Po prázdninách se v Národním divadle představí restaurovaná Hynaisova opona
V plném proudu je restaurování slavné Hynaisovy opony Národního divadla v Praze. Opona, která z dálky vypadá jako gobelín, váží 180 kilogramů a bylo na ni spotřebováno 26 kilogramů barev. Tým restaurátorů ji vyčistí, opraví předchozí nedokonalé zásahy a nalakuje. To by nebylo možné bez štědrého daru mecenášky.
"Tady jsme na hlavní scéně, kde sedí dvě múzy - komedie a tragédie a čekají až jim postaví divadlo. A tady probíhají sbírky,"
ukazuje jednotlivé výjevy na oponě restaurátor Tomáš Berger. Zajímavostí je, že modelem pro figuru génia slávy stála francouzská malířka a modelka mnoha umělců Suzanne Valadon. Návrh na oponu totiž Hynais vypracoval v Paříži a ten pak překreslil na oponu, uvedl nedávno při prohlídce Národního divadla Stanislav Marchal.
"Někteří příslušníci české vlastenecké společnosti v 19. století mu to vytýkali. Říkali, že jsou ty postavy příliš hubené, že by si spíš představovali takové korpulentní mánesovské typy. A první, kdo to zcela ocenil, byl významný historik, pan profesor V.V. Štech, který říkal, že se Hynaisovi povedlo přenést křehké pařížské krásky do města Libušina."
Opona symbolizuje obětavost národa při stavbě Národního divadla, které je symbolicky představeno jako antický chrám umění a múz. Jsou tu lidé, kteří se na jeho stavbě podíleli, uprostřed jednotlivé druhy umění a obětavost českého národa při jeho stavbě. Zrestaurovat oponu za šest týdnů není podle vedoucího restaurátorského týmu akademického malíře Tomáše Záhoře jednoduché. Nejdřív se musí opatrně sejmout nepůvodní zásahy a opravit drobné oděrky a defekty."To je první etapa. Potom po vytmelení drobných defektů bude nejnáročnější částí restaurování dvoufázová retuš s podložením, nalakováním opony novým lakem a potom korekturou retuší speciálními restaurátorskými barvami."
Ty jsou pryskyřičné a výrobce garantuje až stoletou stálost barev. Hynaisova opona se naposled opravovala před třiceti lety, divadlo bylo tehdy zavřené a tak ji bylo možné sejmout. Nezachovala se ale žádná odborná dokumentace a tak nynější restaurátorský tým musel začít prakticky od nuly. Celá opona byla nafocena pod různými spektry světla. Bylo tak například odhaleno, že si Hynais celou plochu rozdělil na několik úseků čtvercovou sítí, na kterou postupně přenášel malbu ze skic. Příprava byla tak dokonalá, že celou oponu namaloval načisto, bez nutnosti něco přemalovávat.