Potvrdí čeští archeologové, že byl Omán zelenou zemí?

Mohl být Omán zemí řek a jezer? A co znamenají tajemné kamenné útvary na pobřeží? Odpovědět se pokusí odborníci z brněnské Masarykovy univerzity. Získali totiž první českou archeologickou koncesi pro badatelské práce na území Arabského poloostrova, a na podzim se vydají do Ománu.

Inna Mateiciucová, foto: Masarykova univerzita

Tým vedený Innou Mateiciucovou a Maximilianem Wildingem začne od podzimu působit v lokalitě se zaniklým jezerem v hornatém vnitrozemí severního Ománu.

"Překvapivě začínáme o Arábii mluvit jako o poloostrově řek a jezer. Je to jen pár let, co vědci s touto myšlenkou přišli. Úplně to mění naše smýšlení o dané oblasti, a je vzrušující být u této redefinice pouště," uvedl antropolog Maximilian Wilding.

Monzunové deště zřejmě zasahovaly větší území, a proto mohla být Arábie kdysi plná zeleně, a tedy i lidí. Také hladina moří byla v minulosti mnohem níže. Putovaly zde karavany a po moři to bylo do Indie jen kousek.

K čemu sloužily záhadné trilithy?

Trilithy v Ománu, foto: Wikipedia CC BY 2.0

Období, na které se vědci z Masarykovy univerzity zaměří, je rozmezí od 8. do 4. tisíciletí před naším letopočtem. Mimo jiné budou zkoumat tzv. trilithy. To jsou v řadách stojící kameny podél pobřeží Arábie. Teorií o tom, k čemu sloužily, je celá řada. Možnosti nabízí archeolog Roman Garba:

"Trilithy mohou sloužit jako místo sběru kadidla, místo oslavy událostí jako je narození nebo úmrtí. Podle některých archeologů to mohlo být obřadní místo uctívání předislamských pohanských bohů, nebo místo kmenových setkání. Trilithy představují zjednodušený název obřadních míst složených z kamenných pyramid a speciální konfigurace hranatých čtvercových balvanů. A k tomu je ještě řada velkých ohnišť."

Na vodu odkazoval i starověký název země

Omán, foto: Wikipedia CC BY 2.0

První známky civilizace pocházejí již z doby přinejmenším před 5 000 lety. Tehdy se Omán nazýval Majan nebo Megan či Mezoun. Mezoun je odvozeno od slova muzn, které znamenalo bohatý na tekoucí vodu. A jsme tak opět u země řek a jezer. V Ománu je i řada jeskynních maleb.

Země je zatím prozkoumaná velice málo. První výzkumy tu začaly až v 70. letech minulého století. Češi tak udělením koncese získali možnost zařadit se mezi průkopníky a podílet se na mapování ománských dějin. Tým Inny Mateiciucové pracoval od roku 2005 do roku 2010 v Sýrii. Když vypukl válečný konflikt, museli výzkum ukončit. Možnost bádat teď v Ománu získali vědci i díky své předchozí práci.

"My jsme jediným studijním oborem, kde se archeologie předního východu studuje, kde vychováváme nové generace předovýchodních archeologů."

Jak dodala Inna Mateiciucová, při obhlídce archeologové narazili i na pozůstatky lidského osídlení. Doufají, že odhalí nejen, jak docházelo k postupnému vysýchání, ale i jak na něj člověk reagoval. Omán totiž dnes disponuje pouhým jedním krychlovým kilometrem obnovitelných vodních zdrojů, přičemž 94 % je užito v zemědělství a 2 % v průmyslu.