Z krajanského tisku

Týdeník Jednota se ještě jednou vrací k tématu letošních dožínek a klade si otázku, co je v těch českých krajanských dožínkách tak kouzelného, že je tolik lidí ochotno věnovat jim svůj čas, námahu, svou fantazii a organizační schopnosti. Anebo třeba diváckou pozornost.

Pojem dožínkový rok zná snad každý krajan, a zdaleka nejen v organizující osadě se v onom roce odkládá dovolená až na srpen. A je také fascinující, kolik lidí přijíždí na dožínky opakovaně zdaleka, ze všech krajů Chorvatska, z Bosny, ze Srbska, Slovinka, Rakouska, Německa a dalších koutů světa. I z Čech,kde se prý žádné dožínky nevyrovnají těm u krajanů v Chorvatsku, píše Jednota a dodává, že snad je to duch sounáležitosti, bez kterého by jejich dožínky nebyly tím, čím jsou.

Na tradiční Svatováclavskou pouť na Šumavě, ovšem na té australské, zve své čtenáře Čechoaustralan. V neděli 26. září po odpolední slavnostní mši nebude chybět pieta u pomníku padlých a pronásledovaných, později se už program nachýlí k zábavě s tancem i třeba s koláči, uvádí pozvánka.

V Argentině se ještě stále domluvíte česky, píše Jednota v titulku jednoho ze svých článků. Informuje v něm, že prostřednictvím Odboru pro kulturu a prezentaci Ministerstva zahraničních věcí České republiky se do Brazílie, Argentiny, Paraguaje, Ukrajiny, Ruska, Rumunska, Chorvatska Srbska a mezi Lužické Srby vysílá třináct učitelů, aby pomáhali krajanským komunitám ve výuce češtiny a v kulturní činnosti. Týdeník o tom hovořil z Jindřichem Krousem, který takto působil v Argentině a Paraguaji.

Například v severoargentinské provincii Chaco, kde se nachází největší česká komunita mimo Evropu, čítající asi čtyři tisíce rodin. Plynně česky mluví už jen nejstarší generace krajanů, kterých stále ubývá. Příslušníci třetí až čtvrté generace ale už česky nemluví. Krajané v Argentině ale mají folklorní soubory, sokolské tělovýchovné jednoty, fungují tam krajanská sdružení a spolky i české kulturní centrum, píše Jednota.

Od 29. června do 18. července se v areálu České zemědělské univerzity konal další ročník jazykových a vlastivědných kurzů Československého ústavu zahraničního. Přihlásilo se do něj letos deset účastníků z USA a ČSÚZ pozval po dvou studentech z českých škol ve Vídni a Chorvatsku a z filologických fakult univerzit v Petrohradu, Kyjevě a Lvově, informuje bulletin Československého ústavu zahraničního a stručně představuje nejstaršího účastníka.

Josephu Kratovilovi bylo už 85 let a bulletinu říká: „My jsme samozřejmě Kratochvílové, ale v Americe při přepisu jména to 'ch' nějak vynechali.“ Spolu s bratrem se přijeli nejenom věnovat češtině, ale také najít hrob jejich rodiny v Humpolci, zaznamenal bulletin Československého ústavu zahraničního.