Na seznam nehmotného dědictví UNESCO přibyly dva pojmy z Česka. A to masopustní průvody a masky z Hlinecka a také sokolnictví, které na zápis navrhlo 11 zemí včetně Česka.
Na seznam nehmotného světového kulturního dědictví se zapisují tradice, kterým hrozí úpadek či zánik a které lidé pokládají za součást svého kulturního dědictví. Česko mělo dosud na seznamu jen slovácký verbuňk, což je tanec mladíků odvedených na vojnu. Teď přibyly masopustní průvody a masy z Hlinecka a sokolnictví. Kromě Čechů navrhlo jeho zápis ještě dalších deset zemí. Počátky českého sokolnictví spadají do pátého století a hlavní rozmach tu zaznamenalo ve středověku, uvedl Petr Zvolánek, předseda Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty.
Sokol stěhovavý
"České sokolnictví má dlouhou mnohasetletou tradici, na českém území bylo už v období Velké Moravy. Je to doloženo různými vykopávkami. Mimo jiné byl vykopán i stříbrný terčík sokolníka na koni s dravcem, který my máme jako klub sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty ve svém znaku."
Řada lidí si pod sokolnictvím představí lovícího dravce s čepičkou, ale to už je asi hodně zkreslená představa ovlivněná hlavně historickými filmy. Dravci dnes pomáhají například i při ochraně letiště. Co si máme představit pod pojmem sokolnictví?
Raroh velký
"Za sokolnictví se dá zjednodušeně považovat umění zacházení s dravci, včetně lovu s nimi. Ale v té moderní době tam přistupuje řada nových aspektů, ať se jedná o veterinární medicínu, o odchovy dravců v lidské péči, především těch nejohroženějších druhů - sokolů, rarohů, orlů a dalších. Jedná se také o některé nové výcvikové metody a podobně."
Kolik lidí se v Česku sokolnictví věnuje?
"Sokolnictví provozuje asi 500 sokolníků, kteří pomáhají s ochranou přírody třeba tím, že zachraňují geofond těch nejohroženějších druhů dravců a množí je v zajetí a také se podílejí na jejich vypouštění do přírody."
Na seznam UNESCO se dostaly i masopustní slavnosti na Hlinecku. Konají se tradičně o víkendu před Popeleční středou a v maškarním průvodu se objevují masky předávané z otce na syna. Hlavními postavami masopustu jsou Turci, ženuška, ras s kobylkou nebo kominíci. Mluvčí průvodu masek je laufr neboli strakatý, který žádá o povolení obec i každého majitele domku, kam masky zavítají. Spolehlivé doklady o tomto obyčeji pocházejí z první poloviny 19. století, ale jeho původ je patrně starší. Zápis na seznam UNESCO umožní získat na masopustní veselice granty.
O padesátce nových kandidatur z celého světa se tento týden jednalo v keňské metropoli Nairobi. Mezi další schválené kandidáty patří například španělská hudební a taneční kultura flamenco, francouzská gastronomie či tradiční čínská medicína.
