Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Čeští hokejisté jsou mistry světa. Tato informace plní první stránky všech českých deníků. Analyzují vítězný zápas s Ruskem i celkové vystoupení českých hokejistů na šampionátu. Jak píše Právo, tým se přitom rozjížděl jen zvolna a opakovaně přežil hokejovou smrt.

Foto: ČTK
Čeští hokejisté jsou mistry světa. Tato informace plní první stránky všech českých deníků. Analyzují vítězný zápas s Ruskem i celkové vystoupení českých hokejistů na šampionátu. Jak píše Právo, tým se přitom rozjížděl jen zvolna a opakovaně přežil hokejovou smrt.


Deníky se zabývají i dalšími událostmi. Válka o katedrálu končí, uvádí titulek Mladé fronty Dnes. Nový katolický arcibiskup Dominik Duka se za velmi krátkou dobu dohodl s Hradem o rozdělení správy Chrámu sv. Víta. Osmnáct let se kardinál Miloslav Vlk marně pokoušel vysoudit na státu historický klenot - Chrám sv. Víta na Pražském hradě. Zní to až neuvěřitelně, ale jeho nástupci v úřadu Dukovi stačil k vyřešení sporu o vlastnictví pouhý měsíc a půl. Dohoda pomyslně rozdělí práva k chrámu 'napůl' mezi stát a Arcibiskupství pražské. Jinými slovy, katedrálu budou spravovat společně. Mladé frontě Dnes to potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů. Arcibiskup Duka prohlásil, že chrám oslovuje i nevěřící a ukončení sporu je nutné. Katedrála je jedním ze symbolů české státnosti. Jsou zde uschovány korunovační klenoty. Soudní pře začala v prosinci 1992. Soudy dvakrát přiřkly katedrálu církvi. Zlom nastal v únoru 2007 a kardinál Vlk se s tím nehodlal smířit. Kromě tvrdých slov o komunistické justici podal stížnost k Ústavnímu soudu. Jeho nástupce Duka je smířlivější. Zdá se tedy, že osmnáct let sporů by mohlo skončit.


Foto: Evropská komise
Až deset miliard korun letos distributoři elektřiny zaplatí ze svého kvůli rostoucímu počtu solárních elektráren. I proto velké firmy tlačí stát, aby s neudržitelnou situací něco udělal. Jak uvádí Hospodářské noviny, rostoucí počet solárních elektráren zdražuje Čechům elektřinu. Z posledních údajů vyplývá, že Česko bude potřebovat ročně na podporu solárních elektráren 30 miliard korun. A to se na cenách pro spotřebitele projeví. Na solární boom tvrdě doplácejí právě distribuční společnosti skupin ČEZ a E.On. Ty jsou povinny 'zelenou' elektřinu za dotovanou cenu vykupovat. Peníze se jim vracejí z poplatků na podporu obnovitelných zdrojů, zahrnutých do cen elektřiny. Energetický regulační úřad však neodhadl příliv solárních investic a poplatek za letošní rok stanovil nízko. Distributoři tak musejí solární energetiku dotovat z vlastní kapsy.


Foto: ČTK
Vodou poničená území si žádají rychlé finanční injekce. Stát se tak obrátí s žádostí o pomoc na občany. Ti si povodňové dluhopisy kupovali již po záplavách v roce 1997, píše Mladá fronta Dnes. Škody, které povodně způsobily, prozatím nikdo nespočítal. Je však jasné, že půjdou do miliard korun. Stát proto s největší pravděpodobností požádá o pomoc občany, kterým nabídne prodej tzv. povodňových dluhopisů. Jde o cenné papíry, které si může koupit prakticky kdokoli a které slibují po uplynutí splatnosti zpravidla vyšší výnos, než jaký nabízejí banky u spořících účtů. Premiér uvedl, že bude žádat vydání dluhopisů v hodnotě tří miliard korun. Cenné papíry z roku 1997 měly splatnost pět let a za tu dobu na jedné vložené tisícikoruně lidé vydělali 463 korun hrubého.


Právo uvádí, že 90 procent řidičů, kteří přišli o body, už další přestupky nedělá. V centrálním registru bylo k letošnímu 30. dubnu evidováno více než 26 tisíc řidičů, které bodový systém připravil na rok o řidičský průkaz. Nějaký bod má na svém kontu už 680 tisíc řidičů. Nejčastěji bodovaným přestupkem v Česku je rychlost. Většina řidičů, kteří v minulosti dostali body, si už dává pozor a nedopouští se přestupků. Řidičský průkaz vlastní v Česku 6 milionů 400 tisíc lidí. Při přepočtu na registrované řidiče tvoří největší skupinu bodovaných podle věku jednadvacetiletí. Dvanáct bodů pak nejčastěji dosahují třiadvacetiletí motoristé.


Česko hodlá vykročit proti proudu. Hledá totiž cesty k větší benevolenci malého množství alkoholu za volantem, zatímco Evropa alkoholové limity postupně snižuje. Jak uvádí Lidové noviny, senátoři oprášili novelu silničního zákona. Do ní chtějí prosadit zrušení bodových sankcí pro řidiče, kteří u dechové zkoušky nadýchali do 0,3 promile. To je asi jedno velké pivo. Tito motoristé by tak dostali pouze pokutu. Senátoři chtějí vyřešit dnešní situaci, kdy řidiči s malým množstvím alkoholu body stejně nedostávají. Přestupkové odbory totiž případy do 0,2 promile z nařízení ministerstva dopravy neřeší. Proto o tolerování nízké hladiny alkoholu uvažuje i policie. Česko je s tímto postojem v Evropě naprostou výjimkou. Nynější trend je opačný. Z unijního průzkumu vyplynulo, že jen 27 procent Evropanů zná povolenou hranici alkoholu ve svém státě. Češi se ukázali jako dobří znalci. O platném nulovém limitu vědělo 75 procent dotázaných. Bezradní byli naopak Malťané, Řekové a Belgičané. Povolenou toleranci alkoholu ve své zemi neznalo více než 80 procent dotázaných.


Foto: Evropská komise
V průmyslové zóně Kolín-Ovčáry, v níž stojí automobilka TPCA, má podle deníku E15 vzniknout největší solární elektrárna v Česku. Projekt však vzniká za podezřelých okolností. Ve státem podpořených průmyslových zónách by totiž solární elektrárny vyrůstat neměly, pravidla pro udělování dotací s nimi nepočítají. Stát přitom do vzniku průmyslové zóny u Kolína investoval přes 1,6 miliardy korun, píše E15. Pokud státní instituce výstavbu fotovoltaické elektrárny v Ovčárech posvětí, dostanou se do rozporu s pravidly Programu na podporu rozvoje průmyslových zón.


Nedostatek odborníků na počítačovou kriminalitu v řadách policie má velmi vážné následky. Detektivové kvůli zahlcenosti nestíhají šetřit všechny případy a někteří pachatelé jim tak zbytečně proklouznou mezi prsty. Deníku Právo to sdělil vedoucí odboru informační kriminality na policejním prezidiu Karel Kuchařík. Dostatečný počet odborníků chybí hlavně mnoha krajským policejním správám. V některých nejsou vůbec žádní, jinde jen jeden, maximálně dva. Jenže počítačová kriminalita rok od roku roste. Teď se téměř při každé domovní prohlídce zajišťuje technika, jako jsou počítače a mobily. Jenže počet lidí je zhruba stejný jako v roce 2000 upozornil Kuchařík. Policisté tedy sice získávají dostatek informací o trestné činnosti i pachatelích, ale než se k některým případům dostanou, důkazy jsou pryč a věc je odložená. Problém je také počítačové odborníky u policie udržet.


Pokud ministr financí Eduard Janota myslí nejnovější rozpočtová opatření vážně, nezbude ministryni spravedlnosti Daniele Kovářové než zapomenout na avizovaný nákup nových aut a možná i odložit nákup náramků na hlídání domácích vězňů. Jak píše Právo, na ministerstvu se má také propouštět. Za nákup náramků pro vězně, který provází podezření, že je šit na míru budoucímu vítězi, plánovalo ministerstvo v příštích deseti letech utratit dvě miliardy korun. Obnova vozového parku měla v příštích čtyřech letech vyjít na 110 milionů. Jenže ministr Janota poté, co v Poslanecké sněmovně prošly návrhy na zvýšení výdajů rozpočtu, přitvrdil. Nejenže v polovině roku neuvolní vázané prostředky, které ministrům zmrazil v lednu, ale žádá další škrty v provozních výdajích.


Přes dva tisíce zahraničních lékařů zachraňuje nemocnice v Česku, uvádějí Hospodářské noviny. Slováci, Poláci, Ukrajinci, ale i Izraelci, Albánci, Indové nebo Keňané. V českých nemocnicích působí podle aktuální statistiky 2129 zahraničních lékařů. Jejich počet každý rok o něco stoupá. Jak uvedl prezident Lékařsko komory Milan Kubek, některé nemocnice by se bez zahraniční posily, zejména té ze Slovenska, neobešly. Mnoho zahraničních lékařů a sester působí také v Praze. Ani nábor zahraničních doktorů však nedokáže zaplnit volná místa po mizejících českých lékařích, kteří odcházejí nejčastěji do Německa nebo Velké Británie. Ve srovnání s tuzemskem si tam přijdou až na pětinásobné platy. Do ciziny každý rok odejdou asi dvě stovky českých lékařů, odhaduje komora. Většinou hned po promoci.