Syrová poezie fotbalového jazyka

Co znamená ve fotbale mariáš, kdo je paganini, kde se hraje prales nebo jak se dávají housky? Fotbalový slang je jedním z nejbohatších a stále se rozrůstá o nové výrazy.

Ilustrační foto: elbgau, Pixabay / CC0

„Zelená je tráva, fotbal to je hra.“ Tak zní česká fotbalová hymna, kterou za svůj život slyšel snad každý. Ne každému je však známo výrazivo běžné mezi fotbalovými hráči a příznivci. Píšťalkou na hřišti vše začíná i končí. Nemusí to však být pouze na hřišti. Odpískat něco můžeme i v běžné komunikaci: „Kvůli pandemii nebezpečného viru jsme tu zkoušku s kapelou odpískali.“

Pralesní liga, ilustrační foto: falco, Pixabay / CC0

Lopata nemusí být pouze pracovní nástroj, ve fotbalovém světě se tak označuje i neohrabanec nebo hráč, který hraje špatně. Lopata obvykle kope krtky – místo míče takový hráč odkopne kus trávníku i s hlínou. Když někdo hraje špatně, můžeme o něm říct, že hraje tužku – ne, nejedná se o hraní hry s názvem „tužka“, jako je například „hrát šachy“. S hrou takového ražení se můžete setkat v pralese nebo v pralesní lize. To je označení pro nejnižší soutěže (např. okresní přebor): „Hrajeme prales, tam je celkem jedno, jak to umíš.”

Autové vhazování, foto: A. Buser, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 CH

Při zápase můžete zaslechnout rozrušeného trenéra, který na své hráče pokřikuje hobluj nebo bičuj. V prvním případě je pokyn určen hráči, který hraje na křídle – blíže k jedné z delších stran hřiště. Ve druhém případě náleží hráči jakémukoli. Je to trenérův pokyn pro rychlé zvýšení výkonnosti (hobluj zřejmě proto, že hráči po křídle jezdí, jako když truhlář hobluje povrch trámu, bičuj zřejmě přešlo z dostihové terminologie). Také můžete slyšet pokyn zahrej to do outu. Ten přešel z fotbalové mluvy i do mluvy běžné. Znamená „zahrát nebo udělat něco bezpečně“ nebo „zažehnat nebezpečí“. Aby hráče protivník takzvaně neobral o balón a nemohl vytvořit nebezpečný tlak, hráč raději balón zakopne, a tím hru na moment zastaví.

Vingl, foto: twicepix via Foter.com / CC BY-SA

Vymetání pavučin obvykle nebývá nejpříjemnější domácí činností, ovšem hráč, který vymetá pavučiny, může být nesmírně šťastný, když se mu takový kousek povede. Znamená totiž vstřelit gól do jednoho z vrchních rohů branky, také označovaného jako vingl. Této části branky se někdy říká i šibenice podle tvaru brankové konstrukce v tomto místě. Dát housky, housle nebo jesle jinému hráči se řadí mezi další fotbalové parádičky – znamená to, že jeden hráč pošle míč mezi nohama protivníka. Takovému fotbalistovi, kterému se tento kousek daří, můžeme říkat paganini, podle italského houslového virtuosa.

Žlutá karta, foto: Steindy, CC BY-SA 3.0

A na konec: Víte, co je ve fotbale mariáš? Jako mariáš se označuje hra, ve které padá hodně žlutých a červených karet, tedy mnoho nedovolených zákroků a faulů. V karetním mariáši často bývá pěkný zmatek. Ten však už nebudete mít ve fotbalovém slangu. Také se už nemusíte bát zapojit se do kdejaké fotbalové diskuze – ať už v hospodě, s kamarády u televize nebo rovnou na hřišti.