Praha 25 let na seznamu UNESCO: davy turistů, úprk rezidentů

Praha slaví 25. výročí zapsání svého historického centra na seznam světového dědictví UNESCO. Přineslo jí to prestiž a příliv turistů. Pražané z historického centra však prchají. Ekonomické zájmy podnikatelů vytlačují potřeby obyčejných lidí.

Na Staroměstském náměstí patří k oblíbeným cílům turistů z Asie, foto: Gareth1953 All Right Now on Foter.com / CC BY

Na Staroměstském náměstí hloučky cizinců naslouchají výkladům turistických průvodců, obdivují vznosné štíhlé věže Týnského chrámu. Navzdory chladnému počasí se v centru tlačí davy lidí. Obvyklý obrázek. Letošní turistická sezóna má být opět rekordní. Zatímco dříve mířili do Prahy především turisté ze sousedních zemí, v posledních letech prudce narůstá počet Španělů, Rusů a především Asiatů, zejména z Číny.

„Pražská památková rezervace je druhá největší v Evropě hned za Římem,“ říká Jiří Skalický - ředitel Odboru památkové péče na pražském magistrátu.

„Zápis do seznamu UNESCO velmi ovlivnil život jak v památkové rezervaci, tak v jejím ochranném pásmu. Konkrétně se jedná o to, že turisté teď jezdí do Prahy za tím krásným, co se povedlo opravit, revitalizovat. Na druhou stranu to přineslo i určitá omezení jak pro obyvatele, podnikatele, tak i investory, Praha je až na malé výjimky bez výškových staveb než jsou jiné metropole. Na druhou stranu za 25 let došlo k určitému posunu v regulaci nežádoucí reklamy. Nebo kultivaci restauračních zahrádek nebo kultivaci střešní krajiny. Takže si myslím, že UNESCO samozřejmě pomohlo k prestiži. V podstatě je velké množství turistů především z Asie, kteří jezdí po Evropě po městech zapsaných na seznam UNESCO. To je to pozitivum.“

Jiří Skalický, foto: Klára Stejskalová

Znamená zápis na seznam UNESCO možnost získávat nějaké granty, bonusy, finanční dotace?

„Pro určité státy v arabském světě takové případy známe. V Praze to tak není. Samozřejmě ministerstvo kultury pod tlakem UNESCO vypsalo granty na podporu aktivit spojených s propagací našeho kulturního dědictví. Velké finanční prostředky ze strany UNESCA nejsou, jde spíše o morální podporu. Ale je to také množství interpelací a monitorovacích misí, zda Praha dodržuje určité podmínky, aby mohla na seznamu památek UNESCO nadále setrvat.“

Co vás v Praze nejvíc trápí?

„Za těch pět let, co jsem tu, tak je to špatná komunikace mezi zúčastněnými, ať je to v oblasti památkové péče nebo obecně v rámci magistrátu. Informace jsou tím gró, které by Prahu mohlo dostat na špičku nejen v rámci památkově chráněných měst, ale i v rámci chytrých měst, v rámci měst přívětivých k životu a přívětivých pro investory. Ale každý si utilitárně chrání zájmy a to Praze škodí. Vidím špatnou nedokonalou komunikaci a vítězství drobných ekonomických zájmů.“

Do Prahy míří stále větší počet turistů a mohu-li mluvit za Pražany, tak už se mi to jeví kontraproduktivní a otázkou je, zda to není už kontraproduktivní i pro samotné turisty, když Starým městem často nemohou skrz davy ani projít?

Turisté často nemohou skrz davy ani projít, foto: Ondřej Tomšů

„Není to problém pouze Prahy, ale i Benátek, Barcelony, Dubrovníku. Tato historická centra, která jsou pod permanentní záplavou turistů, jsou vysídlovaná, protože potřeby obyčejných občanů vytlačují ekonomické zájmy podnikatelů a živnostníků, jejichž služby jsou šité na míru turistům, takže se vytrácejí drobné koloniály, železářství, mandly a podobně. Je tu permanentní hluk z restauračních zařízení, takže ti, kteří tu dodnes vydrželi, tak hledají klidnější místo někde, kde se alespoň trochu v noci vyspí. Vidím problém v tom, že v prosazování jednotlivých cílů je problém v komunikaci mezi městem a zástupci jednotlivých městských částí často jen proto, že jsou z různých politických stran. Jako je zabezpečení většího klidu v ulicích po policejní hodině, pořízení společného mobiliáře, aby vypadal jednotně, jednotný přístup k podpoře podnikání. A ta dvouvrstevnatost se projevuje negativně především ve vztahu k obyvatelům.“

Zámek ve Ctěnicích, foto: Přemysl Otakar, CC BY-SA 4.0

Stále se mluví o pokusech nasměrovat turisty i do jiných oblastí. Má Praha v tomto směru co nabídnout?

„My se snažíme turisty z té klasické osy roztáhnout po městě nejen novými nabídkami cílů, muzeí, naučných stezek, ale i vyhlídek směrem přes Letenskou pláň, na Vyšehrad. V podstatě se snažíme zviditelnit úžasné sídliště Baba, které ve 30-tých letech vyrostlo na pokraji Prahy a je součástí unikátních sídlišť, která vznikla v Evropě v rámci tzv. Werkbundu a snažíme se ve spolupráci se Stuttgartem, Vídní, Wroclaví a Brnem dostat na seznam Evropského kulturního dědictví. Tzn. zvýšit atraktivitu území mimo centrum. Máme tu Strahovský klášter a kousek dál Břevnovský klášter. Ale musíme brát v úvahu, že většina turistů přijede v průměru na dva a půl dne. Za dva dny si projde centrum a ten půl den má už problém se jet podívat na okraj Prahy na unikáty jako je naše čistička vod nebo krásně obnovený zámek ve Ctěnicích. To se nám zatím moc nedaří."