Summit Evropského politického společenství: Energetická krize a válka na Ukrajině. Dlouhodobé napětí mezi některými účastníky neskončilo
Představitelé čtyř desítek zemí se sešli v Praze na summitu Evropského politického společenství. Tématem jednání byla energetická krize a válka na Ukrajině a její důsledky. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje čtvrteční a páteční summity za povedené. Doufá, že jednání budou mít konkrétní dopady.
Stále větší podporu mezi státy EU má oddělení cen plynu od cen elektřiny, prohlásil Petr Fiala, který navrhoval také uvolnění emisních povolenek z tržní rezervy. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po summitu uvedla, že unijní exekutiva bude mít připravené detailnější návrhy opatření proti rostoucím cenám energií v následujících týdnech.
Plyn z Ruska nyní tvoří 7,5 procenta plynu importovanému do EU
Ursula von der Leyenová poznamenala, že státy EU podporují společné nákupy plynu v příštím roce tak, aby se vzájemně nepřeplácely. Pokud jde o plyn z Ruska, podle šéfky EK aktuálně tvoří 7,5 procenta plynu importovaného do EU, zatímco dříve to bylo 40 procent. EU se podle von der Leyenové také podařilo snížit celkovou spotřebu o desetinu a naplnit zásobníky na téměř 90 procent, což znamená o 15 procent vyšší zásoby než stejnou dobou loni.
Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je na jednání lídrů zemí EU za dva týdny potřeba přijmout nezbytná opatření pro snížení cen energetických zdrojů.
Podle Fialy je třeba při řešení cen plynu zohledňovat i možnost nových dodavatelů, jako jsou Norsko nebo Ázerbájdžán, kteří by nahradili dodávky z Ruska. Fiala proto uvítal možnost jednání s těmito státy. Nalezení evropské dohody o cenách plynu ale nepovažuje za otázku nejbližších týdnů.
Scholz obhajoval německé řešení energetické krize
Kriticky se Fiala postavil k německému návrhu státní pomoci, který v Praze ostře kritizovali také lídři některých dalších unijních zemí. Berlín chce na zmírnění energetické krize a na pomoc domácnostem a firmám vynaložit až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč), což by podle kritiků mohlo znevýhodnit ostatní země Evropské unie.
Německý kancléř Olaf Scholz se postavil za evropské řešení. Zároveň německý program obhajoval a uvedl, že podobné balíčky přijaly i jiné země, jmenovitě Itálie, Francie, Španělsko či Nizozemsko. Podle něj jsou nezbytné a budou muset být přijímány ve všech zemích. Evropa podle něj potřebuje dlouhodobé kontrakty o dodávkách plynu s různými dodavateli.
Francouzský prezident Emmanuel Macron poznamenal, že prezidenti a premiéři zemí EU mají 27 různých způsobů, jak bojovat s drahými energiemi. V Praze se podle něj státníci shodli na dalším společném postupu, který bude stát na "garancích a půjčkách" a nikoliv na národních subvencích.
Právě druhou zmiňovanou cestu prosazovalo Německo, naopak Francie klade důraz na solidaritu. "Evropská energetická strategie musí stát na třech pilířích: energetických úspor, obnovitelných zdrojích energie a na rozvoji jádra," prohlásil Macron.
Macron ohlásil založení kolektivního fondu na nákup vybavení pro Ukrajinu
Na mimořádném summitu EU se jednalo o možnosti další finanční podpory Ukrajiny. Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že se ruský prezident Vladimir Putin se snaží rozdělit Evropu, ale to se mu nepodaří. Odsoudil ruské hrozby použití jaderných zbraní v konfliktu s Ukrajinou.
Francouzský prezident Macron po neformálním summitu oznámil založení kolektivního fondu na nákup vybavení pro Ukrajinu s prvotním vkladem 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), ze kterého bude moci Ukrajina nakupovat přímo od výrobců zbraně a vybavení, které nejvíce potřebuje pro obranu před Ruskou agresí. Ukrajinské priority představil lídrům prezident Volodymyr Zelenskyj.
Arménie a Ázerbájdžán u jednacího stolu
Během neformálního jednání se v Praze sešly i státy, které mají mezi sebou problémy. Například Arménie a Ázerbájdžán souhlasí s tím, aby Evropská unie k jejich hranici vyslala civilní misi. Na hranici minulý měsíc propukly nejtvrdší střety za poslední dva roky. Evropská rada také uvedla, že koncem října se v Bruselu sejde komise pro vymezení hranic mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Turecký prezident Recep Erdogan v Praze zkritizoval Řecko. Na pozadí nového vyostření vzájemných vztahů kvůli sporům týkajícím se Egejského moře uvedl, že s ním nemá o čem jednat. Dokonce naznačil, že při jedné z diskusí na summitu došlo na ostrou výměnu názorů s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Erdoganova slova byla jediným veřejným přiznáním nesouladu mezi účastníky setkání.
S Erdoganem se sešel i český premiér Petr Fiala. Diskusi byla přítomná i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Hovořili o energetice, dodávkách plynu, migraci či vzájemných vztazích Turecka a Evropské unie. Erdogan podle Fialy projevil zájem o pokračování spolupráce s EU v otázce migrace a přislíbil pomoc.
"Turecko přestavuje do jisté míry klíč k řešení problémů, ale nejen ve směru, aby zadržovalo migranty. Má i možnosti pomoci v zemích, odkud migrace přichází. Tam je také důležitá spolupráce," uvedl Fiala.
Server Politico: Za fasádou nadšení probublávaly spory a napětí
A jak hodnotí summit Evropského politického společenství ve světě? Například server Politiko píše, že mezi evropskými lídry vládla euforická nálada, nicméně dlouhodobé napětí mezi některými účastníky neskončilo.
Britská stanice BBC na svých internetových stránkách uvádí, že rozhodnutí britské premiérky zúčastnit se summitu by mohlo znamenat novou fázi v postbrexitových vztazích Londýna s EU i vzhledem k tomu, že se s Macronem dohodla na jejich další společné schůzce.
K jednání o míru dvakrát zasedli představitelé Ázerbájdžánu a Arménie, zemí, mezi kterými se konflikt na hranici táhne desítky let. Nicméně za fasádou nadšení podle serveru Politico probublávaly spory a napětí. Ukazovala se nejednotnost ohledně řešení evropské energetické krize a Turecko a Řecko odešly ze schůzky naštvané.
Příští summit Evropského politického společenství (EPC) by se měl konat v Moldavsku. Dalšími hostitelskými zeměmi pak budou Španělsko a Británie.
Související
-
České předsednictví v Radě Evropské unie
Česko po 13 letech opět stojí v čele EU. Politici i analytici v Bruselu se shodují, že má před sebou těžký úkol. Jeho splnění ale může zemi zajistit místo v centru dění EU.
-
