Vědci zkoumají, proč lidé páchají zločiny. Čeští kriminologové se zapojili do unikátní globální studie
Co přivádí lidi ke zločinu? Jakou roli hraje rodina, stát, práce a kultury napříč společnostmi? To budou zkoumat vědci v několika zemích, včetně kriminologů Západočeské univerzity. Na výzkum získali evropský grant.
Vůbec poprvé se vytvoří globální poznatky o faktorech, které vedou ke zločinu. Jak připomněl kriminilog Václav Walach, šetření se bude provádět v několika zemích.
"Tou nejdůležitější zemí je Norsko. Univerzita v Oslu je hlavním řešitelem projektu. Oni pozvali nás, dále lidi z Kolumbie, Turecka, Nigérie a Indie, abychom společně vytvořili první globální srovnávací studii kriminálních drah."
Rozhovory, dotazníky a hluboké životní příběhy
Jak bude průzkum probíhat? Budete mluvit s vytipovanými vězni?
"Nejprve jsme si stanovili kategorie, to znamená, soustřeďujeme se především na násilné pachatele a na pachatele majetkové kriminality. Máme asi pět hlavních kategorií, které jsme propojili s vybranými trestnými činy v trestním zákoníku, no a na základě toho budeme vytipovávat vězně ve spolupráci s jednotlivými věznicemi, které mají samozřejmě lepší přehled o tom, kdo se za jejich zdmi nachází.
Máme dvě hlavní výzkumné aktivity. Ta první je kvalitativní, to znamená, budeme se s lidmi bavit, tam počítáme s 50 účastníky a účastnicemi. Bude tam polovina mužů a polovina žen, možná i trans lidé, pokud je budeme schopni nějak dohledat v té vězeňské populaci. Potkáme se celkem třikrát na dvě hodiny, takže ve finále budeme mít s každým člověkem zhruba 6 hodin záznamu, což si myslím, i na základě nějakých předchozích zkušeností, že je zhruba tak akorát, abychom stihli probrat celý ten životní příběh daného člověka. Počítáme i s kvantitativním výzkumem, to znamená, budeme provádět dotazníkové šetření mezi zhruba tisíci lidmi."
Nemáte obavy, že tam budou jenom ti ochotní, a od dalších se nedozvíte tu motivaci? Řeknou, já do toho nepůjdu.
"Obavy nemáme, protože naše perspektiva je především ovlivněna něčím, čemu se říká narativní kriminologie, my chceme prozkoumat ty konkrétní příběhy lidí. To znamená, nás vlastně nebude zajímat, jestli to, co nám říkají, je pravda nebo to není pravda. My vycházíme z toho, že každý člověk si ten příběh vytváří na základě nějakých kulturních zdrojů, které má k dispozici, existuje v nějaké subkultuře. A v podstatě i ta největší lež bude vždycky nějakým ukazatelem nebo nějakou cestou k porozumění k tomu prostředí, ze kterého ten člověk vzešel, které ho utvářelo a utváří."
Zločin by měl přestat dávat smysl
Co by mělo být výstupem?
"Výstupem bude mnoho publikací. Je to projekt základního výzkumu, takže v tomto případě se tolik neklade důraz na nějaký praktický přesah, nicméně nám ten praktický přesah připadá důležitý, takže bychom rádi chtěli na základě výzkumu nejprve tady v Česku, a potom ve srovnání s ostatními zeměmi, vytvořit nějaká doporučení pro praxi, zejména se zaměřením na Vězeňskou službu, Probační a mediační službu a nějaké obdobné instituce v těch ostatních zemích.
Právě tito lidé mají v podstatě v popisu práce ten lidský příběh nějakým způsobem ovlivnit, nějak ho proměnit, aby nevedl ke zločinu, nebo aby se snížila ta míra, že povede ke zločinu, protože to je druhé hlavní východisko té narativní kriminologie, že my máme zato, že některé příběhy jsou vystavěny tak, že v nich zločin nebo zločinné jednání najednou začne dávat smysl. Existuje spousta studií, které právě pracují s tím, že aby se člověk vyvaroval recidivě, tak potřebuje i ten svůj životní příběh proměnit tak, aby zločin smysl přestat dával."
Trošku mně přijde, že u nás je vězení takové stigma, že ten člověk vlastně nemůže sehnat práci.
"My jsme se na to ptali v předchozím výzkumu, který byl také zaměřený na životní příběhy odsouzených, a toto se objevovalo nejčastěji. Na druhé straně existuje spousta povolání, kde ten záznam v trestním rejstříku není zas takový problém z hlediska získání té práce, ale problém je, že lidé jsou tam v podstatě vykořisťováni, což je problém sám o sobě. Takže určitě to, že se vyžaduje čistý trestní rejstřík, mi připadá v řadě případů neopodstatněné, ale není to jediný problém. V momentě, kdy lidé už tu práci seženou, tak vlastně za velmi nevýhodných podmínek. To potom může přispívat k tomu, že ti lidé se k nějaké trestné činnosti zase vrátí," varoval kriminolog Václav Walach.
Podle něj má výzkum za cíl podílet se na vytváření trestní politiky, která skutečně funguje.Výsledkem výzkumu bude i digitální platforma s dokumenty, které budou k dispozici odborníkům z celého světa.
