Nová ministryně chce snížit emise na severu Moravy

Rút Bízková, foto: ČTK

Březnovou rezignací Jana Dusíka po více než třech letech přestali resortu životního prostředí vládnout lidé, vyslaní Stranou zelených, a minulý týden v křesle ministryně zasedla Rut Bízková, která kvůli angažmá v kabinetu nestraníků jen krátce předtím vystoupila z ODS. Ovlivní tento obrat priority úřadu?

"Zdraví obyvatel České republiky, momentálně zejména v Moravskoslezském kraji. Naprosto zásadní, hlavní problém životního prostředí."

Rút Bízková,  foto: ČTK
Rút Bízková, která do křesla ministryně usedla minulý čtvrtek, takto vidí nejzásadnější problém svého působení v čele resortu. V tom by sotva narazila na nesouhlas svých předchůdců ve funkci, svázaných se Stranou zelených. Celý seznam priorit ministryně zní takto: "První priorita, ta hlavní, je kvalita ovzduší v České republice. Nástrojem pro to je zrychlení čerpání peněz z operačního programu Životní prostředí. Rozšíření programu Zelená úsporám. A ta čtvrtá věc je zprůhlednění ministerstva životního prostředí a větší spolupráce s ostatními resorty a zároveň jaksi zprůhlednění způsobu vydávání prostředků zejména v rámci operačního programu Životní prostředí."

Právě tyto prostředky chce ministryně v zájmu zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji nabídnout firmám v regionu, aby více investovaly do moderních technologií. Podle ní ale nebude chybět ani přímý tlak státu na znečišťovatele: "Ta opatření umíme udělat jednak administrativně, organizačně, posílením kontrolní role Inspekce životního prostředí a dalších orgánů, kterými ministerstvo životního prostředí vládne, a pak druhá věc je použitím peněz prostřednictvím operačního programu Životní prostředí."

Bízková ale narazila na kritiku zelených i některých nevládních organizací, když po svém nástupu zrušila sekci ochrany klimatu a problematiku převedla pod sekci ekonomiky a politiky životního prostředí. Ochrana klimatu patřila k prioritám, které zelení prosazovali v předešlé vládě. Tehdejší šéf strany a ministr Martin Bursík právě proto před třemi lety založil samostatnou sekci. Jejím zrušením Bízková teď podle Bursíka likviduje několikaletou koncepční práci v této oblasti.

Prunéřov,  foto: Petr Štefek,  Wikipedia
A z krátkodobého hlediska podle odpůrců prý zrušení sekce ochrany klimatu nahrává pokračování příprav - podle nich nevhodné - modernizace uhelné elektrárny Prunéřov. Právě spory zelených se zbytkem vlády o tom, jak postupovat v Prunéřově, vedly k rezignaci Jana Dusíka. Bízková své stanovisko k této otázce ještě nepřednesla, nicméně rozhodnutí úřadu o této otázce chce urychlit:

"Nejsou dosud zodpovězeny některé dotazy, které jsem dala zejména odboru ochrany ovzduší, to se připravuje. Mám za to, že jaksi pokyn k tomu, aby ten proces byl ukončen, a zase pořád opakuji, nedělám to já, dělá to věcně příslušný útvar na tomto ministerstvu, to je objektivní proces, nikoliv proces politický, on je jenom zpolitizovaný, tak k tomu rozhodnutí, myslím si, dojde poměrně brzo."

Pokud jde o program Zelená úsporám, Bízková ho chce otevřít obcím a krajům, aby mohly čerpat peníze na zateplení škol a dalších veřejných budov. Dosud je program určen jen majitelům rodinných domů a družstvům. S jeho rozšířením ale budou muset souhlasit partneři, kteří peníze do programu vložili.