Nová laboratoř přispěje k bezpečnější léčbě arytmií srdce
K bezpečnější léčbě pacientů se srdeční arytmií přispěje nová laboratoř v Praze. Vznikla jako společný projekt 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Homolce. Odborníci budou zkoumat procesy, které se na vzniku nepravidelného srdečního rytmu podílejí.
"Člověk o tom ani neví, že má poruchy srdečního rytmu a nebo si nejčastěji stěžuje, že má pocit bušení srdce. Někdy se ta porucha srdečního rytmu může projevit tím, a to je nejtragičtější, že člověk náhle zemře ze zdánlivě plného zdraví."
Ví se, proč arytmie vzniká?
"Ty základní mechanismu jsou známy. Nicméně třeba u takové běžné poruchy srdečního rytmu jako je fibrilace předsíní, dneska už tušíme, kde asi vzniká, asi víme, jakým způsobem je udržována v srdci. Ale úplně přesný mechanismus proč zrovna v určitém okamžiku vznikne, nevíme."
Jaké zařízení laboratoř má a jak bude arytmii zkoumat?
"Máme rentgenový přístroj, katetrizační stůl, anesteziologický přístroj, aby to zvíře netrpělo, protože všechno je pod přísným dohledem ochránců zvířat. Dělá se například to, že my jsme schopni stimulací vyvolat určitý typ srdečního rytmu. Pak zkoumáme, jak ho jde případně zastavit a jaké mechanismy se podílejí na tom, že zastavit nejde. Potom také zkoumáme jaké při tom vznikají komplikace."
Hovořil jste o zvířatech, kdy přijdou na řadu lidé?
"Jedním z cílů té laboratoře je, aby se otestovaly metody, které třeba vypadají velmi slibně, ale musí se je ten lékař naučit, musí je vyzkoušet na tom zvířeti a pak je může zavést na lidi. My už jsme tady udělali několik pilotních projektů například i s výrobci, kteří vyvinuli určitá zařízení. Některá z nich vypadají opravdu slibně a může se stát, že během několika málo měsíců se mohou objevit v klinické praxi."
Kolik lidí v Česku arytmií trpí a jaká je úmrtnost?
"Obecně úmrtnost na srdečně cévní onemocnění je víc než 50 procent. To znamená, že na onemocnění srdce a cév umírá víc lidí, než na všechny ostatní příčiny dohromady. Ve světě je ten trend dost podobný. Co se týče procent lidí, kteří trpí poruchou srdečního rytmu, to je někdy obtížné říct. Ono se to mění s věkem a řada lidí má poruchy srdečního rytmu, o kterých vůbec neví. My jsme tady například testovali monitory, které sledují EKG po 24 hodin a zkoušeli jsme je i na sobě. Byli jsme všichni překvapeni, že každý z nás, byť se v podstatě považujeme za zdravé, měl v průběhu 24 hodin nějakou poruchu srdečního rytmu. Ale ono to není tak překvapivé. Už při projektech Apollo ve Spojených státech se na konci 60. let ukázalo, že i mladí zcela zdraví lidé mohou mít během dne ojedinělé poruchy srdečního rytmu, které jak se zdá, jsou do jisté míry fyziologické. Pouze když jsou příliš časté nebo se zvrhnou do podob, které jsou nebezpečné, tak teprve hrají zdravotnickou roli."
