Po českých stopách v EU: Roaming a revers charge

Kampaň ke vstupu do EU

Česko letos slaví 20. výročí členství v Evropské unii. Když do společného klubu přistupovalo, část veřejnosti se obávala, zda český hlas bude slyšet v konkurenci mnoha dalších zemí, včetně těch největších. S odstupem dvaceti let můžeme říci, že se Češi v řadě případů stali dokonce hlavními aktéry změn s dopadem na celou Evropu.

Český podíl na konci roamingových poplatků

Pavel Telička | Foto: Michaela Danelová,  Český rozhlas

Nebyli to však Češi, kdo přišel s myšlenkou na snížení cen služeb mobilních operátorů v zahraničí. Už v roce 2007 vznikl takzvaný eurotarif. Jeho ceny však dál výrazně převyšovaly domácí standard, zvláště v případě cen dat, a proto následovaly pokusy o úplný zákaz roamingu, které nakonec byly úspěšné. Dva europoslanci zvolení za hnutí ANO, kteří se ale oba později s tímto hnutím rozešli, Dita Charanzová a Pavel Telička, výraznou měrou přispěli k tomu, že se unii podařilo odstranit jednu z bariér na společném trhu. Nebyl to nijak jednoduchý boj.

Europoslankyně Dita Charanzová | Foto: Barbora Navrátilová,  Radio Prague International

„Ať už uděláte cokoli, ať už EU udělá cokoli na digitálním trhu, důvěryhodnost toho by byla do jisté míry podkopána, pokud bychom pokračovali v roamingu na půl cesty. To je otázka, kde jsou - ať už právem, nebo neprávem - velká očekávání, která Evropská unie vzbudila,“ varoval tehdy Telička, který výrazně přispěl k tomu, že Evropané mají v rámci Unii při volání a používání dat v rámci Unie stejné tarify.

Nutella v Německu chutná jinak

Olga Sehnalová | Foto: YouTube

Existují i další příklady, kdy se čeští europoslanci zasadili o změnu legislativy. Tím asi známějším je dvojí kvalita potravin. Eurokomisařka pro ochranu spotřebitele Věra Jourová z hnutí ANO a europoslankyně Olgy Sehnalové z ČSSD, jako první upozornily na to, že se identicky označené výrobky prodávají v různých evropských zemích s různým složením. Řešení se zavázal přinést předseda Komise Jean-Claude Juncker v roce 2017 ve svém výročním projevu před europoslanci.

Ilustrační foto: René Volfík,  iROZHLAS.cz

„ Ve svazku rovných nemůže existovat spotřebitel druhé kategorie. Nemohu souhlasit s tím, aby se lidem v některých částech Evropy, především ve střední a východní Evropě, prodávaly potraviny horší kvality než v jiných částech, přestože obaly a označení značek jsou stejné. Slováci si nezaslouží méně ryb v rybích prstech, Maďaři si nezaslouží méně masa v masných pokrmech nebo Češi méně kakaa v čokoládě. Právo EU již takové praktiky zakazuje. A nyní je třeba dát vnitrostátním orgánům rozsáhlejší pravomoci, aby mohly proti těmto, ano, nezákonným praktikám zakročit plošně.“

A povedlo se: uvádění výrobků s identickým složením, ale odlišným složením se stalo nelegální obchodní praktikou, za kterou hrozí vysoké pokuty. Paradoxně za to ale Evropská unie v Česku nesklidila pochvalu, ale naopak kritiku. Do legislativy se totiž dostaly výjimky, za kterých bylo odlišné složení přípustné, například z důvodu použití lokálních surovin. V době předvolební kampaně to vládní politici interpretovali jako legalizaci dvojí kvality.

Babišův boj za revers charge

Alena Schillerová a Andrej Babiš | Foto: René Volfík,  iROZHLAS.cz

Andrej Babiš jako tehdejší ministr financí v Sobotkově vládě  prosadil možnost zavést tzv. reverse charge, tedy jiný způsob placení DPH, který by omezil daňové podvody. Česko kvůli tomu vyjednávalo velmi tvrdě, dokonce se uchýlilo k taktice zneužití jednomyslnosti a blokování nesouvisející legislativy.  Nakonec EU na žádost Česka možnost využít reverse charge uzákonila. Paradoxní je, že Babišova nástupkyně Alena Schillerová z hnutí ANO se rozhodla reverse charge nakonec nespustit. Zůstal tak jen na papíře.

(Viktor Daněk je zástupcem ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.)

klíčová slova:
spustit audio

Související