dělat v srpnu poté, co absolvují kurz českého jazyka,“ řekla Českému rozhlasu.
Ideální by podle ní bylo, aby ještě rok byli na základní škole. „Pokud by opravdu chtěli zůstat v České republice, tak by pro ně bylo vhodnější takzvaně ztratit ten rok, zůstat ještě jeden rok v deváté třídě, naučit se pořádně češtinu a potom jít na střední školu. Ale je to můj osobní názor,“ zdůraznila.
Vláda na začlenění ukrajinských žáků do škol schválila zvýšení rozpočtu školství o 5,2 miliardy korun. Na kurzy češtiny z toho má jít 1,5 miliardy korun.
Že se ukrajinští studenti potřebují co nejrychleji naučit česky, upozorňuje kromě ředitelů škol i organizace META. Ta podporuje školáky s odlišným mateřským jazykem a aktuálně radí ministerstvu školství.
„Oni to fakt poctivě řeší, připravují intenzivní výuku v češtině. To znamená, že si žadatelé – jazykové školy nebo vysoké školy nebo možná kraje - si budou moci žádat o podporu na intenzivní výuku češtiny. A bude to moct běžet už teď od dubna,“ uvedla programová ředitelka organizace META Kristýna Titěrová.
