Týden zahraničních Čechů v Praze končí

Po pěti dnech jednání končí v Praze Týden zahraničních Čechů. Na dvě stovky krajanů z celého světa při něm diskutovaly o problémech českých komunit v zahraničí. Jeho průběh sledovala Milena Štráfeldová.

I letošního, už čtvrtého Týdne se zúčastnili krajané z několika kontinentů. Potvrdil to Ivan Dubovický z Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů, který tato setkání od r. 1998 pořádá:

"Je to zhruba ze třiceti zemí a regionální zastoupení je skutečně z celého světa. Máme tady zástupce z Jižní Ameriky, samozřejmě Spojené státy, Kanada, ale i z tak vzdálených končin, jako na například Kyrgyzstán. A samozřejmě spousta zástupců ze zemí Evropské unie."

Jak uvedl předseda Mezinárodního koordinačního výboru a iniciátor Týdnů zahraničních Čechů Oldřich Černý, mnoho českých krajanů žije v zahraničí už po generace. Je tomu tak například ve Spojených státech:

"Tam máte nějakých milion pět set tisíc lidí českého původu, kteří česky už ani nemluví. Mají ale zájem o českou kulturu a snaží se dál udržovat českou identitu. Když postaví za dvanáct milionů dolarů Národní dům, a přitom umí česky jedině Nazdar! - tak to neznamená, že to nejsou svým způsobem také Češi."

Komunity zahraničních Čechů ve světě jsou ovšem velmi rozdílné a čeští exulanti na Západě mají jiné problémy a priority nežli třeba potomci českých vystěhovalců na Balkáně a v Rusku.

"Stěžejními pro ty komunity v západních zemích jsou otázky možnosti korespondenčních voleb, možnosti dvojího občanství a v některých případech i otázka restitucí,"

upřesňuje Ivan Dubovický. České komunity na Východě za svoji prioritu považují uchování češtiny:

"V některých komunitách je nadále živý jazyk i na školách, a protože ekonomicky řada těchto komunit je na tom hůře, mají zájem, aby jejich děti měly tuto výuku zajištěnou i s podporou České republiky. Pak mají zájem, aby tu jejich děti mohly studovat, to samozřejmě souvisí s otázkou trvalého pobytu a občanství. Mají zájem o intenzivnější kulturní výměnu, o pořady, umělce, o vysílání z České republiky. A to vše je třeba projednat s příslušnými českými institucemi, s ministerstvy a tak dále."

Týden zahraničních Čechů, foto: Martina Stejskalová

Letos se proto poprvé jednání Týdne zahraničních Čechů rozdělilo do sekcí, které o těchto specifických potřebách krajanských komunit ve světě jednaly. O podobných otázkách se ale v plénu hovořilo i na předchozích setkáních. Před třemi roky byla dokonce přijata rezoluce, prakticky nic se z ní ale dosud nenaplnilo. Podle Oldřicha Černého se však vztah mezi zahraničními krajanskými komunitami a českou politickou scénou mění přeci jen k lepšímu:

"Dnes ten zájem je daleko větší, kde ale pořád ještě klesá, to je v mediálních sférách. Informace o našich jednáních jsou celkem mizivé."

Výjimkou je zájem médií o závěrečnou akci Týdne zahraničních Čechů - o ocenění Významných českých žen ve světě. Tato cena byla udělena poprvé před třemi lety. Podrobnosti uvádí Ivan Dubovický:

"Mezi tehdejšími laureátkami byly osobnosti jako například paní Meda Mládková, Eliška Hašková Coolidge, naše jediná mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová i velice slavná módní návrhářka paní Blanka Matragi. A v letošním roce máme zase atraktivní nabídku. Je mezi nimi například vynikající česká malířka a ilustrátorka paní Rut Kohnová, světově proslulá ekonomka Štěpánka Griffith Johnes - zajímavostí je, že její dědeček byl bratrancem Franze Kafky. Je mezi nimi i vynikající mladá česká dirigentka, která žije ve Švýcarsku, Olga Machoňová Pavlů, a celebrita celebrit paní Ivana Trumpová."