Rodinné firmy budou vzkvétat, věří předsedkyně Asociace rodinnýchfirem
Jména firem jako Baťa nebo Koh-i-noor zná ve světě každý. Většinou si ale při vyslovování jmen těchto společností neuvědomíme, že svoji proslulost získaly díky tomu, že se jedná o rodinné firmy. Staraly se o ně generace příslušníků jedné rodiny a mohly tak být u jejich úspěchů, ale i pádů. Jak se dnes vede českým rodinným firmám, o tom jsme mluvili s Gabrielou Křivánkovou, která je konzultantkou, podnikatelkou a předsedkyní Asociace rodinných firem.
"Je to firma, kdy většina vlastnických a rozhodovacích práv je v rukou členů rodiny a kdy alespoň jeden z rodiny se aktivně podílí na řízení firmy."
Kolik rodinných firem je v Česku, můžeme to vyjádřit podílem vzhledem k ostatním firmám, které fungují na českém trhu?
"V České republice máme přibližně 40 procent rodinných firem. Většinou se jedná o menší a střední podniky."
Je typické, že rodinné firmy si dávají přímo jméno rodiny do názvu? Je to obvyklý jev, nebo spíše méně obvyklý jev?
"Nevnímám to jako obvyklý jev. Většina majitelů rodinných firem nemá svoje jméno v názvu. Třeba paní Kasperová, Chateau Herálec - tam není název majitelky rodinné firmy."
Jak mohou ekonomice regionů nebo v ekonomice krajů prospívat rodinné firmy, třeba v oblasti zaměstnanosti, v oblasti ekonomické vyspělosti toho kraje?
"Rodinné firmy jsou často jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v daném regionu. Určitě mají značný podíl na prosperitě regionu a zajišťují většinu pracovních míst."
"Obecně to vyplývá ze specifika rodinných firem. Jedním z kladů je obrovská stabilita, zároveň díky tomu, že jsou malí a střední, dokážou být velmi flexibilní vůči svým zákazníkům, ale i třeba vůči svým dodavatelům. Ve firmách díky tomu, že to jsou rodinné firmy a pracuje tam většina rodiny, tak tam opravdu panuje rodinná atmosféra. Když jsem se bavila s několika majiteli rodinných firem o tom, jak to vlastně u nich vypadá, tak mi říkali, co všechno pořádají pro své zaměstnance. Řekla bych, že tam ta atmosféra bude spíš rodinná, neformální. Na druhou stranu jsou to ale samozřejmě firmy jako každé jiné a opravdu se tam jde i po těch výsledcích a po tom, aby tam byl výkon, který je potřeba."
Můžete uvést příklad, kdy jsou ve firmě zaměstnáni všichni členové rodiny, to znamená třeba manželka, synové, nebo je to spíše tak, že jsou tam další pokolení, další generace, přechází to z otce na syna? Jaký je nejčastější model?
"Ve společnosti Boty Hanák je otec a syn, v příkladu společnosti LIVA Předslavice otec a dva synové zakládali společnost - byli u zrodu té společnosti. Velkou českou rodinnou firmou je společnost Ryor, kde byla původně paní majitelka, dnes už funguje dcera v rámci společnosti. Na druhou stranu jsou společnosti, kdy děti, které se připravují na nástup do firmy, studují v zahraničí právě rodinné podnikání, a potom to, co se naučí v zahraničí, přináší do rodinné firmy, která je v Čechách."
Vidíte velký klad v tom, že potomci mohou převzít firmu a tak ji vlastně udrží při životě, ubrání ji od případného krachu?
Myslíte si, že nastává situace, kdy dochází k předávání firem potomkům?
"Řada firem, které vznikly v 90. letech, má v tuto chvíli majitele, kteří jsou ve věku, kdy se rozhodují, komu předat rodinnou firmu, jestli to bude někdo z té rodiny, nebo případně jestli to bude nějaký jiný nástupce."
Je zájem o to předat to svým vlastním dětem větší a důležitější než přesvědčení prodat to úplně cizímu člověku?
"Většina majitelů rodinných firem by si přála, aby to převzala další generace. Měla jsem ale příležitost potkat se s několika majiteli rodinných firem, kteří zvažují vstup nějakého strategického partnera, případně odprodej firmy - protože nastupující generace nechce vést rodinnou firmu, nemá k ní vztah. V tuto chvíli si myslím, že je to to nejlepší řešení a pak se tam dají využívat jiné nástroje, třeba vytvořit radu, která bude dozorčím orgánem. Nebude přímo zasahovat do řízení rodinné firmy, ale bude moci tomu managementu říkat co a jak a jak si to představuje. Těch řešení je několik, jak se dají předat rodinné firmy."
Věří banky nebo společnosti, které půjčují peníze, více rodinným firmám než firmám, které nejsou založené na firemních základech?
"Prvním kritériem banky je samozřejmě určitá stabilita, ekonomické výsledky té firmy a to si myslím, že rodinné firmy splňují do puntíku. Na druhou stranu, většina rodinných firem je ve financování konzervativní. Do určité míry je to dané i tím, že často na dalším fungování firmy je závislá celá rodina. Oni většinu financování podnikání řeší přímo z prostředků, které vydělají a reinvestují do svého vlastního podnikání. Tam si myslím, že se potkávají dva světy. Na druhou starnu, když se budeme bavit o možnosti získávání úvěrů, tak většina rodinných firem uvádí, že získává úvěry bez problému."
Já v to doufám. Doufám, že řada těch malých firem postupem času vyroste. Je fakt, že my jim dneska říkáme malé firmy - protože mají do 20 zaměstnanců - ale když třeba uvedu Skloart, která dělá krásné vitráže, tak přestože je to malá firma, má velké jméno v zahraničí. Není to jenom o tom, že malé firmy jsou jenom na českém trhu, ale řada z nich je i v zahraničí a vybudovala si tam ten trh. Věřím, že třeba Skloart bude jedna z těch společností, která vyroste."
V jakých oborech se malé firmy prosazují v zahraničí nejčastěji? Zmínila jste sklo, české sklo je v zahraničí velký pojem, nejen díky rodinným firmám, ale obecně. Jako exportní artikl do všech regionů světa je velmi důležité. Jaké jsou ty další oblasti?
"Určitě obuvnictví, výroba zemědělských strojů ... Jako Češi jsme šikovní, je jenom otázka času, než dorostou další rodinné firmy, které půjdou do zahraničí a které si tam najdou odbytiště."
Jaká je vaše předpověď do budoucna, co se týče rodinných firem? Ta největší ekonomická krize už pomalu pomíjí podle ekonomických analytiků. Jaká je vaše předpověď pro rodinné firmy?
"I přesto, že tady byla krize, a je to téma, které je pro některé firmy aktuální, předpokládám, že rodinné firmy budou růst. Obecně rozvoj rodinného podnikání bude pozitivní, bude růst a růst bude i jeho vliv."
