Jeskyně v Sázavském klášteře, ze které sv. Prokop dle legendy vyhnal tisíc démonů, se otevře veřejnosti
Bývá zobrazován jako řeholník či opat s knihou v ruce a s ďáblem u nohou. Podle legendy totiž svatý Prokop vyhnal tisíc démonů z jeskyně, ve které se jako poustevník usadil, a kde později založil Sázavský klášter. Místo se nyní zpřístupní veřejnosti a to spolu s nově objevenými pozůstatky středověkého domu, jehož sklepení je přímo napojeno na jeskyni. Otevření plánuje Národní památkový ústav na rok 2028.
Svatý Prokop byl svatořečen jako první ze všech českých světců – v roce 1204. Je spolupatronem Čech, patronem města Sázava, rolníků, horníků, vinařů i poustevníků. Sám byl také poustevníkem. Usadil se v jeskyni nad Sázavou, odkud prý vyhnal tisíc ďáblů.
Později se tam setkal s knížetem Oldřichem, který ho vybídl k vybudování kláštera, jehož se pak Prokop stal opatem. Klášter byl centrem slovanské liturgie a písemnictví až do roku 1096, kdy z něj byli slovanští mniši vyhnáni a nahrazeni benediktýny z Břevnova.
Sázavský klášter je stále významným poutním místem. V posledních letech prošel rozsáhlou obnovou. Součástí bylo restaurování barokního chrámu svatého Prokopa, věže a gotického trojlodí, dokončení a zpřístupnění krypty či vybudování komunitního a informačního centra.
V blízké době se návštěvníci Sázavského kláštera mohou těšit na další jedinečný zážitek. Národní památkový ústav oznámil, že v rámci projektu obnovy Opus Sancti Procopii zpřístupní tajemnou Svatoprokopskou jeskyni společně s pozůstatky gotického domu nad jeskyní. Ty objevili archeologové loni.
Dům měl nejméně dvě patra a zabíral plochu až 190 metrů čtverečních. O zástavbě na tomto místě sice archeologové věděli, rozsah a kvalitu objeveného zdiva ale označili za mimořádné.
„Stavba proběhla zřejmě na přelomu 14. a 15. století. Existence domu však nebyla příliš dlouhá, neboť získané nálezy a celková situace poukazují na to, že zanikl v raném novověku. Byl vystavěný převážně z místní ruly, ojediněle byly použity cihly a opuka. Měl až tři trakty a podzemními prostory byl propojený s jeskyní sv. Prokopa. Část domu se nacházela přímo nad jeskyní,“ přiblížila loni po objevu mluvčí památkového ústavu Blanka Černá.
Nový procházkový okruh
Kromě pozůstatků domu byly objeveny ale i další zajímavé předměty, které archeologové zpracovávají a vyhodnocují. Podle vedoucího archeologického výzkumu Zdeňka Neustupného lze díky tomu už nyní s vysokou jistotou konstatovat, že dům fungoval v průběhu 15. a 16. století, potom se z něj stalo odkladiště odpadu ("divoká skládka") z blízkého okolí.
„Do dnešních dnů se dochovaly hlavně zlomky keramických nádob a kachlů, ostatní předměty převážně z organických materiálů (dřevo, kůže atd.) se nenávratně rozložily,“ vysvětlil.
Celkově bylo v rámci terénní akce získáno několik tisíc nálezů, které jsou rozděleny do různých materiálových skupin. Mezi zajímavosti patří třeba umělé vejce pro slepici. Našlo se ale i velké množství druhotně uložených lidských kostí.
„I tento druhý zdánlivě nevábný život domu přináší velmi cenné svědectví, že život na Sázavě neskončil, byť byl klášter dvakrát (1421 a 1427) dobyt husity. V té souvislosti si klademe otázku, do jaké míry byl klášter v husitském a následujícím období nejen dobyt, ale také dobit“, doplnil Zdeněk Neustupný.
Sázavský klášter čekají i další novinky. Pokračují totiž přípravy na obnovu návštěvníkům dosud nepřístupných zahrad, tzv. svatoprokopské, mariánské a východní zahrady. „Vznikne nový procházkový okruh po obnovených téměř zaniklých pěšinách s odpočívadly ve východní lesní zahradě nad řekou,“ popisuje kastelánka Kláštera Sázava Jaroslava Matoušová.
Související
-
Poznejte kraje Česka
Praha je nejznámější a nejatraktivnější město Česka. Ale Česko zdaleka není jen Praha.
