Z krajanského tisku
Nejprve alespoň krátce z posledních čísel Jednoty, týdeníku Čechů žijících v Chorvatsku. 36. číslo obsáhle připomíná šedesáté výročí nakladatelství Jednota, které vydává i tento časopis. Přináší i krátkou črtu i historii kravaty - tento nezbytný doplněk pánského šatníku má svůj původ v 17. století, kdy si chorvatští vojáci ve Francii během třicetileté války vázali ze stesku po domově červený šátek.
Nejprve alespoň krátce z posledních čísel Jednoty, týdeníku Čechů žijících v Chorvatsku. 36. číslo obsáhle připomíná šedesáté výročí nakladatelství Jednota, které vydává i tento časopis. Přináší i krátkou črtu i historii kravaty - tento nezbytný doplněk pánského šatníku má svůj původ v 17. století, kdy si chorvatští vojáci ve Francii během třicetileté války vázali ze stesku po domově červený šátek. Samotnou kravatu si později sice přivlastnili Francouzi, svůj název si ale ponechala právě od svého původu v Chorvatsku. Další dvě čísla informují o Týdnu zahraničních Čechů v Praze, věnují se českým divadelníkům v krajanských besedách, přinášejí i obsáhlý rozhovor s českým učitelem na Daruvarsku Vladislavem Rusínem.
Právě Antonín Sum byl iniciátorem vzniku památníku Jana Masaryka v Černínském paláci v Praze. Dlouholetý politický vězeň Antonín Sum letos v srpnu ve věku sedmaosmdesáti let zemřel. Český dialog píše o kurzech češtiny, který i letos v Praze uspořádal Československý ústav zahraniční. Během léta se ho zúčastnili čeští krajané z Chorvatska, Ukrajiny, Ruska, ale i ze Spojených států. Měsíčník připomíná i osobnost Antonína Suma, tajemníka bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka a později zakladatele Společnosti Jana Masaryka, která se zasazuje o jeho odkaz. Český dialog přináší i výňatky z knihy českého kněze a misionáře v Jihoafrické republice Zdeňka Čížkovského nazvané V Africe mi říkali Sípho.
Česká beseda, měsíčník českých krajanů na Slovensku, zve do Muzea Karla Plicky v Blatnici poblíž slovenského Martina. Jeden z nejznámějších českých fotografů a národopisců 20. století se na Slovensko opakovaně vracel, odtud také pocházejí jeho slavné cykly Pastorále nebo Slovenská dědina. Muzeum nashromáždilo bohatý fond jeho fotografií, knih, národopisných nahrávek i filmových záznamů lidového umění. Časopis přináší i příspěvek Viktora Štourače do literární soutěže nazvaný Na Slovensko jsem přicestoval v bačkorách...